Otisky prstů proti Airbnb

Praha 1 nabízí dotace na zabezpečení domů proti turistům. Zároveň opět spouští privatizaci bytů

Před tím, než obyvatel Prahy 1 vstoupí do svého bytu, přiloží u vchodových dveří prst na čidlo, které přečte jeho biometrické údaje. Ten, kdo nebude v databázi, se do domu nedostane. Takovým zabezpečením domů v centru města chce vedení Prahy 1 bojovat proti krátkodobým pronájmům. Společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) a bytovým družstvům proto radnice nabízí dotaci, která bude v plném rozsahu hradit nákup i instalaci biometrického zabezpečení vstupu do domu, instalaci kamerového systému a pojištění celého zabezpečení.

„I když doufáme, že se co nejdříve podaří přijmout tolik potřebnou zákonnou normu, která by vážný problém krátkodobých pronájmů trvale vyřešila, snažíme se už teď jednotlivým společenstvím vlastníků jednotek a bytovým družstvům pomoci, a to konkrétně jednorázovými, nevratnými dotacemi,“prozrazuje radní Prahy 1 pro oblast majetku a bytové politiky Jan Votoček (TOP 09). Vedle peněz na zabezpečení hodlá radnice zájemcům zaplatit i pořízení radiovodoměrů, které umožňují dálkový odečet spotřeby vody. SVJ tak bude moci rozpočítat náklady na vodu podle reálné spotřeby v jednotlivých bytech, přičemž se předpokládá, že byty zapojené do Airbnb mají spotřebu vyšší. Podle Votočka plánuje radnice rozdělit mezi obyvatele Prahy 1 celkem šest milionů na biometrické zámky a tři miliony na vodoměry.

Opozice považuje dotační nabídku na nákup biometrického zabezpečení za problematickou. „Chápu, že to je nějaká snaha řešit Airbnb, ale právně je to velice sporný krok. Radnice vlastně nutí lidi, kteří tam bydlí, aby někam nahrávali své otisky prstů nebo oční rohovky, což je problematické, a ten, kdo na to nepřistoupí, se pak nedostane do svého bytu,“uvádí bývalý starosta Pavel Čižinský (Praha 1 sobě).

Sami pronajímatelé bytů s opatřením Prahy 1 zásadně nesouhlasí. „Je to zásadní omezení vlastnických práv. A také nechceme, aby naše osobní údaje měl kdokoliv uložené, pokud to neukládá zákon,“říká předseda České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí David Bureš. Podle něj jde o nesmyslnou iniciativu, protože na instalaci biometrických zámků bude SVJ potřebovat stoprocentní souhlas majitelů. „Nikdo z hostitelů to neodsouhlasí,“dodává.

Podle advokáta Jakuba Štilce však zákon vyžaduje k přijetí rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek pouhou nadpoloviční většinu hlasů přítomných, pokud ovšem stanovy nevyžadují vyšší počet hlasů.

„Souhlasu všech vlastníků jednotek s biometrickým zabezpečením vchodových dveří by tudíž zpravidla nemělo být třeba,“říká.

Radní Votoček si od dotací slibuje, že omezí krátkodobé pronajímání několika bytů najednou. „Ten, kdo bude chtít ubytovávat turisty, bude muset buď každou chvíli k domu běhat, aby dovnitř někoho pustil, nebo budou turisté vyřazeni,“uvádí.

Privatizace bude pokračovat

Ačkoliv chce vedení Prahy 1 proti Airbnb aktivně bojovat, chystá se v letošním roce obnovit privatizaci bytů městské části, kterou předchozí vedení zastavilo. Tím podle současné opozice ovšem radnice paradoxně podpoří přesun bytů, ve kterých se nyní bydlí, do sféry krátkodobých pronájmů.

„Aktuálně připravujeme zásady privatizace, která již pro Prahu 1 není tabu, a řešíme její rozsah,“říká radní Votoček. „Chceme pokračovat v privatizaci, která byla zastavena, přestože byla oprávněným nájemcům slíbena. Ti lidé si už vyjednávali hypotéky, investovali do svých bytů a najednou jim městská část řekla, že nic nedostanou,“dodává starosta Prahy 1 Petr Hejma (My, co tady žijeme). Městská část nyní disponuje zhruba 1 200 byty, z nichž asi 800 si plánuje radnice ponechat a zbytek zprivatizuje. „Chceme to spustit v průběhu letošního roku,“doplňuje starosta.

Podle bývalého starosty Čižinského však hrozí, že byty, které měly být určené na bydlení, skončí v investičním sektoru a Airbnb. Hejma ovšem namítá, že u smluv budou stanovené podmínky, které například zakážou byt po dobu deseti let přeprodat nebo jej provozovat k ubytovacím službám.

„Pokud už jednou převedete vlastnické právo, nikdy to neošetříte stoprocentně,“nesouhlasí Čižinský. Určitá úskalí podmínek potvrzuje i advokát Štilec. „Problémem by mohlo být takové podmínky do smlouvy nadefinovat tak, aby byly určité a aby nebylo možné je obcházet. Například pojem krátkodobý pronájem není právním řádem definován. Porušení takového ujednání by pak bylo také samozřejmě nutné vždy prokázat,“vysvětluje.