Tokio: Vydrží čeští veteráni?
Zbytečné, až naivní vyčkávání skončilo. Olympiáda musí počkat. Letos se konat nebude.
Ještě před dvěma týdny Mezinárodní olympijský výbor i japonská vláda přesvědčovaly, že odložení her v Tokiu je nemyslitelné. Ještě před čtyřmi dny prezident MOV Thomas Bach vzkázal sportovcům, že nadále počítá s jejich konáním v létě 2020.
A ještě v pondělí činovníci MOV vyhlásili, že rozhodnutí o hrách učiní do čtyř týdnů.
Ale najednou to šlo tak rychle. Včera ve 13.15 hodin japonský premiér Šinzó Abe po telefonátu s Bachem oznámil odklad na rok 2021. Na jaký termín konkrétně? To zatím nikdo neví. Největší balvan nejistoty byl odvalen, ovšem řada otazníků zůstává. Už jen hledání nového data kvůli přeplněnému kalendáři. Mezinárodní kanoistická federace jako první vyzvala lídry MOV, aby nový termín nejprve konzultovali se všemi 33 federacemi letních olympijských sportů, snažili se „poskládat puzzle“a až pak najít nejvhodnější řešení.
Drtivá většina sportovců přijala odložení s úlevou. „Bylo by nesmyslné organizovat hry letos s řadou omezení a restrikcí,“vyhlásil Lukáš Krpálek, zlatý judista z Ria 2016.
Podle oficiální verze urychlilo rozhodnutí MOV včerejší prohlášení generálního ředitele Světové zdravotnické
Olympijský oheň před čtyřmi lety
organizace Tedrose Ghebreyesuse o akceleraci pandemie koronaviru. Že takový důvod zní naivně? Jistě. Tuto skutečnost přece všichni dávno věděli. I proto se ke konání her v roce 2020 už předtím otočily zády velmoci Kanada, Austrálie a posléze také Británie a USA.
Veteráni na rozcestí
Češi měli dosud vybojovaných pro Tokio 42 míst. V Riu 2016 se představilo 105 českých olympioniků. Mnozí měli mít letos šanci v dodatečných kvalifikacích, jejich uskutečnění však znemožňovala pandemie. Postupovalo by se tudíž podle náhradních kritérií, ať už výsledků světových šampionátů, nebo světových žebříčků, což by zřejmě pomohlo na hry například basketbalistům. Nyní se kvalifikace patrně obnoví, ale proběhnou nejspíš až v příštím roce. Otázkou navíc je, zda budou dál platit dosud vybojovaná místa.
Pro mnohé sportovní osobnosti, které se chtěly na hrách v Riu loučit s kariérou, znamená odklad, aby vydržely o rok déle. Například pro sedmatřicetiletého Ondřeje Synka.
„Kdyby mi bylo pětadvacet, neřeším to,“reagoval veslař. „Jenže věk nejde moc zastavit a každý rok navíc pro mě bude těžší a těžší. Nechci říct, že to zabalím. Na olympiádu pořád chci jet. Ale teď nedokážu říct, jak na tom za rok budu.“
O letošním loučení uvažovala i plavkyně Simona Kubová (Baumrtová), která přiznává: „Odklad mi zásadně mění plány. Musím si vše důkladně promyslet a pak se rozhodnout, co dál.“
Podobně hovoří oštěpařka Barbora Špotáková. Původně plánovala v 38 letech pouze dvouletý návrat k oštěpu na sezony 2019 a 2020. Zkusí prodlouženou? „Potřebuji čas. Uvidím na podzim,“odvětila. „Problémy sportovců jsou v tomto kontextu naprosto malicherné.“
Budou nejdražší v historii?
Nekonání her v letošním termínu a ekonomická recese se u mnohých olympioniků odrazí i na poli finančního zajištění. Pro další rok špičkové přípravy budou mnohem obtížněji shánět sponzory i finance. Podpůrná role ČOV a jeho schopnost pomoci jim bude tudíž důležitější než kdy dřív.
Samotný MOV už nyní počítá kvůli odkladu se ztrátou 4 miliard dolarů, pro Japonce bude mnohonásobně vyšší. „Přeložení her je extrémně komplexní výzvou. Jen si vemte, že na tento rok byly zabukovány miliony nocí v hotelích,“řekl Bach.
V řádném termínu se hry neuskuteční poprvé od roku 1944. Obavy, že by jejich konání mohly narušit prasečí chřipka před Vancouverem 2010 nebo virus Zika před Riem 2016, se z pohledu dnešní masivní krize jeví jako malicherné.
Tokio mělo být původně ukázkou, jak se hry vracejí z éry gigantismu k méně nákladným konceptům. Se všemi ztrátami, jež odklad přinese, mu nyní naopak hrozí, že půjde o nejdražší hry v historii.
„Ale buďme rádi, že vůbec proběhnou, i kdyby to za rok mělo být ve stanech, když to řeknu blbě,“řekl střelec David Kostelecký.
Olympijský oheň zůstane po celou dobu v Japonsku neuhašen. A hry, byť se uskuteční v roce 2021, ponesou označení Tokio 2020.
Když město hostilo olympiádu v roce 1964 naposledy, Japonci ji považovali za důkaz návratu jejich země na světové výsluní po válečné porážce. Tentokrát premiér Šinzó Abe tvrdí, že vidina her bude pro lidstvo světlem na konci tunelu.
„A jejich uskutečnění pak důkazem, že jsme my všichni porazili hrozbu ničivého viru.“