Virus je globální hrozbou
Nebezpečná ohniska nemoci vznikají i mimo Čínu, zejména v Jižní Koreji, Íránu a Itálii
Už nejde jen o Čínu, ale o celou planetu. Koronavirus se zjevně stává globální hrozbou. Nebezpečná ohniska choroby vznikají i jinde ve světě, což odborníky znepokojuje o to víc, že nemají jasnou vazbu na Čínu. Nemoc se šíří mezi lidmi, kteří v Číně nepobývali ani nepotkali nikoho, kdo v Číně byl.
V Jižní Koreji se počet nových případů během jediného týdne zvýšil dvacetkrát, včera se blížil k tisícovce, čímž se vytvořilo největší centrum infekce mimo Čínu. Prezident Mun Če-in ohlásil nejvyšší stupeň zdravotní pohotovosti a řekl, že příští dny budou velmi důležité. „Epidemie se nyní dostala do přelomového bodu,“uvedl. Takto vysoký stupeň pohotovosti země vyhlásila naposledy v roce 2009 kvůli chřipce H1N1.
Velice nejasná a krajně znepokojující je situace v Íránu kolem svatého města Kóm. Podle poslance Ahmada Faraháního tam už na koronavirus zemřelo nejméně padesát lidí (úřady oficiálně připouštějí dvanáct). Infekce se odtud prostřednictvím šíitských poutníků šíří do dalších zemí Zálivu, do Libanonu a také do Afghánistánu zmítaného občanskou válkou.
V Itálii, nejhůře postižené zemi v Evropě, včera nákaze podlehl pátý nemocný, infikovaných byly ve dvou regionech už přes dvě stovky. V Singapuru sledují několik potenciálních zdrojů nákazy.
To všechno jsou alarmující znamení, že koronavirus se může rozšířit prakticky kamkoliv.
„Již ubývá možností, jak šíření viru zabránit,“přiznal šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyeus. „Znepokojují nás případy bez jasné epidemiologické souvislosti, jako je možnost nákazy při cestování nebo kontaktem s lidmi, u kterých se nákaza potvrdila,“dodal.
Stane se nákaza pandemií?
Podle odborníků se čas rychle krátí a nová choroba má potenciál výrazně otřást celou zeměkoulí. Ve vyjádřeních expertů lze v posledních dnech zachytit více skličujících tónů. Příštích osmačtyřicet hodin může podle nich rozhodnout o tom, zda se podaří nová ohniska koronaviru lokalizovat a zabránit dalšímu šíření infekce, nebo zda epidemie přeroste v pandemii.
Příliš důvodů k optimismu nezavdává ani vývoj v samotné Číně, byť tam se pomocí drastických opatření víceméně daří udržet chorobu v hranicích nejpostiženější provincie Chu-pej. Počet nakažených v zemi se včera blížil osmdesáti tisícům, téměř 2 600 dalších Číňanů už chorobě podlehlo.
„Situace zůstává vážná a složitá, boj proti koronaviru je stále v kritickém stadiu,“prohlásil ve státní televizi čínský prezident Si Ťin-pching. Zároveň připustil, že nákaza bude mít značný dopad na čínské hospodářství i společnost.
„Okno příležitosti sice stále existuje, ale jeho velikost se zužuje,“řekl Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Musíme jednat rychle, než se úplně uzavře,“dodal. Otázka ovšem je, co se dá dělat víc. Všechny výše uvedené země přijaly celou řadu omezujících opatření, včetně přísné karantény, jak bývá v takových případech zvykem. Zatím s nevalnými výsledky.
Virus stále uniká poznání
Ukazuje se totiž, že nový koronavirus je zřejmě daleko „rafinovanější“než jeho známí příbuzní. Vědci v mnoha ohledech stále tápají.
Nejistota panuje například i v otázce inkubační doby – ta nemusí být čtrnáct dnů, jak se obecně uvádí, ale alespoň v některých případech podstatně delší.
Od počátku propuknutí choroby se zdravotníci snaží pečlivě mapovat kontakty každého, kdo onemocní. Ovšem s tím, jak se choroba šíří, bude brzy nemožné taková šetření v praxi zvládnout.
Pokud by došlo na nejhorší scénář a koronavirus se skutečně stal pandemií, mohla by se nakazit velká část světové populace. Podle odborníků třetina i dvě třetiny všech lidí. Na druhé straně slovo „pandemie“, jehož se mnozí bojí, popisuje pouze rozšíření nemoci, nikoli její smrtelnost. Ta je nyní stále „malá“– umírají méně než dvě procenta nakažených.
„Domnívám se, že musíme předpokládat, že virus se ve světových komunitách brzy rozšíří, pokud tomu tak už není. Vedle probíhajících opatření bychom se měli více snažit zmírňovat dopady,“uvedla epidemioložka Jennifer Nuzzová z Centra Johnse Hopkinse. „To znamená v prvé řadě chránit lidi, u nichž je největší pravděpodobnost, že u nich vážné onemocnění propukne.“