Rozvoj i pod zemí
Praha vede v tunelech trasy metra a silnice
Praha se výrazně rozrůstá. Od roku 2000 zde přibylo téměř 132 tisíc lidí. To je pro porovnání víc, než kolik obyvatel má většina krajských měst v Česku. Celkem už tak v metropoli žije 1 318 688 osob.
Hlavním důvodem přírůstku je stěhování za prací ze zahraničí, případně z jiných regionů. Vliv má ale i vyšší porodnost, neboť jen za první tři čtvrtletí minulého roku se v Praze narodilo přes 11 tisíc dětí.
Takový trend ale s sebou přináší i různé neduhy. Město se kvůli nové výstavbě stále rozpíná, ceny bydlení vzhledem k vysoké poptávce rostou rychleji než jinde a lidé musí každodenně řešit problémy v dopravě. Přitom právě pro budování kapacitní dopravní infrastruktury, která by té stávající odlehčila, už není uvnitř hustě zastavěné Prahy příliš prostoru.
Proto se pražský magistrát začal mnohem více soustředit na budování silnic a kolejí pod zemí. Za posledních dvacet let vznikly více než dvě desítky kilometrů tunelů pro automobily i metro.
V roce 2004 se součástí vnitřního silničního okruhu stal 1,3 kilometru dlouhý tunel Mrázovka a o jedenáct let později vznikl tunelový komplex Blanka, jehož 5,5 kilometrů dlouhý tubus výrazně urychlil cestování v severozápadní části metropole.
Více než jeho přínos jej ale nechvalně proslavily okolnosti stavby. Budování začalo v roce 2006 v éře primátora Pavla Béma (ODS). Tehdy se předpokládaly náklady ve výši 17,2 miliardy korun a dokončení prací za dalších pět let. Hotovo však nakonec bylo až na podzim roku 2015 s tím, že se výsledný účet vyšplhal až na zhruba 43 miliard korun.
Během uplynulých dvaceti let město také postupně rozšířilo svoji základní síť metra. Trasa C se ve své severovýchodní části nejprve v roce 2004 rozrostla o dvě stanice Kobylisy a Ládví a za další čtyři roky ještě o další tři až do Letňan.
Zatím naposledy se metro rozšířilo na jaře roku 2015, kdy byl zprovozněn úsek čtyř stanic z Dejvické do Nemocnice Motol. Tím ovšem plány Prahy nekončí. Už letos má začít vznikat zcela nová linka metra D z Pankráce směrem na jih do Depa Písnice. Předběžné náklady byly stanoveny na 57 miliard korun. „Dopravní podnik bude po výběru zhotovitele připravený uzavřít smlouvu do konce června a v létě můžeme začít stavět,“říká náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) s tím, že zprovoznění město plánuje v závěru roku 2027.
Příliš mnoho turistů
Kromě výše zmíněných 1,3 milionu obyvatel se ale denně po Praze pohybuje výrazně více lidí. Desítky tisíc jich do města přijíždějí za prací převážně ze Středočeského, ale třeba i Ústeckého kraje, což má výrazný dopad na dopravu a parkování.
Samostatnou kapitolou jsou zahraniční turisté, kterých jen za loňský rok dorazilo do Prahy přes osm milionů. Přijíždějí sem obdivovat především Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí a další památky, které jsou už od roku 1992 zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Praha je zdaleka nejoblíbenějším turistickým regionem v Česku, ale její historické jádro je už přehlcené. Stále častěji se v hlavním městě hovoří o takzvaném overturismu, tedy o nadměrném počtu návštěvníků.
Nutno ještě podotknout, že Praha je mezi regiony v Česku solitérem, neboť se na ni nevztahuje zákon o krajích. Její postavení naopak upravuje zákon o hlavním městě Praze z roku 2000, který jí přiznává pravomoci obce a zároveň kraje. Město se dále dělí celkem na 57 městských částí. Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy i jednotlivých částí se konají souběžně v termínu obecních, nikoliv krajských voleb.