Hory odpadu v Česku rostou
Je jako ledovec. Dobře patrná je z něho jen špička, podstatný díl zůstává skryt. Z množství odpadu o váze zhruba 28,3 milionu tun, který se ročně vyprodukuje v České republice, tvoří část, se kterou se potkáváme každý den, výraznou menšinu.
Do popelnic a kontejnerů nanosíme za rok čtyři miliony tun komunálního odpadu. Drtivá většina, 22 milionů tun, přitom připadá na odpad průmyslový, který je přece jen o poznání méně nápadný.
Ekologická zátěž v Česku neustále roste. V roce 2015 bylo v tuzemsku podle dat Českého statistického úřadu vyprodukováno 26,9 milionu tun odpadu, v roce 2018 to bylo už 28,3 milionu. Společnost bohatne, zákazníci si dopřávají víc a víc, kyne i export. Firmy musí reagovat. Nakupují a spotřebovávají rostoucí kvanta materiálu, a vrší tudíž i vyšší hory odpadu. Na zmírnění dopadů obrovského množství odpadů proto tlačí Evropská unie. Její směrnice ukládá, že do 15 let se 65 % odpadu musí recyklovat.
„Země jako Francie či Německo této mety docílí. Rumunsko či Bulharsko budou mít potíže. Česká republika je někde uprostřed,“říká Jean-Marc Boursier, muž přezdívaný jako „Král odpadu“a zároveň topmanažer nadnárodní svozové firmy Suez a předseda Evropské asociace odpadářských společností. „V Česku se musí udělat politické rozhodnutí a také změnit mentalita lidí. Ekologie bude pro mladší generaci důležitější než pro jejich prarodiče.“
Nedostatečné úsilí? Je potřeba přidat
Podobně kritický je k „náladě ve společnosti“vůči ekologickým tématům v Česku i bývalý ministr životního prostředí a ekolog Bedřich Moldan. „Naše úsilí je ale nedostatečné. I vláda je málo aktivní, ať už jde o formulaci celkových cílů, nebo o konkrétní kroky. Na nutné směřování ke klimatické neutralitě není naše společnost vůbec připravena,“uvedl Moldan pro MF DNES.
V ekologii a přístupu k odpadům v tuzemsku stále zaostáváme za nejrozvinutějšími zeměmi Evropy. Podle Moldana se v Česku místo osvěty a kroků vedoucích k důrazu na šetrný přístup k přírodě i lepšímu nakládání s odpady stále zdůrazňuje, že jde o věc prakticky neuskutečnitelnou. Je třeba být mnohem razantnější. „Mimořádná rizika globální změny ohrožující samotnou lidskou civilizaci jsou u nás opomíjena. Veřejnost se ukolébává výčtem opatření, jako jsou tůně a rybníky v krajině, což jsou počiny chvályhodné, ale naprosto marginální,“doplnil Moldan.
Skládky rostou
Apely na ekologičtější chování podle údajů z „tvrdých“statistických dat nezabírají. Podobně jako firmy se v Česku chovají i domácnosti. Jestliže v roce 2015 navršily domácnosti 3,7 milionu tun odpadu, v roce 2018 to už bylo 4,1 milionu. Už tak nelichotivé statistiky mají i další negativní rozměr. Téměř polovina komunálního odpadu v České republice jde na skládky. Podle studie Produkce odpadů v ČR autorů Tomáše Kozelského a Radka Nováka, který byl zpracován pro Českou spořitelnu, tak patříme mezi země s nejvyšším podílem skládkování v EU. Společně například se Slovenskem či Bulharskem. Ještě vyšší podíl skládek na ukládání odpadu než v Česku je například na Kypru, v Řecku či na Maltě. V tuzemsku se nyní vrší odpady na 178 legálních skládkách.
Nejlépe nakládají s odpadem nejvyspělejší země Unie. Mezi Českem a zeměmi na špici je, co se týče nakládání s odpadem, podobný rozdíl jako například v kvalitě a hustotě dálniční sítě. Asi nikoho nepřekvapí, že nejdále je například Švédsko, Dánsko či Německo. Tam skládky již téměř nerostou. Drtivou většinu odpadu spalují či recyklují.
Ve Švédsku či v Dánsku se spálí více než polovina odpadu, třetina se recykluje. Podle statistik se ho v Česku spálí zhruba 12 %, recykluje se kolem 38 %.
Řešením je více třídit
Radikálně má situaci změnit nový zákon o odpadech. V roce 2035 má podle něho dojít téměř k „zákazu skládkování“v tuzemsku. Jen 10 % odpadu bude moci skončit na skládce. Motivací, jak toho dosáhnout, budou peníze, skládkovné se radikálně zdraží. V roce 2025 bude muset každá obec sbírat do barevných (třídicích) kontejnerů nejméně 60 % komunálního odpadu, v roce 2035 už 65 %.
Výrazný dopad to bude mít i na byznys s odpadem v Česku. Skládkářským firmám ubude materiálu i peněz, mnohem více naopak pojedou dotříďovací linky, bude se i více spalovat. Zákony otevírají nové možnosti pro výstavbu spaloven. „Už jsme byli osloveni ke spolupráci na výstavbě,“potvrzuje Jean-Marc Boursier ze Suezu, který v Evropě provozuje celkem 55 spaloven.
Na produkci odpadů v Česku se nejvíce podílejí Praha, Středočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Dohromady padesáti procenty. Podle údajů ministerstva životního prostředí je ovšem jednoznačně nejhorší v přepočtu na obyvatele kraj Plzeňský, kde se ročně vyprodukuje 4.3 tuny odpadu na hlavu.