Růst platů končí. Hlavní je teď nepropouštět

Upravený rozpočet počítá s pětinásobným schodkem oproti původnímu plánu.

Poslanci včera zrychleně projednávali změnu státního rozpočtu a dalších pět novel zákonů, které mají pomoci zmírnit následky koronakrize. Návrh počítá s pětinásobným schodkem oproti původnímu plánu. Schodek rozpočtu by se tak měl letos propadnout do 200miliardového minusu. Do včerejší uzávěrky nebyl návrh schválen. Ministerstvo financí počítá s tím, že vybere méně na daních a bude muset více vyplatit zejména na dávkách a kompenzacích za mzdy firmám. Cílem navýšení výdajů rozpočtu je udržet pracovní místa a nahradit lidem vypadlý příjem. Díky tomu by se po odeznění krize mohla ekonomika rychleji znovu nastartovat.

Náklady na řešení důsledků koronavirové infekce se nedají přesně vyčíslit a i vláda je připravena rozpočet dále upravovat, jinými slovy – deficit ještě prohlubovat. Protože nikdo neví, jak se současná situace bude vyvíjet a kde přesně budou peníze potřeba, vyřešilo to ministerstvo navýšením vládní rozpočtové rezervy o 60 miliard. Z ní pak bude moci operativně peníze posílat tam, kde to bude nutné – například pro složky záchranného a bezpečnostního systému státu.

Na nemocenskou a na ošetřovné přidává rozpočet 10 miliard. Důvodem je prodloužení ošetřovného pro rodiče s dětmi na celé období uzavření škol. Navíc stát bude proplácet náhrady mzdy za pobyt v karanténě.

Armáda odloží nákupy

Ministerstvo obrany má uspořit tím, že odloží nákupy vojenské techniky (2,9 miliardy korun). Zkrátí se také výdaje na slevy na jízdné pro studenty a důchodce o 1,5 miliardy korun. Ministerstvo počítá s tím, že je teď lidé několik měsíců nebudou příliš využívat, takže se stejně nevyčerpají. Celou výši slevy 5,8 miliardy však vláda škrtnout odmítla s tím, že lidé budou moci využívat levnější dopravu po odeznění krize. Důchodcům ani studentům přitom ztráta zaměstnání, a tedy výpadek příjmů nehrozí.

Česká ekonomika letos rozhodně nepojede na plné obrátky, namísto růstu přes dvě procenta teď makroanalytici ministerstva spočítali propad ekonomiky o více než pět procent. A to za předpokladu, že se epidemii podaří zvládnout v průběhu druhého čtvrtletí. To je o něco více než v době globální finanční krize v roce 2009 (-4,8 %). Kvůli očekávanému nižšímu výběru daní a také odkladu některých daní se letos vybere o 56 miliard méně než původní rozpočet počítal.

S tím souvisí i propad na výběru důchodového pojištění o 25 miliard. Částečně z důvodu, že všem živnostníkům navrhla vláda na půl roku odpustit důchodové pojistné ve výši povinného minima. A také proto, že se čeká ztráta některých pracovních míst a pomalejší růst mezd. Nezaměstnanost by měla narůst z loňských 2 na 3,3 procenta, tedy z 200 tisíc nezaměstnaných zhruba na 350 tisíc. Jde ale jen o hrubý odhad.

Z rozpočtu také vypadnou některé další příjmy – neuskuteční se transakce s kmitočty pro rychlé mobilní sítě (-7 miliard) a nemůže se počítat s dividendami od státní firmy Letiště Praha, které teď víceméně stojí. Na úrocích ze státního dluhu se kvůli zvýšené výpůjční potřebě letos zaplatí o 5 miliard víc.

Celkové zadlužení Česka by tak mělo vzrůst z 29 na 33 procent, což je ve srovnání s dalšími zeměmi EU relativně nízké číslo. Podle ministryně financí Aleny Schillerové nebude mít český stát problém si půjčit na dluhopisovém trhu více peněz. Ministerstvo kromě toho navrhlo změnu pravidel pro ČNB, aby mohla nakupovat vládní dluhopisy s delší splatností a obchodovat s nimi s více subjekty. Státu by to mohlo snížit úrokové náklady, pokud by se změnu ČNB rozhodla využít. Návrhem se bude Poslanecká sněmovna zabývat až na řádné schůzi v polovině dubna.

Podle hrubého odhadu by mělo přibýt na 150 tisíc nezaměstnaných.

Zdravotní pojištění

Podle ministerstva jsou na tom se svými rozpočty dobře i obce, města a kraje a také zdravotní pojišťovny. Ty plánovaly vybrat letos na pojistném 350 miliard korun, nyní ale očekávají výpadek 40 miliard. Budou je zřejmě schopny pokrýt z rezerv. Ještě loni lékařské odbory požadovaly rozpuštění rezerv na zvýšení platů ve zdravotnictví. Příští rok už se o rezervy nebudou moci pojišťovny opřít. A protože ekonomika zřejmě bude oslabená, a tedy příjmy z pojistného budou zaostávat za dlouhodobými plány, hrozí, že se bude škrtat na úhradách na zdravotní péči. Případně vypomůže stát z rozpočtu: z peněz půjčených na dluh může navýšit pojišťovnám platby za státní pojištěnce, a tak jim výpadek příjmů z pojistného dorovnat.