Soud zprostil obžaloby bývalého primátora a radní
Městský soud v Praze včera zprostil obžaloby bývalého primátora Tomáše Hudečka i ostatní tři obviněné v kauze karty Opencard. Verdikt, podle nějž nebylo počínání radních trestným činem, není pravomocný. Vedle Tomáše Hudečka (dříve TOP O9) se zprošťující rozsudek týká někdejších radních pro informatiku a dopravu Evy Vorlíčkové a Josefa Noska a bývalého šéfa magistrátních informatiků Jana Tesky. Podle tvrzení obžaloby v roce 2012 neoprávněně zvýhodnili firmu Haguess, tehdejšího vlastníka práv k Opencard, kterou magistrát oslovil jako jedinou v rámci jednacího řízení bez uveřejnění. „Nejednalo se o svévolné rozhodnutí jedince nebo několika jedinců, ale o rozhodnutí na základě podkladů odborné povahy,“konstatovala nová předsedkyně senátu Denisa Durdíková. „Činnost obžalovaných navazovala na činnost předcházející reprezentace hlavního města Prahy,“podotkla. Zkritizovala také posudek České znalecké, o který se opírala obžaloba. Státní zástupce požadoval pro Hudečka i ostatní obžalované podmíněné tresty za porušení povinnosti při správě cizího majetku a za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Chtěl také, aby obžalovaní nahradili hlavnímu městu škodu. Praha ji vyčíslila na 23,2 milionu korun. Původní soudce, který obžalované dvakrát shledal vinnými, nyní čelí kárným obžalobám kvůli zkreslení protokolů z hlavního líčení. (ČTK)
Magistrát proto nyní přichází s jakýmsi kompromisním návrhem. „V úvahu připadá rozčlenění rozlehlých tribun na jednotlivé části, po kterých bychom následně stadion postupně opravovali. Vždy musí být předem přesně stanovena budoucí funkce. Především počítáme se sportovním a volnočasovým využitím,“prozrazuje aktuální plány na obnovu tribun včetně jejich rozlehlých útrob radní Prahy pro majetek Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu / TOP 09).
Možnosti prověří studie
Jeho stranický kolega a náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček proto plánuje v letošním roce zadat studii, která už konkrétní možnosti využití včetně přesného rozmístění navrhne. Výsledky by měly být k dispozici zhruba za rok a následně by Praha mohla začít připravovat první etapy úprav.
Navíc je aktuálně ve hře i poměrně překvapivá varianta, jak také menší část vnitřních prostor stadionu využít. „Diskutujeme i o možnosti umístit sem zamýšlené Muzeum paměti 20. století, neboť objekt má určitou souvislost i s obdobím nesvobody,“uvažuje Chabr. Základy stadionu totiž sice vznikly už v období první republiky, kdy nesl název Masarykův, v období komunismu byl však přejmenován na Československé armády a konaly se zde pod dohledem režimu spartakiády a další masové akce.
Naopak alespoň zatím se nezdá jako příliš pravděpodobné, že by magistrát část tribun nechal přestavět na menší byty například pro studenty nebo mladé sportovce, jak se o tom také uvažovalo. A to zejména proto, že přestavět staré tribuny na byty, aby splňovaly veškeré požadavky a úředníci je mohli zkolaudovat, by bylo velmi složité a především nákladné. I když náměstek Hlaváček do budoucna ani takové řešení nezavrhuje.
Kdysi se na Velkém strahovském stadionu konaly všesokolské slety, spartakiády i rockové koncerty pro statisíce lidí. I když je takové využití už dávnou minulostí, bez využití není areál ani nyní. Uvnitř rozlehlých prostor západní tribuny v současnosti sídlí vedle České unie sportu i některé sportovní svazy, jako je vedení basketbalu, rychlobruslení, gymnastiky, kanoistiky a řada dalších. Na opačné straně stadionu funguje zase plavecký bazén, prostory pro squash, několik menších tělocvičen, posilovna, ale třeba i bistro nebo rozlehlé sklady. Řada dalších prostor však nadále zůstává prázdná.
V neposlední řadě má stálé využití i samotná plocha stadionu, kterou má až do roku 2030 dlouhodobě pronajatou fotbalový klub AC Sparta Praha. Ten zde vybudoval osm hřišť i zázemí zejména pro mladé fotbalisty. Není navíc zcela vyloučeno, že by klub v budoucnu využil i některé prostory uvnitř tribun. „Přemýšlíme nad dalším rozvojem tréninkového centra na Strahově pro A-tým i mládežnické týmy. Chtěli bychom, aby zde naše aktivity pokračovaly,“řekl bez dalších podrobností ředitel komunikace AC Sparta Praha Ondřej Kasík.
Převážně sportovní využití prosazuje na Velkém strahovském stadionu zachovat do budoucna také místní radnice Prahy 6. „Vzhledem k tomu, že jsou tribuny v dezolátním stavu, je však nutné co nejdříve definitivně rozhodnout a začít s úpravami,“vyzývá místostarosta Prahy 6 pro územní rozvoj Jakub Stárek (ODS).
„Stavba už ztratila svůj smysl“
Historik architektury Zdeněk Lukeš připomíná, že doby, kdy byla populární masová cvičení, jsou už dávno pryč a obří stadion už ztratil svůj původní smysl. Proto by měl podle jeho slov magistrát nejprve provést podrobnou ekonomickou rozvahu, na jejímž základě by padlo rozhodnutí, jestli skutečně existuje pro celý stadion reálné využití, nebo zda by nebylo lepší stadion odstranit a prostor využít lépe. „Dokážu si představit, že by z nejcennější západní tribuny z roku 1938 zůstal fragment, který by bylo možné zakomponovat do nové situace. A zbytek vybourat a vymyslet něco smysluplného. Na nové řešení by ale mělo město vypsat architektonickou soutěž,“je přesvědčen Zdeněk Lukeš.
Kromě otázky spartakiádního stadionu magistrát samostatně připravuje také koncepční studii přeměny celého rozvojového území na Strahově, kde se v současnosti nachází více chátrajících sportovišť i řada dalších nevyužívaných pozemků.