Smíření 400 let od bitvy na Bílé hoře
Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Kříž, mše a smíření i rekonstrukce bitvy. Také to připomene během letošního roku čtyřsté výročí osudové bitvy na Bílé hoře.
Jan Bohata
BÍLÁ HORA Branou všech běd nazvali poražení protestanti prohranou bělohorskou bitvu v listopadu 1620. Osudové výročí českých dějin připomene v průběhu letošního roku radnice Prahy 6 – v plánovaném programu nebude chybět zřejmě největší rekonstrukce bitvy, konference, duchovní akce či například výsadba aleje.
„Jedná se o mimořádné výročí, proto jsme se jej rozhodli také mimořádně připomenout. Začneme v září rekonstrukcí bitvy, skončíme v listopadu osazením kříže smíření a bohoslužbou u mohyly na Bílé hoře,“představil včera místostarosta „šestky“Jan Lacina (STAN) plánovaný průběh oslav vzpomínek na bělohorskou bitvu.
Rekonstrukce bitvy v polovině letošního září se zúčastní podle předpokladu organizátorů okolo dvou tisíc členů různých vojenských historických spolků z řady evropských států od Španělska po Rusko. „Vzhledem k okolnostem, tedy význačnému výročí, bude rekonstrukce mohutnější – s větším nasazením pyrotechniky či jízdních bojovníků,“komentoval plánované opakovaní střetu císařských a ligistických jednotek s českou královskou armádou Martin Cholínský z historické skupiny Rytíři Koruny České, která se oslav také účastní. „Rekonstrukci bitvy předejde průvod zbrojnošů v trase od Písecké brány na Pohořelec,“řekl Jan Lacina. Na rekonstrukci bitvy by mohl přispět i pražský magistrát 700 tisíci korunami. O dalších dotacích se bude ještě jednat.
Ocelový kříž smíření
Smíření představuje stěžejní motiv připomínek čtyřstého výročí krizového momentu českých dějin. „Je odvaha dotknout se traumat a uzdravit je,“uvedl katolický duchovní Stanislav Přikryl, generální sekretář České biskupské konference. Ta též náleží mezi organizace, které se na akci podílí.
Zástupci katolické i evangelické církve budou na Bílé hoře spolupracovat na bohoslužbě u mohyly i na vztyčení kříže smíření. Ten by měl stanout v Aleji českých exulantů v blízkosti dávné bitevní pláně.
Mělo by se jednat o monument, který položen na zem připomíná protitankový zátaras. Ve vztyčené poloze se jedná o kříž v barvě, kombinující narezlou ocel a modrý titan. „Jeho autorem je umělec, benediktinský mnich z kláštera poblíž Dortmundu,“vysvětlil Stanislav Přikryl. Podobný artefakt, zvaný Reformační kříž, zmíněný řeholník vytvořil již dříve.
„Kříž z našeho pohledu tvoří monument, který nás spojuje. Na rozdíl od doby před 400 lety nemáme problém sejít se, hovořit spolu i modlit se,“komentoval akci duchovní Petr J. Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví. Společné
bohoslužby a osazení kříže se v listopadu na Bělohorské pláni zúčastní také Federace židovských náboženských obcí.
Tabulky a alej
Modré vysvětlující štítky jsou dalším prvkem, jímž letos vedení „šestky“zamýšlí připomenout dávnou bělohorskou šarvátku. „Na podzim ulice, které se svým názvem vážou k bitvě, dostanou dodatkové vysvětlující tabulky,“sdělil Lacina.
Doplňující informace tak mohou přibýt kupříkladu k názvům bělohorských ulic Thurnovy, Anhaltovy anebo Bubnovy, což jsou místa pojmenovaná po čelných stavovských politicích a vojevůdcích, angažovaných po roce 1618 do českého protihabsburského povstání a spjatých s porážkou na Bílé hoře.
„V souvislosti s bělohorským výročím hledáme také místo vhodné pro výsadbu aleje,“pokračují zástupci radnice Prahy 6. Význačného výročí se dotkne i kulatý stůl o možnosti úpravy mohyly na Bílé hoře. „Na základě výstupu z debaty by byla možnost vypsat architektonicko-výtvarnou soutěž na úpravu prostoru,“uvádějí pořadatelé.
Na Bílé hoře nyní existuje památník z dílny sochaře Františka Bílka, vztyčený ke 300. výročí stavovské porážky. Monument vévodí na nejvýraznějším bodě pláně o rozměrech zhruba 300 krát 300 metrů a korunuje jej nápis „Padlým bojovníkům, sokolská župa podbělohorská, 1620–1920“.
Osudná listopadová neděle
O osudu českého stavovského povstání i vládě zimního krále Fridricha Falckého bylo 8. listopadu 1620 na bělohorské pláni rozhodnuto za pár desítek minut. Ligisté a císařští sešikovali početnější vojsko.
Přesto česká armáda předvedla několik slibných tahů – nejprve šlo o protiútok s 15 kornetami (útvary o 100 mužích) kavalerie. Jezdectvo však nepodpořila pěchota a muselo ustoupit. O zvrat na bojišti se marně pokusil i syn českého velitele Kristián ml. z Anhaltu s 18 kornetami jízdy a pěchotou.
Epilog střetu představovalo pobití žoldnéřů, naverbovaných Moravany, u zdi letohrádku Hvězda. Fridrich Falcký se ten samý den stáhl z Pražského hradu na Staré Město. Poté i s rodinou navždy opustil Prahu a Čechy.