Domácí testy odhalí v ovoci zbytky postřiků
Zahrádkáři, kteří by rádi věděli, zda jsou jahody z vlastních záhonů po použitých postřicích bezpečné, možná brzy získají nástroj, jak je levně otestovat.
Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze na Ústavu analýzy potravin a výživy vyvinuli vědci sadu na domácí testování, která odhalí v plodech zbytky některých nebezpečných organofosfátových pesticidů. Tyto látky se používají zcela běžně k hubení hmyzu a pro malé děti či těhotné ženy mohou být při dlouhodobém vystavení škodlivé.
Testy by tak jistě uvítali i ti, kteří nakoupili například ovoce z Asie a nevědí, zda jej mohou dát s čistým svědomím dětem. Snadný test zvládne v podstatě každý doma i bez vybavené laboratoře a první závěry člověk učiní pouhým pohledem.
„V tuto chvíli žádné testy pro kontrolu potravin na trhu nejsou k dispozici,“vysvětluje profesorka Jana Hajšlová a dodává, že naopak příkladem rozšířeného domácího testování jsou těhotenské testy, které dnes v koupelně zvládne každá žena.
Krok k lepší kontrole
V budoucnu by mohly vznikat i sady na zjišťování jiných látek. „Toto je začátek, holandští partneři vyvíjejí zase testy na alergeny, třeba na oříšky v sušenkách a podobně,“popisuje profesorka další větev projektu Foodsmartphone, která by usnadnila život alergikům. Foodsmartphone je evropská spolupráce sedmi univerzit a výzkumných institucí. Každá z nich vyvíjí testy na jiné typy škodlivých látek v potravinách.
Domácí testy jsou sice jen orientační a nemohou nahradit profesionální laboratoře, ale i tak by úspěšné výsledky projektu mohly znamenat velký krok dopředu k lepší kontrole potravin mezi běžnými lidmi. Lidé by mohli díky tomu lépe sledovat, co jedí. Běžný konzument či zahrádkář musí dnes využít v případě pochybností služeb profesionálních laboratoří, které jsou velmi drahé.
Toto je začátek, holandští partneři vyvíjejí zase testy na alergeny, třeba na oříšky v sušenkách.
Postup domácího testu je, jak názorně ukazuje doktorand Aris Tsagkaris, úplně jednoduchý. Tsagkaris nakrájí čerstvé jahody, vloží je do zředěného lihu, promíchá a vzniklý roztok vstříkne do jednoduché testovací sady. Přichází chvíle čekání. Po několika vteřinách barva na testovacím proužku odhalí, zda plody neobsahují běžně používané, ale nebezpečné organofosfáty, které se používají k ničení hmyzu.
Žlutá, nebo bílá
Pokud se proužek v testu zabarví do žluta, mělo by to být v pořádku. Pokud se nezabarví, potravina je problematická.
Pro zjištění množství případných škodlivých látek je třeba testovací sadu vložit do pomůcky, která se připevní k chytrému telefonu. Aplikace v něm výsledek barevné reakce nahraje.
„Na konci vidíme vývoj barvy a chytrý telefon vás informuje o množství toxické látky. Čím je barva sytější, tím větší je jistota, že nebezpečný organofosfát není přítomen,“říká v laboratoři Tsagkaris, který je původem z Řecka a dostal ke studiu na VŠCHT stipendium pro nadané mladé vědce a pod vedením profesorky Jany Hajšlové na vývoji tři roky pracoval.
„Testování by mělo být i velmi levné,“dodává a popisuje, že třeba plastovou část k testovacím proužkům si člověk může vytisknout na 3D tiskárně. Jednotlivé instituce zapojené v projektu Foodsmartphone vytvářejí testovací sady na různé sloučeniny. V Praze se věnují právě organofosfátovým pesticidům.
Naštěstí ty, kterými stříkáme zeleninu a ovoce, abychom zahubili hmyz, nejsou tak akutně toxické pro člověka. Jenže při velkých dávkách mohou být nebezpečné.
„A jsou studie, které ukazují, že když jsou děti nebo těhotné maminky dlouhodobě vystaveny třeba jen reziduím látek, může to ovlivnit i vývoj intelektu plodu,“dodává Hajšlová.
Co udělá škodlivý mix?
Poznatky vědy se stále prohlubují. Letos například Evropská unie na základě vědeckých studií zakázala chlorpyrifos, což je insekticid, u kterého vědci prokázali riziko pro lidské zdraví.
V Česku je kontrola potravin na velmi dobré úrovni. Zbytky pesticidů stejně jako jiné rizikové látky se pravidelně kontrolují. Nezodpovězenou otázkou ale zůstává, jak na lidský organismus působí směsi různých pesticidů, jejichž množství sice nepřekračuje stanovené limity, ale v potravinách se často nacházejí. Podle statistik České zemědělské a potravinářské inspekce lze detekovat zbytky pesticidů až v osmdesáti procentech testovaných potravin. Nicméně je třeba dodat, že v naprosté většině případů pod zákonným limitem.
V řadě zemí mimo EU ale mají zcela jiné normy na to, kolik množství pesticidů je ještě v pořádku. Třeba zmíněný chlorpyrifos se k nám může dostat v importovaných potravinách.
Testovací sady by tak mohly pomoci farmářům z rozvojového světa, kteří nemají možnost dodržování přísných evropských norem levně zkontrolovat, a hrozí jim odmítnutí dodávky na hranicích.
Kdy a zda vůbec budou testy na pultech obchodů, je ještě předčasné říkat. Výzkum letos skončí a bude se hledat jeho další uplatnění.
Látky mohou ovlivnit vývoj intelektu plodu.