Vinařství roku patří producentovi Bobulí Vicanovi
MIKULOV Mezi vinaři se tak trochu vymyká. Tomáš Vican totiž jde proti proudu. Etikety jeho vín jsou plné barev, návštěvníky svého vinařství bere do vinohradů na kole, víno s ním „vaří“herec Karel Roden a k tomu všemu také sám produkuje filmy o víně – za pár týdnů jde do kin třetí díl vinařských Bobulí. Právě tato odlišnost, živelnost a obrovská energie vkládané do nových věcí udělaly z rodinné firmy v Mikulově před pár dny vítěze soutěže Vinařství roku.
„Za vinařstvím je vidět nejen kus tvrdé práce, ale zároveň nadšení, určitá hravost a láska k oboru,“říká Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů, který prestižní soutěž pořádá. Na rozdíl od jiných vinařských soutěží v této nejde zdaleka jen o víno. Hodnotí se v ní třeba i marketing, přístup k turistům, přínos k rozvoji oboru a další kritéria. Celkem jde o osm kategorií, v nichž musí vinařství vyšplhat na špičku.
Vinařství Vican přitom vzniklo teprve před pěti lety. Přesto bylo v soutěži už podruhé ve finále. „Asi je potřeba dělat věci pořádně, začít naplno a postupně přidávat,“směje se Tomáš Vican, když má prozradit svůj recept na úspěch.
Dělat jen dobré víno podle něj nestačí. „V této soutěži je špičkové víno samozřejmostí a mají ho všichni finalisté,“podotýká s tím, že víno je sotva půlka tváře a charakteru vinařství. „Víno, to jsou neředěné emoce. Ty vznikají na místě, kde ho člověk prvně ochutná. Nejlépe samozřejmě tam, kde to víno vzniklo. Pak si člověk může ty emoce v lahvi vzít s sebou, ať už do Budějovic, nebo do Ústí, a tam je prožít znovu,“míní vítěz jubilejního, desátého ročníku Vinařství roku a zdůvodňuje tak, proč rád hostí lidi přímo ve svém vinařství v Mikulově.
Na samém úpatí Pálavy se ostatně pozitivní emoce vzbuzují snadno. Právě proto si toto místo Tomáš Vican vybral, když vinařství zakládal. „Pálavu jsem měl pod kůží. Vždycky tvrdím, že jižní Morava je krásná, Pálava je její výkladní skříň a Mikulov je její hlavní město,“vypráví muž, jehož rodina obhospodařuje pět viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti. Vína vznikají v rekonstruovaných sklepech v nedalekých Bulharech, jichž vinařství využívá nejen pro uchování vín v dřevěných sudech, ale také v hliněných kvevri nádobách.
Ostatně kvevri je teď přes zimu vinařovou libůstkou. V oblibě má ale i vlašské a rýnské ryzlinky. „Teď je mým favoritem náš panenský pinot noir z edice Karel Roden, který jsme před pár dny lahvovali,“ukazuje, co si nejraději dopřává on sám.
Favorita chutí si ale musí vybrat každý podle svého gusta. „Jak pozná dobré víno? Tak, že mu chutná a chce ho pít denně. A taky každý týden a dál. Víno je marnivé jako žena, má rádo, když se o něm hovoří. Je potřeba si o něm povídat a díky tomu objevovat další a další nuance,“zní doporučení šéfa Vinařství roku.