Region dvou tváří
Seriál MF DNES k 20. výročí nového územního členění České republiky Ústecký kraj umí překvapit. Pozitivně i negativně
Pravděpodobně neexistuje výstižnější charakteristika, než jakou před téměř dvěma lety při rozhovoru pro severočeské vydání MF DNES vyslovila vedoucí Filmové kanceláře Ústeckého kraje Barbora Hyšková. „Náš kraj má v sobě neuvěřitelný mix krásných i nehezkých věcí. Tady je vlastně vše,“vysvětlovala tehdy enormní zájem filmových štábů, který trvá pořád.
Ústecký kraj je region velice rozporuplný, maximálně rozmanitý. Kdo přijíždí z Prahy, většinou po neuvěřitelně dlouhou dobu dostavované dálnici D8, naskytne se mu najednou dechberoucí pohled na malebnou krajinu Českého středohoří. Za slabou hodinku už onen cestovatel může nakukovat do obrovských hnědouhelných lomů či míjet rozsáhlé továrny.
Bohužel, ony nehezké věci jsou pro Ústecký kraj přece jen příznačnější. Neustále se opakující hesla politiků o nutnosti udržet zde mladé, šikovné a vzdělané narážejí v praxi na skutečnost, že tito lidé musejí v případě rozhodnutí kraj neopouštět bedlivě vybírat místo bydliště, na mapě kličkovat mezi desítkami sociálně vyloučených lokalit plných nepřizpůsobivého obyvatelstva, jichž přibývá. Zatímco v roce 2018 jich bylo 176 se 40 tisíci lidmi, o osm let dříve jen 63 s polovinou lidí. Jako marné se jeví četné a různě drahé projekty cílící mimo jiné na začleňování.
S ohledem na ovzduší kladné body nepřináší ani průmysl, který ovšem na druhou stranu živí desetitisíce občanů. Je ale otázka, jak dlouho bude kraj ještě synonymem pro těžbu uhlí. Zatímco před dvaceti lety tu horníci fárali ještě do hnědouhelných dolů, dnes už není žádný. Velkolomy se v myšlenkách vizionářů mění v rozlehlé vodní plochy. Ostatně jezera Most a Milada jsou jasnou předzvěstí možné podoby několika dalších míst. Zatímco nyní je tedy kraj ve prospěch ostatních regionů plundrován pro nerostné bohatství, v budoucnu by mohl sloužit jako zásobárna vody.
Ke špatné image přitom přispívají i ti, kteří by z titulu svých funkcí v žádném případě neměli – politici. Severní Čechy jsou v očích mnohých symbolem korupce, prospěchářství. Stačí vyslovit sousloví ROP Severozápad. Každému se ihned vybaví machinace s evropskými dotacemi. Jsou to obrovsky složité a rozsáhlé kauzy, v nichž figurují političtí představitelé společně s podnikateli překřtěnými na výstižněji znějící označení kmotr.
Evropské peníze ale pochopitelně dokázaly i prospět. Důkazem jsou tisíce projektů za miliardy korun. Díky nim je například možné vidět na kolejích moderní vlaky. Mimochodem, jedna z priorit pro další dekády se váže právě k železnici, jedná se o vybudování vysokorychlostní trati spojující Prahu, Ústí a
Drážďany. I další záměr se týká dopravy, a sice lodní. Nekonečná se zdá být diskuse o výstavbě jezu na Labi, který má prodloužit splavnost řeky na většinu roku. Ekologičtí aktivisté ale mohutně protestují. Na samostatnou kapitolu by vydala též doprava autobusová. V té kraj prošel několika krizemi. V současné době samospráva obsluhuje linkovou dopravu vlastní společností.
Jestli jsou zdejší političtí představitelé skutečně na něco extrémně pyšní, je to společnost stoprocentně vlastněná krajem s názvem Krajská zdravotní se sedmi tisíci zaměstnanci. Spadá pod ni pět největších nemocnic v kraji a brzy se možná přidají další. Výkladní skříní je Masarykova nemocnice v Ústí, kde pracují opravdové lékařské kapacity.
Loni v létě zažil Ústecký kraj velkou slávu. V průmyslové zóně Triangle u Žatce otevřel korejský výrobce pneumatik Nexen Tire svou první evropskou továrnu. Šlo o třetí nejvyšší investici v historii Česka, do roku 2022 se má její hodnota vyšplhat na 22 miliard korun. Práci zde má najít přes tisíc lidí.
Kdo ví, třeba bude továrna za pár let těsně sousedit s památkou UNESCO. Na seznam se totiž chce protlačit Žatec se svým příběhem chmele. Stanul by tak po boku loni zapsané hornické krajiny kolem Měděnce a Krupky, kde teď čekají, jaký to bude mít dopad na turismus. Jejich nápor zažívají třeba v nádherném Národním parku České Švýcarsko. Ale pozor, návštěvníky láká třeba i Uhelné safari, tedy výlet do lomu k rypadlům. Důkaz, že všechno není jen černé nebo bílé. Ani Ústecký kraj.