Nápad učitelky ji přivedl až k nominaci na Literu

PRAHA Uspět hned napoprvé se podaří málokomu a je celkem jedno, jestli se zrovna učí jezdit na kole, nebo vydává první román. Existují však výjimky a jednou z nich se dost možná brzy stane i debutující autorka Ema Labudová.

Její román Tapetář získal v září Literární cenu Knižního klubu a nyní si vysloužil nominaci na ocenění Magnesia Litera ve staronové kategorii DILIA Litera za debut roku. Vyhraje-li, stane se v jedenadvaceti letech nejmladší držitelkou tohoto ocenění vůbec. Jonáš Tokarský cenu přebíral ve 22 letech, Petře Hůlové bylo 23 let.

Inspirována Turingem

Všechno začalo nenápadně. Labudová se sice psaní věnuje už od dětství, přihlásit se do soutěže Knižního klubu jí však navrhla třídní učitelka. Nynější studentka hispanistiky v Tapetáři připomíná prostřednictvím osudu mladého Irvinga, jak se v Anglii pohlíželo na homosexuály v 50. letech minulého století, kdy byl pohlavní styk mezi muži ještě ilegální. „Téma se mi v hlavě zrodilo, když jsem si načítala knihy o Alanu Turingovi, to mi bylo asi patnáct let,“přibližuje.

Na opakující se otázku, zdali pro ni bylo složité nořit se do mysli mladého homosexuála, odpovídá jasně: „Nemusela jsem se nikam nořit. Myslím, že s tím odlišným myšlením to není tak horké, jak se říká. Pojala jsem to prostě lidsky a zároveň počítala s tím, že ženy a muži jsou vychováváni jinak. To je myslím podstatné,“odhaluje.

Jeden ze svých prvních příběhů Ema Labudová napsala v osmi letech. „Byla to pohádka o srnečce, která se zamotala do trní v lese. Psali jsme to do nějaké literární soutěže. Skončila jsem tehdy druhá,“vzpomíná. Nápad na příští knihu už mladá autorka má, více však prozrazovat nechce. „V psaní bych pokračovala i bez nominace na Magnesii Literu, ale samozřejmě mi to dodává sebevědomí. Mám z toho velkou radost,“říká. Slavností vyhlášení knižních cen Magnesia Litera se uskuteční 7. dubna.