Rok šlechtických rodů patří Valdštejnům Doba císařových lvů
Ve stopách proslulých Valdštejnů se letos mohou vydat milovníci historie a památek. Již podesáté totiž Národní památkový ústav (NPÚ) pořádá akci Po stopách šlechtických rodů, letošní ročník nese název Valdštejnové – lvi ve službách císařů. „Jako již tradičně i v letošním roce je pro návštěvníky našich památek připravena řada akcí včetně speciálních prohlídek, výstav či přednášek. Naším záměrem je prostřednictvím těchto akcí připomenout veřejnosti historický a kulturní odkaz významného šlechtického rodu,“uvedla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
S Valdštejny, jejichž erb zdobí již od raného středověku hrdý lev, se lidé v hlavním městě budou moci setkat například v Senátu či NPÚ. „Zde se návštěvníci dozvědí o architektuře, malířství, válečném umění nebo hospodářství doby Valdštejnů,“zvou pořadatelé na akci. Valdštejnský rok proběhne ve 30 památkách. Celoroční projekt zahrnuje též kulturní a hudební akce, Hradozámeckou noc s hlavním stanem ve valdštejnské rezidenci v Mnichově Hradišti, zpřístupněna budou místa, kam se veřejnost běžně nedostane, bude i program pro děti.
MALÁ STRANA Císařův stratég
Rod lvího erbu v metropoli připomíná nejvýrazněji malostranský palácový komplex, který si nechal vybudovat císařský generalisimus Albrecht z Valdštejna. Rezidenci nejmocnějšího muže habsburské monarchie první třetiny 17. století muselo na Menším Městě ustoupit 23 domů, cihelna a tři zahrady.
„Palácová architektura je dosud poplatná zaalpské renesanci. Novému, baroknímu, slohu se blíží měřítkem a snahou po reprezentaci,“popsala Valdštejnský palác historička Milada Vilímková. Stavěli ji Italové Giovanni Pieroni, Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi.
Stratég císaře Ferdinanda II. si dal záležet i na výzdobě a vnitřním vybavení rezidence. Tu mimo jiné
Duchovní mecenáš zdobí velká freska, zobrazující Valdštejna jako antického boha války Marta. Interiér krášlilo také 185 bruselských tapiserií či 62 koberců.
Valdštejnovu vášeň pro astronomii a tajné symboly, jejichž význam je znám toliko zasvěcencům, prozrazuje astrologická chodba paláce. Přízeň hvězd provázela Albrechta z Valdštejna až do února 1634, jak to předpovídal horoskop Johanna Keplera. Jako velezrádce byl tehdy v Chebu zavražděn. Palác nakrátko jako konfiskát připadl císaři Ferdinandu II., avšak záhy jej získal zpět pro rod lva Maxmilián z Valdštejna. Komplex roku 1945 rodině zkonfiskoval stát, v jeho prostorách úřadovalo ministerstvo kultury a po rozsáhlé rekonstrukci se do areálu nastěhoval Senát.
Malostranský komplex není jedinou stavbou, spjatou v metropoli se slovutným lvím rodem. Barokní podobu Prahy rozšířil také Jan Fridrich z Valdštejna, který v církevních službách udělal úctyhodnou kariéru a dotáhl to až na pražského arcibiskupa. Český duchovní pastýř, který v 80. letech 17. století notně pozlobil císaře Leopolda I., jemuž se vzepřel ve sporu o daně, a hrozil dokonce jeho úředníkům exkomunikací, si z pobytu v Římě do Prahy přivedl znamenitého architekta Jeana Babtistu Matheye.
„Přestože byl Mathey původním školením malíř, známe jen jeho tvorbu architektonickou,“shodují se historici. Pro Jana Fridricha projektoval například arcibiskupskou rezidenci na Hradčanech. „Stavba pokračuje pátým rokem, nyní z mých prostředků,“zapsal si metropolita v roce 1680.
Matheyho rukopis i po pozdějších úpravách arcibiskupského paláce nese například portál, obrácený na Hradčanské náměstí. Během stavby arcibiskup pobýval mimo jiné s bratrem Karlem Ferdinandem ve Starém Valdštejnském paláci na Malé Straně v místech, kde dnes stojí Buquoyský palác.
Malou Stranu si oblíbil také další aristokrat se lvem ve znaku, Jan Josef z Valdštejna, jenž to dotáhl až na post nejvyššího maršálka českého království. Pod Pražským hradem v nynější Valdštejnské ulici zakoupil dva starší domy.
Lomikarův dům
Jeden z nich několik let náležel Volfovi Maxmiliánu z Lamingenu, proslulému spíše jako Lomikarovi, postrachu Chodů. Starší budovy musely ustoupit novému paláci, projektovanému neméně známým barokním architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.
Jan Josef z Valdštejna si dal záležet také na výzdobě, kterou svěřil Václavu Vavřinci Reinerovi. Sňatkem Valdštejnovy dcery Marie Terezie se rezidence roku 1723 dostala do majetku Fürstenbergů a později Pálffyů, kteří objektu dali nynější jméno. Nejvyšší maršálek projevil také dostatek zbožnosti, 200 zlatých věnoval na stavbu břevnovské, čtvrté kaple na proslulé poutní cestě, směřující od hradčanské Lorety do kláštera v Hájku západně od metropole. Další finance pak určil také na její údržbu.
Štědré hraběnky
Zbožností prosluly také ženy z tohoto rodu. Markéta z Valdštejna poskytla nezbytné finance na stavbu novoměstského kostela Panny Marie v nynější ulici Na Slupi v areálu kláštera alžbětinek. Plány na stavbu chrámu vznikly na pracovním stole Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Jako dobrodince Markétu, manželku Františka Josefa z Valdštejna, oceňovali také například hradčanští kapucíni. Řeholníkům význačně přispěla na úpravu Lorety a investovala i do dalších jejich staveb na svých panstvích. Možná i pro štědré mecenášství její majetek zatížily obrovské dluhy, více než milion zlatých.
S méně nápadnými připomínkami na známý rod se lze potkat na řadě jiných míst, například Marie z Valdštejna jezuitům pro jejich staroměstskou rezidenci věnovala obrazy sv. Stanislava Kostky a Aloise Gonzagy, světce tohoto řádu.
V místech ulice Ve Stínadlech v Praze 1 by měla letos vzniknout zahrada spojená s literární tvorbou spisovatele Jaroslava Foglara. Prostor by měl připomínat příběhy Rychlých šípů. „Chceme místo, které v sobě má mystičnost Stínadel, dotvořit,“řekl radní Prahy 1 pro dopravu, životní prostředí, informatiku a smart cities Richard Bureš (ODS). Vybudování zahrady podtrhne podle radního unikátní atmosféru daného místa a zároveň vytvoří nový kout pro odpočinek místních obyvatel. Radní plánují v nově vzniklém parku vysadit strom ginkgo biloba, zdi pomalovat postavami z komiksů a do zahrady umístit lavičku, která by nesla spisovatelovo jméno. Součástí parku by měly být i interaktivní prvky, například projekce postavy Tleskače či běžícího Vonta v kápi. Vysazený jinan by měl upomínat fiktivní skupinu Vontů – Uctívačů ginkga – z Foglarovy knihy Stínadla se bouří. (ČTK)