Polovina hmyzu zmizela
Podle britských vědců může za rapidní úbytek včel i brouků hlavně přílišné používání pesticidů
LONDÝN Z evropské krajiny se rychlým tempem vytrácejí motýli, čmeláci, ale i brouci.
Dramatický úbytek potvrdilo v poslední době několik odborných studií. Pokud bude ubývat hmyz dosavadním tempem, do sta let zmizí všechny jeho druhy úplně, varují vědci. Mluví o hotové „hmyzí apokalypse“.
Dánští výzkumníci přitom použili netradiční metodu. Prostě jen vyrazili na cestu autem. Po dobu dvou dekád pravidelně zkoumali počty a druhy hmyzu, který skončil „rozpláclý“na předním skle rychle jedoucích vozů.
Jejich závěr? Polétavého hmyzu podle nich dramaticky ubylo, a to až o 80 procent.
„Ekologický armagedon“
To má pro přírodní rovnováhu tragické důsledky. Souběžně s hmyzem se snižuje i počet vlaštovek a dalších druhů ptactva, pro které je hmyz důležitou potravou. Stejně tak pro plazy. Květiny zase nemá kdo opylovat. Hmyz navíc recykluje živiny.
Ke chmurným závěrům dospěli podle listu The Guardian i vědci v britském hrabství Kent. Ti pro změnu využili mřížku umístěnou nad registrační značkou vozidla. Z jejich nové studie vyplynulo, že oproti roku 2004 ubylo hmyzu o nejméně 50 procent.
Tyto výsledky jsou podle výzkumníků velmi znepokojivé.
„Potvrzují se trendy, které naznačily už mnohé předcházející studie,“řekl Paul Tinsley-Marshall z organizace Kent Wildlife Trust. „Hmyz rychlým tempem mizí a přitom je zcela zásadní pro potravinové řetězce i pro zachování života na Zemi,“zdůraznil.
Změny jsou tak patrné, že je vlastně může zaznamenat úplně každý, kdo si někam vyrazí autem. Dánský entomolog Anders Pape Mollerfrom vzpomíná, jak zkoumané území kdysi navštěvoval s rodiči. „Museli jsme v létě neustále čistit od hmyzu přední sklo, kdykoli jsme jeli na výlet, dnes už to v takové míře nehrozí.“
Zmíněné dvě studie jen potvrzují alarmující závěry, se kterými přišli už dříve biologové v Německu.
Ti varují, že za poslední čtvrtstoletí se z přírody vytratily až tři čtvrtiny polétavého hmyzu. Ten je přitom nedílnou součástí ekosystémů.
Bez něj by v přírodě fungovalo jen málo věcí.
„Hmyz tvoří až dvě třetiny všech živých tvorů na Zemi, ale zjevně sledujeme jeho hrozivý úbytek,“říká profesor Dave Goulson z univerzity v Sussexu, který se na německém výzkumu podílel. Varuje, že přírodu čeká v dohledné době „ekologický armagedon“.
Hmyz představuje nejrůznorodější skupinu živočichů na světě, která zahrnuje více než milion popsaných druhů.
Pokud by toto vše zmizelo, příroda by úplně zkolabovala.
Zmizí úplně?
To by mělo katastrofální dopad na ekosystém celé planety, a tedy i na přežití lidstva. „Pokud bude hmyz mizet dosavadním tempem, za sto let tady žádný nebude,“varuje Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v australském Sydney.
Zjištění jsou o to varovnější, že nové průzkumy probíhaly z velké části i v chráněných územích.
Co tak dramatické změny způsobilo?
V tom nejsou výzkumníci úplně zajedno. Pokládají za jisté, že k úbytku hmyzu přispívá rychlé zmenšování přirozeného přírodního prostředí. Kořistnický způsob, jakým člověk nakládá s krajinou.
Rozsáhlé oblasti intenzivního zemědělství neposkytují téměř žádná území pro přežívání jakéhokoli hmyzu.
Zmizely pastviny, květnaté louky, mokřady a remízky. Místo nich se táhnou k obzorům kukuřičná či řepková pole. Ani městské parky s úhledně střiženými trávníky hmyzu neprospívají.
Zásadní roli sehrálo především masivní používání chemických hnojiv a pesticidů. K přesnému hodnocení těchto změn chybějí vědcům relevantní data o míře používání pesticidů v přírodě.
Vědci přičítají zhoubný vliv především nové třídě pesticidů, které dokonale sterilizují půdu a zabíjejí v ní všechny larvy. Chemikálie přitom zůstávají v půdě i dlouho poté, co takto ošetřená pole leží ladem. Šíří se navíc do okolí, takže ničí vše živé na velké ploše.
Vedle pesticidů hmyzu škodí i rychle postupující urbanizace a také klimatické změny. Ty postupují příliš rychle, příroda se jim nedokáže přizpůsobit.
K tomu přistupují i biologické vlivy, například invaze cizích druhů.
Oživit krajinu
Hmyzí populace nemizí jen v zemědělských oblastech, ale i ve svém přirozeném přírodním prostředí. „Úbytek hmyzu je ještě větší, než jsme si mysleli,“říká německý výzkumník Sebastian Seibold. „Týká se stejně tak intenzivně obdělávané půdy, jako chráněných přírodních oblastí.“
Existují však četné výjimky: někteří zástupci hmyzu se dokážou změnám v životním prostředí zdatně přizpůsobit, třeba moucha domácí či některé druhy švábů.
Vědci se shodují, že je třeba mnohem víc kvalitních studií a statistik, aby mohli nabídnout přesnější představu o množství hmyzu a o příčinách jeho mizení.
Lidstvo poslalo sondy do vzdáleného vesmíru, plánuje expedice na Mars, ale o hmyzu v našem bezprostředním okolí se ví stále jen málo. Počty hmyzu se odhadují na základě menších vzorků, ale to může často vést ke zkresleným číslům.
Vědci proto stále debatují o nejvhodnějších výzkumných metodách.
Ohledně nápravy se shodují, že prvním krokem musí být revitalizace krajiny. Je potřeba přehodnotit dosavadní nadužívání pesticidů a dalších chemikálií. Dále je třeba využít každý kus plochy, který skrývá potenciál k oživení přirozeného prostředí.
„Pokud rázně nezastavíme vymírání hmyzu, musíme počítat s vážnými následky pro celou planetu,“varuje biolog Dave Goulson.