Z domu na koš nehodíte
Basketbalisté a boj o Tokio. Letenky jsou koupené, musíme mít plán B, říká manažer týmu
Ještě o víkendu, kdy už stíny nejistoty ležely prakticky nad každou zemí, si vyměňoval maily s kanadskými kolegy. „Potvrzovali jsme si v nich konkrétní časy jednotlivých tréninků na jednotlivé dny,“líčí Michal Šob, manažer basketbalové reprezentace.
Sport je momentálně v celoplanetární klinické smrti. Výše, rychleji, silněji? Spíš odloženo, ukončeno, zrušeno. Jenže to neznamená, že by v časech koronaviru ulehl do zimního spánku. Basketbalový národní tým je dobrý příklad: Češi si loni památnou jízdou na světovém šampionátu v Číně zajistili účast v olympijské kvalifikaci o Tokio. Hrát se má v červnu v kanadské Victorii.
A bude se hrát? Taková otázka je vlastně bezpředmětná. „Situace se dynamicky vyvíjí, ale pracovní proces pokračuje,“líčí Šob. „Snažím se být optimista a upřímně řečeno, nic jiného ani nezbývá. Dokud FIBA neřekne, že se kvalifikace ruší, musíme jet podle plánu.“
Což v době, kdy často nevíte, co přinese zítřek, není jen tak.
Plán B už je nutnost
Češi si už na cestu do Kanady koupili letenky. „Chovali jsme se zodpovědně, protože spoje jsou na ostrov Victoria složité a v daném termínu máte z Montrealu jen dva lety za den. Pro skupinu zhruba 25 lidí to nejde nechat na poslední chvíli,“líčí Šob. V těchto dnech dále se třicítkou potenciálních adeptů na dálku kompletuje dotazníky pro olympijský výbor. Zbytečná práce? Zbytečně utracené peníze? „Rozhodně nepreferujeme náklady nad mírou rizika, ale pokud by se turnaj zrušil, ztráty budou poměrně velké. Jednoduché to není,“přiznává Šob.
Heslo tak zní: připravovat se na nejhorší, ale doufat v nejlepší.
„S Kanaďany jsme se shodli, že panika není namístě. Zbývají stále tři měsíce. Naše příprava má naplánovaný start na 2. června a nic se na tom nemění,“říká Šob.
Podobně jsou na tom směrem k letním hrám v Tokiu všichni zainteresovaní. Horší scénář: sporty nuceně ruší kvalifikační možnosti, což může znamenat ztrátu nadějí na účast na hrách, i pro Čechy.
Basketbalisté ještě šanci na historický průlom – muži v éře samostatného Česka na olympiádě nikdy nenastoupili – živí. Doufají.
A svoje plány proto nejen plní, oni si dokonce další přidávají.
„Uvidíme, jak se vše bude vyvíjet. Pro jistotu musíme mít plán B,“
říká reprezentační manažer. Domácí soutěž byla pozastavena, v týdnu může (ale nemusí) být ukončena: „A to je pro nás jako pro národní tým velké riziko. Týden nebo dva nejsou problém, kluci si dají volno, po fyzické stránce jim to třeba i pomůže. Ale nemůžou do června sedět doma a koukat z okna. V některé firmě můžete dostat počítač na práci z domova, ale z domova na koš střílet nemůžete. Výpadek by byl citelný. Profi sportovci se nějak připravovat musí.“
Basketbalová vize je následující. „Pokud by soutěž skončila, po Velikonocích bychom zahájili přípravné kempy pro reprezentanty,“říká Šob. „Za začátku s frekvencí třeba ob týden. Tak, aby měli kde trénovat, aby nepřišli o fyzický fond, abychom suplovali funkci ligy.“
Češi se vrací, cizinci mizí
Podle momentálních pravidel je podle Šoba dovoleno, aby se v hale připravovalo třicet lidí, jde-li o výkon jejich práce. Bez účasti veřejnosti, přičemž do kvóty se počítá i přítomný personál: „Muselo by se to kontrolovat, ale neřešitelná situace by to pro dvanáctku hráčů a užší realizační tým nebyla.“
Zároveň platí „frontové“pravidlo, že situace na koronavirovém bojišti se může měnit každým okamžikem. Reprezentanti ze zahraničních lig si to namířili zpět do Česka, Šob pak jakožto manažer ligového USK Praha zažil i opačný tok, když se v klubu působící cizinci před uzavřením českých hranic pro změnu vraceli do svých vlastí, dokud ještě měli tu možnost. Hala na Folimance je momentálně na týden zavřená, sport ale spí pouze navenek. V kancelářích je živo: „Řešili jsme smluvní věci, letenky. Snažíme se pracovat co nejintenzivněji, v následujících dnech čekáme stabilizování situace, vydání dalších pokynů. Budeme čekat a nebudeme se snažit trénovat na sílu, protože respektujeme hlavní smysl nařízení, tedy co nejméně se scházet.“
A pak? Za týdny, měsíce? Správná otázka, leč nyní spíš pro věštce.
„Doufáme, že se olympijská kvalifikace bude konat,“říká Šob. „Stejně jako celá olympiáda.“
Dopředu zvažujeme, kde a jak případně trénovat, aby hráči nepřišli o fyzičku. Michal Šob, manažer reprezentace