Pohár u plotu: Fandí celá bažina, hej hej hej

Veřejnosti vstup zakázán? Tak Bezpečnostní rada státu rozhodla. Tribuny v Novém Městě osiřely. Ale protože život si vždycky cestu najde, diváci se přesto objevili. Sice až za ochrannými ploty a nezvykle daleko od centra dění, ale byli tady.

Svolávali se po sociálních sítích a radili si, jak se dostanou na nejlepší místa, odkud dohlédnou na kousek trati, a tady, ano, tady mezi stromy dokonce i na jednu z videostěn, kde běží přenos.

V lese pod stadionem, na značně rozmáčené půdě, den co den fandily stovky lidí, mnozí s vlajkami a v národních barvách.

„Stojí po kotníky ve vodě a bahně, i když někteří mají jen botasky. Klobouk dolů,“ocenil jejich podporu Michal Šlesingr.

Už při čtvrtečním sprintu žen tu byli a za pomoci videostěny aplaudovali ranám českých závodnic. „Slyšely jsme jakési ozvěny z bažin a říkaly si: Tam jsou nějací Jožíni,“vyprávěla Eva Puskarčíková. „Pak jsme zjistily, že jde o bujaře fandící diváky.“

„Byli jsme slyšet?“poslali pak e-mail Markétě Davidové. Ta přišla s nápadem: Musíme pro ně aspoň něco udělat. A tak biatlonisté podepsali stovky kartiček s fotografiemi, které členové týmu fanouškům před závody roznášeli. U plotu se rázem ozývalo: „Já bych si vzal čtyři Markéty. Máte ještě Krčmáře? Krčmář už došel? Jak to? Tak Ondru Moravce.“

Sjeli se z Brna, Hradce, Jablonce, celé republiky. A nejen odtud. Bojovými písněmi o sobě dávala vědět velká skupina Ukrajinců. Dorazily jich dva autobusy.

Místo, kde byly zátarasy nejblíže k trati, se nacházelo v největší z lesních bažin. Dobrovolníci fanouškům nanosili aspoň dřevěné palety pod nohy, panovala tam vzácná všeobecná pospolitost. „Jsou úžasní,“říkal Šlesingr, když za nimi osobně vyrazil.

Slyšel tak naživo i nový pokřik, který se právě tady zrodil: „Fandí celá bažina, hej hej hej.“