Nabízíme klientům videohovory, mohou na zahradu

Bývalý zdravotnický expert ODS Boris Šťastný vede Alzheimer Home, síť soukromých domovů pro seniory a vážně nemocné. Mluví o bezpečnosti i o kontaktech rodin s klienty.

Prezident ve svém projevu vyzval herce, aby navštívili domovy důchodců a „přinesli tam trochu radosti“. Což je nesmysl, protože by tam mohli zavléct nákazu. Co jste tomu říkal?

Máme dobré vztahy s osobnostmi kulturního života. Řada z nich se nám hlásí. Připravujeme jejich vystupování na dálku přes plátna. Samozřejmě není možná jejich fyzická přítomnost v zařízeních.

Jaká jste zavedli bezpečnostní opatření?

Už před jejich povinným nošením jsme začali ve dne, v noci šít kvalitní roušky z dvojité textilie a zavedli jsme velmi přísná opatření. Na počátku března jsme přes noc sepsali krizový plán a metodiku, jak postupovat. Ta opatření spočívají zejména v důsledné osobní hygieně, důsledné dezinfekci všech povrchů, nošení ochranných pomůcek, pravidelném měření teploty jak klientů, tak zaměstnanců a tak dále. Doslova se modlíme, abychom přežili každý jednotlivý den. S každým dnem se zvyšuje šance, že se to k nám a do podobných zařízení nedostane.

Největším rizikem nákazy je asi personál. Jak to řešíte?

V zařízeních tohoto typu jsou dnes dvě hlavní rizika. První se týká klientů, kteří musí z nějakého důvodu podstoupit hospitalizaci a vracejí se do zařízení. U nás je výhodou, že k nám lékaři docházejí. Tím jsme dokázali externí vyšetření prakticky eliminovat. Druhým rizikem vždy bude personál. Logicky nelze zajistit, aby ti pracovníci v zařízeních nocovali. Proto jsou tak důležité ochranné pomůcky. Při výměně směn také kontrolujeme zdravotní stav, snažíme se vyptat, zda v jejich okolí nedošlo k nákaze či nějakým příznakům, měříme jim teplotu, rozdáváme čisté roušky i na cestu domů a zpět. Nekompromisně vyřazujeme zaměstnance, kteří se z nějakého důvodu necítí dobře.

Normálně jezdí seniory navštěvovat blízcí. Jak to řešíte nyní?

Pro seniory je důležitý sociální kontakt, kdy nestačí jenom telefon a dopisy. Důležitý je oční kontakt. Jakmile tedy došlo k zákazu návštěv, pořídili jsme tablety s datovými kartami. Rodiny mají možnost zavolat. Pracovníci péče pak našim klientům asistují při videohovorech. Dlouhodobě to bude ale složitější. Přemýšlíme, že bychom udělali něco jako hovornu, kterou bychom neprodyšně rozdělili sklem, aby se rodiny s klienty mohly vidět. To bychom udělali, pokud by opatření trvala déle.

Staráte se o seniory s Alzheimerovou chorobou. Uvědomují si vůbec, co se venku odehrává?

Snažíme se je ušetřit stresu. Když dnes veřejnost sleduje ČT24, kde skutečně není nic jiného než zprávy o pandemii, působí to negativně na psychiku. Zatím se našemu personálu daří udržovat klienty v dobré náladě. Posílili jsme aktivity uvnitř, v našich zařízeních máme zahrady. Pro naše klienty je tedy dnes nejtěžší nedostatek sociálního kontaktu s rodinami.