„Číňanům za roušky platíme. Není to žádná pomoc“

Sinolog Martin Hála vysvětluje, že Čína svými dodávkami zdravotnického materiálu sleduje jasný cíl. Chce upevnit svůj vliv v Evropě

Jak správně číst úsilí Číny naklonit si dodávkami rychlotestů a respirátorů zdecimované evropské země? V rozhovoru pro MF DNES se to snaží objasnit s kritickým pohledem ředitel institutu Sinopsis Martin Hála.

Vicepremiér Jan Hamáček vás v reakci na váš článek o čínské pomoci označil za blba. Stojíte si za svým názorem, že Čína pomocí utužuje svůj vliv na Česko?

Pan Hamáček komentoval poněkud pokleslým způsobem můj text, který buď nečetl, nebo mu nerozuměl. Zaprvé, nejde o pomoc, ale o komerční transakci, kdy za zboží nakoupené v ČLR platíme předem. Zadruhé, ty nákupy samotné nikdo nezpochybňuje. Zboží je třeba brát tam, kde je. Kritizoval jsem propagandistickou kampaň, jež ho provází, a upozornil na dlouhodobé propojení pana Hamáčka s čínskými zájmy v Česku.

Co může Čína výměnou za svoji pomoc reálně dostat?

Ještě jednou, mluvíme o komerčních dodávkách zboží. Samotný fakt, že se o nich mluví jako o nezištné pomoci, dokládá, jak se tu posouvá slovník. Čína právě razí mohutnou kampaň na změnu svého obrazu z původce epidemie v zachránce celého světa od nákazy.

Lze v tuto chvíli získat věrohodné informace o tom, nakolik se ve Wu–chanu a Číně obecně podařilo koronavirus porazit?

Koronavirus nelze porazit bez účinné vakcíny, nebo imunity většiny obyvatelstva. Situace v ČLR je stále hodně vratká.

Objevily se případy lidí, kteří upozorňovali na špatnou strategii čínské vlády a poté „zmizeli“. Dokáže Čína i přes existenci sociálních sítí a internetu zásadně modulovat realitu, která se dostane do Evropy?

Komunistická strana Číny disponuje obrovským propagandistickým a cenzurním aparátem, budovaným po celá desetiletí. Průnik do evropských médií, ať už formou placených příloh nebo takzvaných „vypůjčených člunů“(snaha dostat propagandu do hlavních médií – pozn. red.), je dobře zdokumentován v odborné literatuře. Jedním z nejúčinnějších nástrojů jsou ale vybrané místní osobnosti.

Zásilku roušek a ochranných obleků z Číny vítal na letišti kromě Jana Hamáčka i premiér Andrej Babiš a čínský velvyslanec. Jsou tato gesta pro Čínu důležitá?

Pro ČLR jsou důležitá jako rituální stvrzení jejího příběhu, jak zachraňuje svět od viru. Ještě důležitější jsou pro domácí politickou reprezentaci, protože tyto rituály demonstrují, kde je její místo.

Do Číny jeli Zemanův poradce Martin Nejedlý, kancléř Vratislav Mynář a šéf Slavie Jaroslav Tvrdík. Mynář pak tvrdil, že právě tato cesta srovnala vztahy s Čínou. Jak jste tu cestu vnímal vy?

Ta cesta vypadala jako krizová komunikace Pražského hradu, podobná cestě stejného tria do Číny v roce 2018, když se zhroutila společnost CEFC a s ní i Zemanova ekonomická diplomacie s ČLR. Tehdy vyústilo tísňové volání z Hradu v nástup státní společnosti CITIC. V co vyústí tentokrát, ještě uvidíme.

Je zdravotnický materiál v tuto chvíli tak silnou diplomatickou zbraní, že i k Číně kritické státy otáčejí?

Současná situace směřuje k dalšímu vyhrocení latentního konfliktu mezi autoritářskými mocnostmi a demokratickým světem. Čína se snaží využít současného nadbytku zdravotnického materiálu, o který je ve světě v důsledku epidemie nouze, k taktickým cílům. Nakolik se jí to může podařit, je v tuto chvíli těžké říct.