Autobusy budou jezdit jako o prázdninách
Do Čapkovy vily lze prozatím vstoupit online
Autobusy pražské MHD ode dneška přejdou k úplnému letnímu provozu. Oproti současnému stavu dojde k mírnému prodloužení intervalů u dalších 46 linek, především v ranní špičce ve všední dny. Na některých budou prodlouženy intervaly také v pracovní dny dopoledne a o víkendech, zpravidla o 15 až 20 minut. Na dalších třinácti denních linkách bude zkrácen provoz do 22.30 hodin. (lesa)
Sérum doktora Galéna proti smrtící pandemii Bílé nemoci vstoupilo do literárního světa z vinohradské pracovny vily Karla Čapka. Dům, kde vznikala i další významná díla se chystá Městská část Prahy 10 ještě před rekonstrukcí zpřístupnit, prohlídky ale odložila koronavirová omezení. Vilu si lze prohlédnout alespoň virtuálně na webových stránkách Prahy 10.
„Prohlídky, které představují součást celoročního projektu Karel Čapek 130, zahájíme na podzim, termíny upřesníme podle toho, jak se bude vyvíjet situace,“vysvětlil Jan Hamrník, mluvčí Prahy 10. Exkurze měly původně odstartovat v červnu.
Od Čapkova narození na počátku letošního ledna uplynulo 130 roků. Městská část proto plánuje komentované exkurze do pracovny, místnosti schůzek Pátečníků – Čapkových hostů ze sféry kultury i politiky, a do ložnice Olgy Scheinpflugové. „Genius loci objektu je opravdu velký, potenciál pro využití obrovský. Proto o budoucnosti
VINOHRADY
vily jednáme i s magistrátem, Městskou knihovnou a dalšími významnými institucemi,“uvedl David Kašpar (Vlasta/STAN), místostarosta Prahy 10.
Radnice chystá obnovu rezidence. „Lhůta už uplynula, ale stavební povolení jsme dosud nedostali,“popsal aktuální situaci Jan Hamrník. Obnova domu, kde od poloviny 20. let spisovatel žil, bude podle předpokladu stát miliony korun.
Čapkův host zapadl do bahna
Kolonie vil a rodinných domků na vinohradských parcelách začala na počátku 20. let vyrůstat v režii Spolku žurnalistů, umělců a městských úředníků. Projekt Čapkovy vily vznikl v ateliéru renomovaného architekta Ladislava Machoně. „Byl reprezentantem moderního klasicismu a funkcionalismu,“popsal jej architekt Kamil Dvořák.
Soubor domů Ladislav Machoň a architekti Tomáš Pražák a Pavel Moravec umístili v oblasti někdejších zemědělských usedlostí Horní a Dolní Stromka, které od roku 1833 na několik desítek let nahradil cukrovar firmy Krug a Bärenreuter.
Čtvrť, dnes jedna z nejlepších adres metropole, na konci 20. let nedávala zapomenout na svou zemitou minulost. „Chodec v místech, kde utonul lovecký pes, jehož pomník by tam měl trčeti, uvázl v bahně po kolena a seznal, že tudy to nepůjde,“popsal před 90 lety novinář Ladislav Kukla cestu k Čapkům od konečné tramvaje na Floře po propadlých chodnících.
Éra sklonku monarchie na počátku 20. století a epocha první republiky náleží ke zlatým časům pražských vil. V roce 1909 se proslulý architekt Jan Kotěra na Vinohradech stěhoval do unikátního objektu – patrového bloku s věží a terasou. „Kotěra navrhl veškeré vnitřní zařízení a detaily, předem počítal s umístěním uměleckých děl svých kolegů ze spolku Mánes, sochařů Stanislava Suchardy a Jana Štursy a malíře Jana Preislera,“popisují historici umění Kotěrovo vilu.
Na opačném konci Prahy na Hradčanech o dva roky později vznikl jiný pozoruhodný objekt. V secesním slohu jej vytvořil architekt a výtvarník František Bílek. „Dům symbolizuje život jako pole plné zralých klasů, skýtající výživu bratří na každý den,“popsal Bílek stavbu, jež odkazuje na egyptskou architekturu i křesťanskou symboliku.
Umělci, právníci, obchodníci i bankéři a uhlobaroni zahrnovali zakázkami na své rezidence architekty i v republikánských časech. Architekt Max Spielmann vytvořil v klasicizujícím slohu zajímavý projekt vily v Bubenči pro bankéře Otto Petschka.
Jednomu z největších architektů, Otto Loosovi, svěřil projekt svého střešovického domu na přelomu 20. a 30. let stavební podnikatel František Müller. Loos projektoval také rezidenci na Smíchově pro právníka Josefa Winternitze.
Chmurné časy pro majitele vil i domy nastaly po německé okupaci v březnu 1939. Jeden ze zkonfiskovaných objektů na střešovických Bateriích užíval válečný zločinec Adolf Eichmann. Dům Winternitzových po jejich deportaci do Osvětimi zabral Vystěhovalecký fond. Do sídla Otto Petschka se nastěhoval generál Rudolf Toussaint, zmocněnec wehrmachtu u úřadu říšského protektora, po roce 1945 odsouzený na doživotí za válečné zločiny.