Rušením radnic k penězům
Exministr navrhuje snížit počet městských částí
PRAHA Hlavní město je dnes rozděleno na 57 městských částí, z nichž každá má minimálně radnici, starostu a zastupitelstvo. Zatímco ty největší mají běžně přes 100 tisíc obyvatel, na periferiích se nacházejí části jako třeba Nedvězí či Královice, které čítají jen pár stovek trvale žijících osob.
Poměrně velká roztříštěnost, která není v jiných metropolích v Evropě obvyklá, je dána zejména historickým vývojem, kdy se především během 20. století Praha rozšiřovala a při tom pohlcovala dříve samostatné obce. Ty se později přetvořily v městské části.
Jenže vysoký počet radnic v rámci Prahy působí podle kritiků potíže po stránce organizační i provozní. Proto se opakovaně objevují názory, že by se měly sdružit do větších celků.
Obdobnou myšlenku nyní oživuje bývalý ministr financí a pražský zastupitel Ivan Pilný (ANO). „Je naprosto nesmyslné, aby Praha měla tolik městských částí. Velmi to komplikuje přípravu spousty projektů nebo třeba rozdělování financí,“žádá snížení počtu částí Prahy Pilný.
Protichůdné hlasy malých
Například při plánování velkých dopravních staveb je nutné vypořádat řadu často rozdílných postojů malých radnic. V případě redukce by pro magistrát mohly být partnerem jen dva nebo tři velké úřady. Město by navíc částečně ušetřilo i za provoz rušených radnic včetně platů pro volené zástupce.
Podle současných předpisů by ale mohl magistrát dosáhnout takové změny pouze v případě, že by samy malé radnice se svým zánikem souhlasily. „Určitě bych doporučil zahájit intenzivní jednání s městskými částmi, které by bylo rozumné redukovat, a snažit se jim vysvětlit, jaké výhody by to pro ně mohlo mít,“navrhuje.
Teprve jako krajní řešení Pilný připouští i variantu změny legislativy, která by teoreticky umožňovala provést redukci i bez souhlasu městských částí. Taková možnost není příliš pravděpodobná.
Zastupitel ANO chce zařadit na jedno z příštích jednání pražského zastupitelstva bod, v němž by jeho členové zadali vytvoření podrobné analýzy, která by situaci zpracovala a určila případnou podobu budoucího dělení městských částí. „Celkem 22 úřadů by se asi ukočírovat dalo, ale konkrétní návrh by měl vzejít z vypracované studie,“říká Pilný. Svůj postoj na toto téma nedávno prezentoval i v rámci diskuse na finančním výboru zastupitelstva.
Starostové redukci odmítají
Členkou výboru a zastupitelkou je i Jana Plamínková (Spojené síly pro Prahu / STAN), která je zároveň starostkou Slivence a předsedkyní Svazu městských částí hlavního města, jenž sdružuje právě menší radnice v metropoli. Ta s takovými plány zásadně nesouhlasí. „Je to absolutní nesmysl, takové úvahy vycházejí z toho, že se ušetří na platech starostů a místostarostů. Jenže o území stejně někdo bude muset pečovat. Místo motivovaných volených zástupců tak přibudou další úředníci,“myslí si.
Podobný názor mají i další oslovení starostové malých radnic, jichž by se případná redukce mohla týkat. Podle starosty Běchovic Ondřeje Martana (ODS) vycházejí takové snahy z neschopnosti vedoucích představitelů města komunikovat a prosazovat své záměry na území okrajových městských částí.
Navíc tvrdí, že by snižování počtu radnic zásadní výhody Praze ani nepřineslo. „Vyšlo najevo, že například ve stavebním řízení se ušetří při zrušení jednoho územně samosprávního celku, tedy městské části, asi 0,3 procenta času. Dost podobné je to i s náklady na chod města,“říká Martan s tím, že uspořádání malých městských částí vychází ze staletého vývoje obcí na vnějším okraji hlavního města. „I proto je jejich rušení z mého pohledu těžko přijatelné. Jde o zásah do místní integrity a tradic,“dodává.
Odmítavě se k podobným plánům staví i starostka Zličína Marta Koropecká (Pro Zličín a Sobín). Také ona zpochybňuje údajné finanční úspory města, dále pak poukazuje i na další komplikace s tím spojené. Například by ve větších celcích zanikl vliv místních volebních uskupení nebo by také bylo nutné složitě měnit údaje v katastru, označení ulic a domů nebo doklady místních obyvatel. „Úřady velkých městských částí se po spojení jen vzdálí občanům, kteří budou muset za vyřízením běžných záležitostí putovat přes kus města,“uvádí starostka další z nevýhod.
Náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě) některé argumenty Ivana Pilného uznává, avšak zdůrazňuje, že Praha podpoří snižování počtu městských částí pouze v případě, že o to místní obyvatelé sami požádají.
„Dobrému fungování města by prospělo, kdyby bylo městských částí méně. Nicméně určitě nezamýšlíme autoritativně jejich počet snižovat,“slibuje náměstek primátora.