Nejteplejší a nejsušší leden v historii
První měsíc letošního roku byl nejteplejší za dobu měření v Evropě i ve světě
Zima vypadá jinak. Jako v pohádce o dvanácti měsíčkách předal letos měsíc leden své žezlo některému z jarních měsíců. Třeba posledního ledna naměřili meteorologové v severočeských Kopistech neuvěřitelných 15,5 °C. Ten den byla odchylka od lednového normálu vyšší než +9 stupňů. Toho dne byla na 61 meteorologických stanicích naměřena průměrná denní teplota vyšší nebo rovná 10 °C.
40 let měření
Jako nejsušší a nejteplejší leden v moderní historii měření ho hodnotí všichni evropští meteorologové. O letošním lednu jako nejteplejším lednu v Evropě i na světě od počátku měření v roce 1981 informovali jako první odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje klimatické změny. Průměrná teplota v prvním měsíci letošního roku byla podle nich v Evropě o 3,1 stupně vyšší, než jaký je průměr od 1981. Dramatická čísla potvrzují i čeští meteorologové. „Leden 2020 na území ČR hodnotíme jako teplotně nadnormální a srážkově silně podnormální,“uvádí klimatoložka Lenka Crhová z Českého hydrometeorologického ústavu.
Suchá Praha a okolí
Průměrná měsíční teplota vzduchu 0,3 °C byla o 2,3 stupně vyšší než průměrná teplota v posledních třiceti letech.
Nejteplejší leden v Česku to ale nebyl, ten byl v roce 2007. Tehdy byla průměrná teplota na území Česka 3,1 °C.
Letošní leden nebyl podle meteorologů jen mimořádně teplý, ale i extrémně suchý. Průměrný měsíční úhrn srážek na našem území, 18 milimetrů, představuje jen 41 procent normálu. „Nejhorší situace byla ve Středočeském kraji a Praze, kdy za měsíc leden spadlo v průměru pouze 12 milimetrů, což představuje 35 procent běžných srážek za posledních třicet let,“vysvětluje Crhová.
Ještě v jedné kategorii byl letošní leden mimořádný, v délce slunečního svitu. Průměrná délka slunečního svitu byla 60 hodin, což činí 109 procent normálu.
V lednu nesněžilo, spíš pršelo. Nejvíce sněhu, 99 centimetrů, leželo na krkonošské Labské boudě 31. ledna.
„Na Labské boudě bylo také naměřeno maximum nového sněhu za leden 2020, a to dvacet centimetrů,“popisuje Crhová.
Zatímco jindy v lednu není výjimečné, že na horách leží i více než metr sněhu, tentokráte leželo více než 50 centimetrů sněhu pouze na třech stanicích v nejvyšších horských polohách – na Labské boudě v Krkonoších, Lysé hoře v Beskydech a na Šeráku v Jeseníkách.
Loni na konci ledna odhadovali meteorologové, že na českých horách je ve sněhu 2,87 miliardy metrů krychlových vody, tedy asi 36,4 litru na jeden metr čtvereční. Letos na konci ledna to bylo jen 0,126 miliardy m3, což představuje v průměru 1,6 litru na jeden metr čtvereční.
Prázdné studně
V Česku nechybí jen voda na povrchu, ale i ta podzemní. „Letošní leden hodnotíme z hlediska hladiny podzemní vody v mělkých vrtech jako silně podnormální,“uvádí Anna Lamačová z oddělení podzemních vod ČHMÚ.
Pokud chybí voda ve vrtech měřených meteorology, není a nebude ani ve studnách. Katastrofická situace vynikne zejména v porovnání s minulými roky. „Situace je horší než v předchozích letech, tedy v porovnání s lednem roku 2019, který byl celkově mírně podnormální, a lednem 2018, který byl hodnocen jako normální,“dodává Lamačová.
Zlepšení v nedohlednu
Příchod měsíce února sice provázejí deště, ale zlepšení je podle odborníků v nedohlednu.
„Co se týče podzemní vody, únorové srážky rozhodně nedokázaly pokrýt lednový deficit, natož nedostatek vody, který pociťujeme během posledních let. Deficit, který se za posledních pět let vytvořil v podzemních vodách, je opravdu veliký,“říká Martin Zrzavecký, vedoucí oddělení podzemních vod ČHMÚ.
Na první pohled to možná vypadá, že do jara je ještě času dost, jenže situace rozhodně není dobrá.
„Pokud se v tomto období, co se srážek týče, situace nezmění výrazně k lepšímu, bude s vodou v létě velký problém,“varuje Zrzavecký. O tom, jestli bude v létě dost vody, se tak hodně dozvíme už v únoru, březnu a dubnu.
Konec zimy a začátek jara jsou totiž pro doplnění podzemních vod nejdůležitějším obdobím. Nepanují příliš vysoké teploty, takže se srážky tak rychle neodpaří. Rostliny jsou navíc v klidu, nepotřebují tolik pít, a pokud je půda rozmrzlá, voda se okamžitě začne snadno dostávat do podzemních zásobáren. Jakmile ale začne jarní pučení, snadná cesta pod povrch se uzavírá.
Pro ukončení suché etapy a nasbíraného deficitu už navíc nestačí jen pár kapek. Muselo by zapršet opravdu hodně. „Potřebovali bychom nadprůměrné množství srážek. Průměrné množství srážek nás už nezachrání,“uzavírá Zrzavecký.
Zemědělci jsou nervózní
„Na rovinu, máme z toho opravdu velký strach, protože máme malé zásoby vody, jsou malé zásoby sněhu a vypadá to na další suchý rok,“říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
Suchý leden zatím zemědělce nezasáhl. Pro jejich práci je důležité, aby pršelo hlavně na jaře. Jsou závislí spíše na vlhkosti půdy na povrchu než v podzemí. A také aby zapršelo ve správný čas. Nicméně aktuální vývoj počasí jim zatím nedává moc důvodů k optimismu. Větší vrásky zatím dělá zemědělcům neobvyklé teplo, a to kvůli hrabošům.
Vysoké stavy obtížného hlodavce, o jehož přemnožení se mluvilo už na konci léta, by dokázal dostat do normálu mráz.