Pražská pole bez chemie
Lány v majetku města přetnou kilometry mezí a stromořadí. Zakázáno bude používat pesticidy
PRAHA Čítá přes 1,3 milionu obyvatel žijících v poměrně husté zástavbě, přesto právě Praha se chce stát nečekaným průkopníkem ekologického zemědělství v České republice.
Jako vůbec první samospráva v zemi nyní radní Prahy schválili přísné podmínky pro hospodaření na polích v majetku města. Toto opatření se konkrétně týká 430 hektarů pozemků zejména kolem Běchovic, Dubče a Dolních Počernic. Další taková půda se nachází třeba i v Kyjích nebo Suchdole. Praha se k tomuto kroku rozhodla v rámci svého závazku aktivně bojovat proti klimatickým změnám.
Podle plánu se mají kdysi scelené velké lány znovu rozčlenit na menší celky o maximální rozloze pět hektarů, a to s pomocí nově vzniklých polních cest, alejí, remízků i travnatých mezí o šířce sedm metrů. V součtu by měly tyto dělicí prvky měřit až 29,5 kilometru.
„Naším cílem je lépe zadržovat vodu v krajině a především zvýšit biodiverzitu, aby se zde vyskytovalo více živočichů. Chceme tímto opatřením také bránit erozi půdy,“jmenuje náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu / STAN). V neposlední řadě se má zlepšit i prostupnost takových oblastí a zvýšit se tak jejich rekreační funkce.
Co se týká požadavků magistrátu na samotné hospodaření, nejdůležitější novinkou bude výrazné omezení používání pesticidů, herbicidů, minerálních hnojiv a dalších chemických látek. A dále se bude jednat o úpravu osevních postupů, což znamená povinnost zemědělců každý rok střídat pěstované druhy plodin nebo celkově rozšířit jejich pestrost. Na takových polích by tak už neměly být k vidění nekonečné lány řepky nebo kukuřice.
Zemědělci také nesmí ve vegetační sezoně nechat pole déle než dva týdny bez jakékoliv plodiny, aby půda nezůstávala dlouho odkrytá a byla lépe chráněna před vznikem eroze.
Město vypovědělo stávajícím nájemcům jednotlivé pachty už loni v září, nyní pokračuje roční výpovědní lhůta. Nejpozději do léta by ale mělo být jasné, kdo se bude o půdu starat dál. „Na jaře vyhlásíme výběrové řízení na 430 hektarů půdy rozdělených celkem do 37 bloků,“slibuje Hlubuček. Nové smlouvy by měly být uzavřeny minimálně na tři roky, většinou ale až na pět let.
Díky ekologičtějšímu hospodaření se podle propočtu magistrátu ročně ušetří přes 65 tun hnojiv a také 1 700 litrů různých pesticidů.
Nejistý zájem zemědělců
Nová opatření jsou sice k přírodě šetrnější, pro zemědělce ovšem znamenají komplikace i menší výnosnost. Je proto otázka, jestli se vůbec přihlásí dostatek zájemců. Už teď se město smiřuje s tím, že výnosy z pronájmu půdy budou výrazně nižší než dřív a někde dokonce budou zcela minimální. „Nebudeme stanovovat minimální výši pachtovného, takže očekáváme, že to skutečně někde klesne až k nule,“připouští vedoucí oddělení péče o zeleň na pražském magistrátu Dan
Frantík. Pokud se ovšem na jedno místo přihlásí zájemců více, pochopitelně zvítězí vyšší nabídka.
V současnosti zemědělci platí městu za pronájem půdy od dvou až do šesti tisíc korun za hektar. Ročně si tak město tímto způsobem přijde asi na 10 milionů korun. „Jsme přesvědčeni, že ekologické přínosy jsou vyšší než taková částka,“říká Dan Frantík.
Z obavy, že zájem bude malý, chystá Praha kromě minimální ceny za pronájem i další kompenzace. Například ekologicky vypěstovanou zeleninou na zdejších polích by zemědělci mohli zásobovat školní jídelny, takže by měli jistotu odbytu.
Pěstovat mohou i místní spolky
Hlásit se ovšem nemusí jen velká zemědělská družstva nebo zkušení zemědělci. Pole mají možnost si pronajmout třeba i místní spolky v rámci komunitní činnosti a pěstovat zde zeleninu pro vlastní potřebu. „Může se skutečně přihlásit kdokoliv, kdo splní podmínky města. Už dnes evidujeme žádosti nejen zemědělců, ale právě i některých občanů a spolků, kteří na takovou možnost čekají,“tvrdí Petr Hlubuček.
Pokud se i tak pro některou oblast nenajde žádný nájemce, město připravilo náhradní řešení. „Když to někde nastane, počítáme s tím, že plochu zatravníme. Jsme předběžně domluveni se zemědělci, kteří by trávu sklízeli na seno,“říká Frantík. Že by zde farmáři přímo chovali dobytek, ale není reálné. Zejména proto, že se v okolí obydlených částí pohybuje velké množství psů a stáda by se mohla splašit. Také zde nebývá k dipozici voda pro dobytek, takže by bylo nutné ji složitě přivážet.
Ve vlastnictví města je oficiálně 1 460 hektarů zemědělské půdy. Jenže část si samy spravují městské části, dalším problémem je nesoulad mezi zápisem v katastru a skutečným stavem, kdy pozemky slouží k jiným účelům.
Na území metropole se dohromady nachází 14 tisíc hektarů pozemků určených pro zemědělství, většinou jsou však v soukromých rukách. Že by se i jejich majitelé připojili a přistoupili k ekologičtějšímu hospodaření, se ale v tuto chvíli nejeví jako příliš pravděpodobné.