Rekordní únor. Teplý, deštivý a větrný
Letošní zima byla jedna z nejteplejších v České republice, v Evropě i jinde ve světě
Před několika dny skončil únor a meteorologové stále ještě sčítají všechny rekordy, které mimořádně teplý, deštivý a větrný druhý měsíc letošního roku přinesl.
Asi nejextrémnější čísla naměřili v pražském Klementinu, na stanici s nejstarší nepřetržitou řadou měření. „Letošní únor se umístil na prvním místě ze všech 246 měřených únorů, to znamená že byl v Klementinu nejteplejší únor od roku 1775, odkdy jsou z Klementina k dispozici naměřené teploty,“uvedl Pavel Jůza z ČHMÚ. Průměrná letošní únorová teplota byla 6,9 °C. Jen pro srovnání, nejchladnější únor byl v Klementinu naměřen v roce 1929 s průměrnou teplotou -11,0 °C.
Nejteplejší nebyl únor jen v Praze. Společně s rokem 1966 se řadí jako nejteplejší v Česku od roku 1961.
Únor obvykle nepatří mezi nejdeštivější měsíce, ale i to se letos změnilo. Srážkově byl únor podle meteorologů silně nadnormální, průměrně spadlo 77 milimetrů srážek. To představuje 203 % normálu. „Jde tak o druhý srážkově nejbohatší únor od roku 1961, víc srážek spadlo pouze v roce 1970, a to 87 milimetrů,“uvedla klimatoložka Lenka Crhová z ČHMÚ.
Únor byl také poměrně větrný. Vichřice Sabine na Milešovce foukala rychlostí 162 km za hodinu.
Nejteplejší únor v historii v součtu s nadnormálně teplým prosincem a lednem znamenal druhou nejteplejší zimu v historii.
Celá letošní zima byla mimořádně teplá. Průměrná teplota za zimu byla 2,0 °C, což je o 3,3 °C více než normál za roky 1981–2010. Prosinec a leden byly teplotně nadnormální, únor byl dokonce mimořádně nadnormální. „Zima se tak řadí jako druhá nejteplejší od začátku měření v roce 1961. Teplejší byla pouze zima 2006/2007 s průměrnou teplotou vzduchu na území České republiky 2,7 °C,“uvedla klimatoložka Cerhová.
Druhá byla letošní zima i na nejstarší stanici v pražském Klementinu. „Tato zima se svou průměrnou teplotou zařadila na 2. místo z 245 dosavadních zim od roku 1775, a patří tedy mezi jedno procento nejteplejších zim za toto období,“uvedl meteorolog Pavel Jůza.
Dva extrémy ze Šumavy
Nejnižší minimální denní teplota v letošní zimě byla naměřena 6. února na stanici Horská Kvilda na Šumavě, a to -18,2 °C. Nejvyšší maximální denní teplota byla naměřena také na Šumavě, 16. února na stanici Klatovy, a to 18,2 °C.
Srážkově byla letošní zima jako celek normální. Na území Česka spadlo v průměru 134 mm srážek, což představuje 102 % normálu. První dva měsíce zimní sezony byly na srážky poměrně chudé. V prosinci napršelo a nasněžilo jen 76 % normálu, v lednu dokonce jen 43 %. Situaci ale zachránil srážkově silně nadnormální únor.
V Česku i v Evropě
Uplynulá zima nebyla rekordní jen v Česku. V Evropě byla nejteplejší od počátku měření v roce 1981. Informovali o tom odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje počasí a klimatické změny. Průměrná teplota během uplynulé meteorologické zimy, která začala 1. prosince a skončila 29. února, překonala dosavadní rekord zimy z přelomu let 2015 a 2016 o téměř 1,4 stupně Celsia.
Ve srovnání s průměrnou zimní teplotou let 1981 až 2010 bylo od začátku prosince do konce února tepleji dokonce o 3,4 stupně. Obzvlášť na severu a východě Evropy byly teploty výrazně vyšší, než je obvyklé. A vysoké teploty letos panovaly také na Sibiři a ve Střední Asii. „Evropa zažila nejmírnější zimu od počátku měření,“zdůraznil ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo. Svůj podíl na rekordních teplotách mají podle Buontempa klimatické změny.
Rekordní byl v Evropě i samotný únor. Ten byl v Evropě druhým nejteplejším v záznamech služby Copernicus. Za vůbec nejteplejším druhým měsícem roku, kterým byl únor 2016, zaostal jen o 0,1 stupně Celsia. A nakonec letošní leden byl nejteplejším lednem v Evropě i na světě od roku 1981.
Jaro přišlo dřív
Teplotně nadprůměrná zima, kterou letos Česko zažilo, začala poněkud předčasně probouzet přírodu a vegetaci ze zimního spánku. Například
líska začala letos v Česku kvést už 9. února, olše 15. února a první sněženky zaznamenali výzkumníci ČHMÚ už 9. února. O dva až tři týdny dříve, než je obvyklé.
„Za začátek vegetačního období se považuje první den, kdy průměrná denní teplota vzduchu byla větší než pět stupňů, a to minimálně šest dní za sebou. Tato podmínka byla splněna na některých meteorologických stanicích ČHMÚ již během února 2020,“řekla Lenka Hájková z ČHMÚ. Takové podmínky se přitom na těchto stanicích běžně objevují až mezi 12. a 17. březnem.
Riziko pro přírodu
I když by se mohlo zdát, že z brzkého nástupu jara budou mít radost hlavně zemědělci, opak je pravdou. „Dřívější příchod jara může mít velmi negativní vliv na vývoj vegetace. Například v době květu ovocných stromů a vinné révy, která pravděpodobně nastane dříve, mohou přijít problémy,“doplňuje Hájková. Nebezpečí totiž představují jarní mrazíky.
Dřívější příchod jara ovšem může mít negativní vliv nejen na vývoj vegetace – prodloužené vegetační období může navíc ještě prohloubit problémy se suchem. S vyššími teplotami se totiž obecně z půdy odpařuje více vody. Situaci také zhoršují rostliny. Když začnou růst dříve, začnou také dříve čerpat zásoby vody z půdy.