Kde jsme? CDU hledá ztracenou identitu
Křesťanští demokraté se po problémech v Durynsku dostali do podobné krize jako socialisté.
BERLÍN Z dosavadních jistot křesťanských demokratů (CDU), nejsilnější německé strany, už mnoho nezbylo.
Kancléřka Angela Merkelová, která nyní patnáctým rokem vede spolkovou vládu, nejpozději po dalších parlamentních volbách na podzim příštího roku odejde z vysoké německé politiky. Také předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová (přezdívaná AKK), kterou si Merkelová sama vybrala jako svou nástupkyni, začátkem týdne oznámila svůj odchod. Stranu zatím nadále vede, ale nebude usilovat o znovuzvolení ani kancléřskou kandidaturu.
V CDU se o vliv přetahují protikladné ideologické skupiny a také v tomto ohledu je další směřování strany otázkou s nejasnou odpovědí: Posune se dál doleva směrem ke stále posilujícím Zeleným? Nebo se vrátí zpátky ke svým konzervativním základům, a tedy i blíže ke kontroverzní Alternativě pro Německo (AfD)?
Aby toho nebylo málo, CDU ve spolkové zemi Durynsko za poslední týden klesly preference na nebývalých 13 procent, zatímco postkomunistickou Levici by tam podle průzkumu agentury Infratest Dimap
nyní volilo rekordních 39 procent Němců.
Byly to právě události v Durynsku, které spustily celou sérii nynějších událostí. Pro připomenutí: středové strany CDU, liberální demokraté (FDP) s hlasy AfD společně zvolili nového premiéra této spolkové země, neznámého politika Thomase Kemmericha z FDP. Podpora AfD způsobila poprask na celostátní úrovni a v důsledku vedla až k ústupu AKK z vedení CDU.
Do propasti k SPD
Vývoj v CDU se velmi podobá krizi, kterou poslední roky procházejí koaliční sociální demokraté (SPD). Ve snaze zachránit setrvale klesající preference už před posledními parlamentními volbami v roce 2017 začali v rychlém sledu střídat předsedy.
Stejně rychle, jako přišli do vedení SPD, zase upadli v zapomnění: Martin Schulz, přechodně Olaf Scholz, po něm Andrea Nahlesová, následně další trojice pověřená vedením. Nyní sociální demokraty řídí dvojice do té doby neznámých regionálních politiků, Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans.
Podobně se v řadách CDU už od minulé volby v prosinci 2018, kterou vyhrála Merkelové chráněnka Krampová-Karrenbauerová, spekuluje o tom, kdo přijde po ní. Padají jména dřívějších kandidátů: Friedrich Merz, který skončil druhý, stejně jako ministr zdravotnictví Jens Spahn nebo také premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet.
Nikdo z nich nicméně nemá v současnosti podporu většiny strany. Světlo do celé situace nevnáší ani Junge Union, mládežnická organizace CDU. Zatímco její ekvivalent u sociálních demokratů aktivně spolurozhodoval o změnách ve vedení, mladí křesťanští demokraté se odpovědím vyhýbají.
„Může to být Spahn nebo Merz. Spahn je mladší a mohl by zastupovat naši generaci, podobně jako to vidíme u Sebastiana Kurze v Rakousku, ale Merz má zase vyšší šance,“řekl například neurčitě Philipp Heissner z hamburské pobočky Junge Union. A předseda této organizace Tilman Kuban žádné preferované jméno neuvedl.
Ať už to nakonec bude kdokoli, nový předseda bude mít před sebou těžký úkol: zajistit, aby CDU neskončila jako SPD.
V CDU se přetahují ideologické skupiny. Zamíří k Zeleným, nebo spíš k AfD?