„Rasputin“staví velechrám
Na ruském Urale má vyrůst největší pravoslavný chrám na světě. Stojí za ním otec Sergej, prý novodobý Rasputin.
Jelizaveta Nestercova redaktorka MF DNES
známých ruských osobností. Za svého zpovědníka si ho vybral například populární ruský hokejista Pavel Dacjuk či bývalá krymská prokurátorka a současná ruská poslankyně Natalja Poklonská, která se proslavila mimo jiné bojem za ochranu pravoslaví.
Kdo monstrózní stavbu financuje, se neví. V médiích se nicméně objevily informace, že se na projektu finančně podílejí „duchovní děti otce Sergeje“i významní investoři z Číny.
Tisíce čínských křtů denně
Budova masivního dómu by měla být až 77 metrů vysoká, přičemž hlavní kupole má dosahovat výšky 22 metrů. Chrám by měl být v průměru 33 metrů široký.
Stavba bude podle dostupného projektu zřejmě třístupňová se dvěma kostelními sály. Chrámové síně v nižších patrech o rozloze jedenáct tisíc metrů čtverečních by měly pojmout 20 tisíc lidí. Dalších 17 tisíc věřících by se mělo vejít do horního chrámu o rozloze 6 400 metrů čtverečních.
Pro srovnání moskevská katedrála Krista Spasitele pojme deset tisíc lidí, petrohradský chrám svatého Izáka má kapacitu zhruba 14 tisíc lidí. O tisíc více se pak vejde do vatikánské baziliky svatého Pavla a stejně tolik i do gruzínské katedrály Nejsvětější Trojice, která je nyní zároveň nejprostornějším pravoslavným kostelem na světě.
Záměr postavit nový kostel vznikl před dvěma a půl lety, prohlásila zástupkyně vládní organizace Lidová fronta Žanna Rjabcevová. Důvodem je prý nedostatečná kapacita chrámů v okolí Jekatěrinburgu, v němž žije zhruba 1,4 milionu obyvatel.
Nejmenovaný zdroj pak ruskému deníku řekl, že církevní představitelé dokonce očekávají, že se v nové katedrále nechají denně pokřtít tisíce věřících původem právě z Číny. Sám uvedený zdroj to prý považuje za důkaz další čínské expanze, jakou nyní zažívá zejména ruský Dálný východ a Kazachstán.
Termín, kdy má být stavba dokončena, známý není. Podle Rjabcevové je vše v rukou božích.
Rusko přitom nyní zažívá přímo stavební boom, pokud jde o církevní budovy. Podle lídra pravoslavné
církve patriarchy Kirilla se tak země pokouší vyrovnat se sovětskou érou, v níž Rusové žili bez Boha.
Například loni Kreml podle médií věnoval 2,8 miliardy rublů (zhruba miliardu korun) na opravu patriarchova sídla nedaleko Petrohradu.
Novodobý Rasputin?
Nová katedrála, která ponese jméno na počest svaté Sofie, bude stát jen několik kilometrů od jekatěrinburgského chrámu Všech svatých na krvi, na jehož místě v někdejším Ipaťjevově domě byl zavražděn poslední ruský car Mikuláš II. s celou svou rodinou.
Po pádu komunismu byl vladař prohlášen za svatého a kolem jeho osoby se v současnosti točí různá náboženská uskupení. Právě otec Sergej bývá označován za neformálního vůdce jednoho z hnutí uctívačů svatého Mikuláše.
Sám se ještě jako novic zasadil například o postavení kláštera na místě, kde se bolševici snažili těl zavražděných členů carské rodiny zbavit.
Životní příběh otce Sergeje přitom některá média dokonce srovnávají s osudem svérázného léčitele Grigorije Rasputina, který byl známý svým nebývalým vlivem na posledního ruského cara a jeho nejbližší rodinu.
Otec Sergej pracoval dříve jako policista, ale má za sebou i kriminální minulost. Podle médií si v 80. letech odseděl v ruských vězeních čtyři roky za zpronevěru státních peněz, dalších třináct let pak obdržel za úmyslné zabití. Jak se dostal na tak vysokou duchovní pozici, přitom jasné není.
Opat je nyní znám také svou kontroverzní rétorikou. Otevřeně se postavil například proti připravovanému ruskému zákonu, který by měl ochránit oběti domácího násilí. Kriticky se vyjadřoval například i vůči zástupcům pravoslavné církve, kteří podle něj nezakročili proti jekatěrinburgskému pouličnímu umělci, který sprejoval obří kříže na silnici.