Co pomůže české ekonomice
Koruna prorazila hranici 27 Kč za euro. ČNB snížila úrokovou sazbu a podobně postupují ostatní
Jako by i mocní byli naprosto bezmocní. Opatření, která v dřívějších krizových situacích alespoň trochu pomáhala, jsou teď naprosto k ničemu. Když bankéři z americké centrální banky Fed srazili v neděli odpoledne úrokové sazby k nule a rozhodli o mimořádné injekci 700 miliard dolarů, zdálo se, že se situace uklidní. Ještě na začátku měsíce byly sazby přes 1,5 procenta a jejich snížení je obvyklým nástrojem ke stimulaci ekonomiky.
Stal se však přesný opak. Investoři na finančních trzích tuhle bezmoc mocných vycítili a už potřetí během několika posledních dnů zachvátila burzy po celém světě panika. Investoři prodávali, co se dá. A to nejen akcie firem ze všech sektorů, ale také zlato, které se obvykle považuje za „bezpečný přístav“, k němuž se investoři v nejistých časech uchylují. Obavy, že koronavirus „popraví“světovou ekonomiku, rostou.
Ztrácela i česká koruna, jejíž kurz poprvé od konce devizových intervencí v dubnu 2017 vystoupal nad 27 korun za euro. Během jediného dne euro podražilo o více než korunu a domácí měna dál znehodnocovala.
ČNB hýbe s úroky
K dalšímu oslabení přispělo podvečerní probuzení bankéřů z České národní banky. Jednomyslně se shodli snížit úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Ještě před víkendem přitom o potřebě snížit úroky mluvili veřejně jen dva ze sedmi bankéřů.
„Inflační model ČNB zřejmě neumí pracovat se scénářem, kdy se u nás ekonomika na minimálně čtyři týdny zmenší o 60 procent. Proto byli tak málo odvážní a nechali si prostor pro další snižování v dalších dnech,“domnívá se analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. I samotní bankéři však říkají, že jsou připraveni úrokové sazby dále snížit, pokud bude třeba.
„Je otázka, zda půl procentního bodu něco řeší. Je to spíše první jasný signál, že naše centrální banka je připravena pomoci především firmám, jelikož snížení krátkodobé sazby nemá přímý vliv na cenu hypoték,“říká regionální ředitel 4fin Vratislav Jůza.
Podnikům by tak mohly zlevnit částečně úvěry, což by jim v současné situaci ulevilo. Teoreticky by jim mohla pomoci i slabší koruna, jejich zboží bude v zahraničí levnější. Pokud o ně tedy vůbec mít někdo zájem.
Na druhou stranu může podražit zboží z dovozu. A centrální bankéři proto budou muset hlídat, aby příliš nevystřelila inflace, která se v posledních měsících pohybovala hodně nad třemi procenty. Může jim v tom pomoci levná ropa, jejíž cenu snižuje obchodní přetahovaná mezi Saúdskou Arábií a Ruskem.
Pokud by koruna příliš oslabovala nebo „poskakovala“, je centrální banka nicméně připravena intervenovat. „ČNB patrně bude prozatím ochotna korunu akceptovat slabší, a to i nad hranicí 27,50 koruny za euro. Bod zvratu by mohl být kurz 28 korun za euro. ČNB má dostatek munice, aby mohla skokovému oslabení koruny delší období bránit,“říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Devizové rezervy dosahují 3,4 bilionu korun.
ČNB počítá i s tím, že ekonomika letos klesne. „Nemáme žádnou ucelenou prognózu, není to technicky možné. Je ovšem zřejmé, že dojde k razantnímu útlumu ekonomiky. Říci, jestli klesne k nulovému růstu, nebo dokonce do záporu, je velmi obtížné, ale s každým dnem mimořádné situace narůstá pravděpodobnost horšího scénáře,“uvedl včera guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Evropská komise nyní pracuje s variantou, že unijní ekonomika letos přijde o jedno procento. Ještě minulý měsíc přitom počítala s růstem 1,4 procenta.
A teď záchranné balíčky
Propady posledních dvou týdnů na burzách jsou nejhorší od roku 1987, od takzvaného černého pondělí, kdy došlo ke krachu burzy v New Yorku. Třeba index Dow Jones ztratil v pondělí hned po otevření burzy deset procent a obchodování se pozastavilo, aby makléřům trochu vychladla hlava. Od začátku roku už index ztrácí 25 procent. Pražská burza spadla v pondělí o 7,8 procenta na úroveň, kde byla naposledy na přelomu března a dubna 2009.
„Procházíme nejobtížnějším tržním obdobím za posledních třicet let. Následky posledních týdnů bude světová ekonomika vstřebávat celé roky,“říká analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.
„Dochází ke gigantickému odlivu kapitálu a centrální banky zatím vlévají nové peníze na trhy pomaleji, než dochází k jejich vypařování. Aktuálně si neumím představit scénář, který by vedl k záchraně systému, aniž by ho vnitřně poškodil,“dodává Brávek.
Podle ekonomů si centrální banky část své práce odpracovaly a teď je řada na vládách, aby pomohly ekonomikám, na něž dopadají omezení kvůli šíření koronaviru. Ačkoliv se o to vlády mnoha zemí snaží, investory to zatím příliš neuklidnilo.
A otázka je, jak moc to pomůže ekonomikám. Jde přitom o velké sumy. „Ekonomické škody jsou bezprostřední a rozsáhlé. Potřebujeme silnou evropskou reakci,“říká prezident Evropské investiční banky Werner Hoyer. Podle Evropské investiční banky by Unie mohla okamžitě poskytnout 28 až 40 miliard eur (až 1,1 bilionu korun) na podporu malých a středních podniků.
Evropská komise hodlá zřídit fond investic v objemu 37 miliard eur, Německo podpoří svou ekonomiku částkou až půl bilionu eur. Šéfové skupiny sedmi nejvyspělejších zemí G7 se navíc včera zavázali, že udělají „vše, co je nezbytné“, aby světovou ekonomiku podpořili.