Válka i bojkot. Opakující se prokletí olympiád

Už minulý týden ve čtvrtek předstoupil před novináře v japonském Tokiu místopředseda tamní vlády Taro Aso. „Olympijské hry jsou prokleté. Je to prostě fakt,“prohlásil přesvědčeně. „Nějaký problém se s nimi opakuje každých 40 let.“Silná slova, ale něco na nich skutečně bude.

V té době Aso ještě nejspíš netušil, že se Mezinárodní olympijský výbor s japonským premiérem Šinzó Abem nyní dohodne na posunutí nadcházejících her. Že se v Tokiu olympijský oheň nerozhoří 24. 7. 2020, ale až následující rok.

Historicky nevídaná věc, která tak pouze přiživuje Asovu tezi o 40letém prokletí olympiád. Začněme v roce 1900.

Snad jen pařížské hry by se daly brát za „normální“, i když i ony byly svým způsobem zmatené. Vůbec poprvé zde mohly soutěžit ženy. Mezi téměř 1 000 účastníky jich bylo 22. Hrály kroket, tenis, golf, soutěžily v jezdectví a jachtingu.

Potud všechno v normě. Většina vítězů ale neobdržela medaile, jak je zvykem, ale jen poháry, případně trofeje. Většina sportů si zároveň odbyla premiéru i derniéru zároveň – třeba rallye, let balonem, přetahování lanem, kriket, kroket, pelota – hra podobná tenisu.

A byly to také jediné hry, během kterých byla použita živá zvířata jako cíle střeleckých soutěží, odnesli to holubi.

O čtyřicet let později mělo letní i zimní hry přivítat… Ano, Japonsko!

Velmi překvapivá volba, nutno podotknout, z několika důvodů.

Do té doby byly soutěže pod pěti kruhy výsadně evropskou a americkou záležitostí. Rok 1940 to měl změnit. Olympiáda se měla poprvé konat v asijské zemi, a to hned dvakrát. Tokio se mělo postarat o letní hry, Sapporo pak o ty zimní.

Rozhodlo se o tom pár dní před startem berlínské nacismem protkané olympiády v roce 1936.

„Je to velký den pro naši zemi, vyústění mé téměř 30leté práce,“hlásil tehdy Džigoró Kanó, zakladatel moderního juda a člen MOV.

Očekávání byla obrovská a zůstala nenaplněna.

Japonsko o hry přišlo už před válkou, protože se na ni rapidně připravovalo a okupovalo Mandžusko, čímž odstartovalo druhou čínsko-japonskou válku.

Letní hry se přesunuly do Helsinek, zimní nejprve do Svatého Mořice, poté do Garmisch-Partenkirchenu. Ani změny lokalit ale nepomohly.

Pochod do druhé světové války začal.

„Místo aby zápasili na atletickém stadionu, v bazénu nebo na silnici, mladí sportovci z celého světa teď míří k frontovým liniím,“napsal tehdy deník Washington Post. Válka poté zrušila také hry v Londýně o čtyři roky později, první světová válka zase zničila olympiádu v Berlíně.

No a čtyřicet let nato v dobách stále zuřící studené války 65 zemí v čele s USA, Čínou a Japonskem bojkotovalo olympiádu v Moskvě na protest proti invazi Sovětského svazu do Afghánistánu.

Ani letos si sportovci své sny nevyplní.

Je to však lepší osud než u těch, kteří před 80 lety mohli bojovat o slávu a místo toho šli do války.