Koronavirus: proč přišel přes Itálii
Zemi ublížil souběh stárnoucí populace, podcenění nákazy i vrchol turistické sezony
Itálie má zdaleka nejvíc nakažených novým koronavirem mimo Čínu, jejich počet se včera přiblížil k osmnácti tisícům, obětí je téměř 1 300. V zemi se zastavil život. Ulice připomínají města duchů. Nikde jinde v Evropě není situace tak vážná.
Také úmrtnost, která se v Itálii vyšplhala na šest procent, je zhruba dvojnásobná, než činí průměr jinde ve světě.
Čím to je? Co udělala Itálie špatně? Odpovědi mohou zajímat i další evropské země, kde se nákaza teprve rozjíždí.
Jednou z charakteristik italské epidemie je rychlý postup nákazy. Nesmírně rychle postupovalo šíření viru i v Číně, ale postupně se zpomalilo. V Itálii nikoli. Kde byl důvod?
Světoví zdravotničtí experti soudí, že Itálie zpočátku postup nákazy podcenila. Tak jako téměř celá Evropa. Panovalo přesvědčení, že Evropa je lépe vybavena čelit podobným hrozbám než vzdálená Čína. Nikdo nevěřil, že by se tragické obrázky z Wu-chanu mohly opakovat kdekoli na starém kontinentě.
První tři případy nákazy koronavirem se objevily u čínských turistů v Itálii už na konci ledna. Zprvu to vypadalo, že je vše pod kontrolou. Pacienti byli v Římě izolováni, úřady vystopovaly všechny lidi, se kterými trojice přišla do styku.
Vzápětí Itálie zastavila jako jedna z prvních zemí letecké spojení s Čínou.
„Italský systém zdravotnické prevence je jedním z nejpřísnějších v celé Evropě,“pochvaloval si tehdy italský premiér Giuseppe Conte.
Jenže vyhráno nebylo. Ani zdaleka.
„Tehdy, na konci ledna, se zřejmě stala zásadní chyba,“míní publicista Beppe Severgnini. Pod dojmem zákazu letů z Číny podlehli odpovědní činitelé dojmu, že se už nic nemůže stát.
Je možné, že politici nechtěli spouštět přehnanou paniku, vzhledem k tíživé situaci italské ekonomiky a její závislosti na turistice.
Jedním z těch, kteří bagatelizovali nebezpečí nákazy, byl i šéf italských socialistů Nicola Zingaretti, který se posléze sám virem nakazil.
Ukázalo se, že koronavirus se zatím šířil i jinými cestami. V severoitalské Lombardii, kam v závěru zimní sezony přijížděli početné výpravy návštěvníků z celého světa, našel virus ideální prostředí. Nákazu tam podle všeho nešíří jen turisté. Na průmyslovém severu Itálie pobývalo množství čínských zaměstnanců či obchodníků, jejichž počet v Itálii nikdo přesně nezná.
Podle výzkumníků z milánské univerzity, které vede profesor Massimo Galli, se italský „pacient nula“nejspíš nakazil v Německu. Vědci nevypátrali konkrétního člověka, ale pomocí analýzy genetické informace viru našli spojitost s jiným případem v Bavorsku. Neznámý „pacient nula“se tak nejspíš nakazil mezi 19. a 22. lednem v Mnichově.
Známý je naopak „pacient jedna“, tedy první pacient, u kterého potvrdily nákazu testy. Stalo se tak až 21. února v městečku Codogno, jihovýchodně od Milána. „Pacientem jedna“byl osmatřicetiletý Ital Mattia. V intenzivní péči strávil 18 dnů.
V té době už byla nákaza na severu Itálie v plném proudu. Její začátek úřady vůbec nezachytily.
„Vyplývá z toho, že pokud dojde k nepodchycené nákaze, kterou nebere nikdo vážně, může se v krátkém čase rozšířit tak, že to převálcuje celý zdravotní systém,“soudí britský epidemiolog Adam Kucharski.
Potíže na severu Itálie navíc prohloubila komplikovaná jednání mezi tamními nemocnicemi a centrální vládou v Římě, kdo vlastně má být na koronavirus testován. Výsledkem
bylo, že „pacient jedna“nebyl zprvu na koronavirus vůbec testován, protože prostě nepřiletěl z Číny.
To vše vysvětluje rychlý postup nákazy, ale zbývá otazník nad vysokou mírou úmrtnosti. Světoví experti vylučují, že by za ní stála nekvalitní zdravotní péče. Jako vysvětlení je tedy uváděn vysoký věk. Itálie je s průměrným věkem okolo 46 let nejstarší v Evropě, kde je průměr o tři roky nižší. Starší lidé jsou méně odolní vůči nákaze, mají slabší imunitu. „Itálie je zemí starých lidí, to zčásti vysvětluje, proč tolik případů končí fatálně,“míní profesor Massimo Galli.