ČNB z holubice jestřábem

Česká centrální banka odvážně vykročila z celosvětového trendu stahování kalhot daleko před brodem. Zvýšení úrokových sazeb je správný krok v situaci, kdy před námi není žádná tma, spíše dost nadějných světélek.

Devadesátkový seriálový hit, akčního Odpadlíka, zahajovala znělka, jejíž součástí byl dnes už takřka kultovní proslov. „Býval dobrým policistou, pak…“Po čtvrtečním nečekaném rozhodnutí ČNB lze tento proslov parafrázovat: „Bývala dobrou holubicí. Pak ale spáchala ten nejhorší hřích. Zvýšila sazby. Stala se tak osamělým jestřábem v holubičím světě. Odpadlicí.“

Vskutku, na zeměkouli letos nenajdeme jedinou další centrální banku, která by jako ČNB své základní úroky zvýšila. Centrální banky od USA a Kanady přes Evropskou centrální banku až po centrální banku kazašskou, indickou, japonskou nebo třeba australskou rozhodly držet úroky beze změny, v Brazílii, na Islandu, na Ukrajině, v Turecku, v Jižní Africe, v Malajsii nebo Thajsku je banky raději snížily.

Tuzemští centrální bankéři jsou sice renegáty, ale zda „klaďasy“jako seriálový Odpadlík, anebo „záporáky“, na to teď existují různé názory. Vždyť ani rozhodnutí v rámci bankovní rady nebylo jednomyslné – prošlo nejtěsnějším možným rozdílem 4:3.

Takže to řekněme jasně: ČNB se rozhodla správně. Sehrála tedy roli „klaďase“, ba dokonce hrdiny. Jít proti celosvětovému trendu neustálého „stahování kalhot daleko před brodem“, neustálého vidění hrozeb ve všem možném i nemožném, neustálého strašení veřejnosti tím či oním, to si totiž žádá dávku odvahy. Odvahy centrálního bankéře, nikoli akčního hrdiny, abychom zase nepřeháněli.

Drahé jaro před námi

Zatímco na předchozím, prosincovém zasedání ČNB zvedli pro růst sazeb ruku jen dva radní ze sedmi, tento týden už to byli zmínění čtyři. Ti z radních, již změnili názor ve prospěch zvýšení sazeb, tak učinili zejména pod vlivem zlepšování ekonomické situace ve světě. Samozřejmě, riziko celkem brzké recese v USA vyloučit nelze, stejně tak je třeba počítat s tím, že šířící se koronavirová nákaza by mohla přerůst v ekonomicky celosvětově ničivou pandemii. Současně je však třeba vidět, že budoucí vývoj je málokdy černočerný a že ve výhledu se skví celá řada nadějných světélek.

Která? Koronavirová nákaza zůstává zatím převážně čínským problémem. Celých 97 procent zemřelých je právě odtamtud. Peking – přes své počáteční zaspání – navíc dělá vše pro to, aby šíření nákazy zamezil; vždyť ve Wu-chanu se momentálně stavějí nemocnice rychleji, než se v Praze opraví jedny eskalátory. Nákaza taktéž oslabí vyjednávací sílu Pekingu v rámci obchodních jednání s Washingtonem. Obě vůdčí ekonomické velmoci přitom koncem loňského roku podepsaly první část obchodní úmluvy, tedy ukázaly, že spolu umějí mluvit. Americký prezident Donald Trump si dává dobrý pozor, aby nerozpoutal válku s Íránem. Zároveň zabití elitního íránského generála, jež počátkem letoška posvětil, Teherán od dalšího stupňování napětí na Blízkém východě zatím spíše odrazuje. Už je neeskaluje, jak svými neustálými provokacemi, včetně útoku na největší světová ropná pole, ta saúdskoarabská, činil loni.

Trumpovy šance na listopadové znovuzvolení tak rostou, což trhy převážně uklidňuje, neboť prezidentovo funkční období se dosud převážně překrývalo s érou akciového růstu. Za celou dobu ve funkci nebyl mezi Američany Trump nikdy tak populární jako

Na zeměkouli letos nenajdeme jedinou další centrální banku, která by své základní úroky zvýšila.

právě teď. Jeho počínání ve funkci schvaluje 49 procent z nich, vyplývá z nejnovějšího šetření Gallupova ústavu. Pro srovnání, předchůdce Barack Obama byl ve stejné fázi svého prezidentování, tedy počátkem roku 2012, oblíbený méně. Jeho počínání tehdy schvalovalo jen 46 procent Američanů. Pravda ovšem je, že Obama tou dobou Ameriku teprve vyváděl z finanční krize, zatímco Trumpova rostoucí popularita má svůj základ v celá léta trvající prosperitě, jež začala právě už za Obamy.

Trump současně ví, že pokud si chce své znovuzvolení pojistit, nesmějí mu padat burzy. Proto se dohodl s Čínou. Proto pořádně zaštěkal na Írán, aniž by se ovšem trvaleji vojensky zakousl. Jak obchodní, tak vojenská válka způsobují pád akcií, tedy chudnutí potenciálních Trumpových voličů. Pokud se bude válčit, tak zřejmě až v roce 2021. A i kdyby do té doby šly akcie z nějakého důvodu k zemi, Trump vycení zuby na tiskárnu dolarů, americkou centrální banku. Ta pak tiskem dodatečných miliard nových dolarů ceny akcií dofoukne a takto se pojede až do voleb.

Opravdu se zdá, že příznivých světélek je po světě dost. Samozřejmě, dlouhodobě je postoj americké centrální banky problematický. Měla by mít více odvahy, aby nesnižovala úroky a netiskla miliardy pokaždé, když Trump vycení zuby. To je ten typ odvahy, který sice postrádá americká centrální banka, ale ta česká nikoli.

Čechy navíc opravdu čeká drahé jaro. ČNB počítá pro březen letošního roku s meziroční inflací 3,6 procenta, pro duben dokonce 3,7 procenta. Růst cen se však ve skutečnosti může zvýšit ještě nad tyto úrovně a přiblížit se hodnotě čtyř procent. To by pak znamenalo, že zdražování bude nejvýraznější za celé období od roku 2008.

Realistické posouzení mezinárodního vývoje, který rozhodně není černočerný, inflace atakující ve výhledu takřka dvanáctiletá maxima a špetka renegátské odvahy dovedla ČNB ke správnému rozhodnutí. Bonusem zvýšení sazeb je navíc silnější koruna, která v reakci zhodnotila vůči euru nejvýše od října 2012, poprvé pod úroveň kurzu 25 korun za euro. Silnější měnu Česko potřebuje jako sůl, nechce-li zůstat montovnou navždy.