Rozhovor: lékař Jiří Beneš
Počet lidí infikovaných koronavirem je nejméně desetkrát větší, než jsou hlášená čísla, odhaduje šéf Kliniky infekčních a parazitárních chorob na Bulovce.
VČesku už je více než 2 000 lidí infikovaných koronavirem a čísla budou s počtem testů dál stoupat. „Vrcholu epidemie bychom mohli dosáhnout za měsíc a do prázdnin by se měla minimalizovat,“odhaduje přednosta Kliniky infekčních a parazitárních chorob Nemocnice na Bulovce a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiří Beneš.
Jaká je teď situace u vás v pražské Nemocnici na Bulovce. Máte stále dost lůžek?
V současné době jsme na hranici svých možností. Pacientů se k nám valí veliké množství a asi nejhorší situace je v oblasti intenzivní péče, kde je počet lůžek jen omezený. Teď jsou všechna zaplněná a nemocní, kteří na nich leží, tam pravděpodobně zůstanou po dobu tří týdnů. Čili musí se najít další ventilovaná lůžka a bude do toho zapojená celá Praha. V podstatě všechna intenzivní lůžka v hlavním městě se musí zapojit, aby se to zvládlo.
Jak jste na tom personálně, co se týče lékařů a zdravotních sester?
Zvládáme to s velkým vypětím. Taky nám pomáhají medici, bez jejich pomoci by to bylo daleko horší.
Vy už jste povolali proškolené mediky?
Nemůžou dělat kvalifikovanou práci, ale rozhodně nám velmi pomáhají. Pomáhají třídit pacienty, kteří chodí na vyšetření, pomáhají u výtěrů z nosu a hrdla, zapisují to, evidují.
V jaké části epidemiologické křivky se teď nachází Česko?
Vrcholu bychom mohli dosáhnout řekněme za měsíc. To je můj hrubý odhad. Zatím musíme být připraveni, že počet onemocnění bude ještě stoupat. Závisí to na diagnostice, čím víc lidí vyšetříme, tím víc pozitivních pacientů odhalíme. Teď se dá říct, že nemoc ještě nekulminuje. Na druhou stranu věřím, že když bude vrchol za měsíc, tak že pak bude epidemie postupně ustávat a do prázdnin by měla být nějakým způsobem minimalizovaná.
Epidemie Českem tak jako tak projde, kolik lidí si však nakonec COVID-19 odstůně?
To jsou dvě různé věci, o kterých hovoříte. Jedna věc je, kolika lidmi ta nemoc projde. A druhá věc, kolik z nich to odstůně. Zdá se, že až polovina, možná ještě víc infekcí probíhá tak, že to lidé na sobě ani nepoznají, nakazí se, pravděpodobně ji taky nějakou dobu vylučují, ale nejsou nemocní. Odhadoval bych, že promoření by mělo postihnout, asi jak to říkala kancléřka Merkelová, 70 procent populace. Zase je to odhad. Z těch 70 procent by dejme tomu polovina onemocněla klinicky, to znamená, že to na sobě pozná, ale zase většina onemocnění bude velmi mírná, to znamená rýma, pár dní zvýšená teplota a přejde to velmi rychle.
Bude možné nějak zpětně zjistit, že jsem prodělal COVID-19?
Na to se těžko odpovídá. Čím těžší je onemocnění, tím spíš se vytvoří protilátky, které má člověk v krvi po řadu měsíců a dají se detekovat. Můžeme po skončení epidemie provést vyšetření krve na protilátky u zlomku populace, který bude vybrán tak, aby ji dobře reprezentoval, a zjistíme promořenost. Ale faktická promořenost bude pravděpodobně ještě vyšší, protože u velmi lehkých případů pravděpodobně k tvorbě protilátek vůbec nedojde.
Když si projdu onemocněním, tak budu další nákazu zvládat lépe?
Vysvětlím to z hlediska patogeneze imunitní odpovědi. Když se virus dostane do lidského organismu, tak první odpověď spočívá v tom, že napadené buňky a jejich okolí začnou tvořit látku, která se jmenuje interferon. Ona není tak účinná, ale je velmi rychlá. Interferon má zpomalit nebo zastavit množení viru do doby, než imunitní systém bude schopen vytvořit protilátky. V případě koronaviru po sedmi dnech trvání nemoci. Když se vytvoří, tak se dá předpokládat, že v krvi budou přítomné řadu měsíců. Zatím však není úplně jasné, jestli celoživotně, či na rok. Jestliže však někdo prodělá nemoc krátce a lehce, tak se stane, že impulz pro imunitní systém bude tak malý, že se protilátky ani nevytvoří. Že vše zachrání interferon.
Když máme teď přes dva tisíce pozitivně testovaných při 31 tisících testů, kolik odhadujete, že je reálně v české populaci případů koronaviru?
Zaprvé jsem klinik, nejsem epidemiolog. A zadruhé, on to vlastně nikdo neví. V současné době ve světě neexistuje jediný expert na koronavirus. Jen na to koukáme a učíme se to. Ale myslím si, že počet infikovaných lidí je v současné době přinejmenším desetkrát větší, než jsou hlášená čísla.
Co si myslíte o vládních opatřeních proti koronaviru?
Vládní opatření jsou rozhodně přínosná a potřebná. Ale liší se mírou přínosnosti. Některá jsou zásadní, jako uzavření škol. Některými se vláda snaží zvýšit ochranu lidí a zabránit přenosu viru, ale nám ztěžují život. Kabinet to má hrozně těžké. Nemá moc čas, aby jednotlivé lidi přesvědčoval. Čili dělá plošná opatření, která jsou restriktivní a tvrdší. Ještě horší pro vládu je, že cokoliv vyhlásí, bude mít reálný účinek dejme tomu za 14 dní. Je to, jako když jedete autem, točíte volantem a vůz bude reagovat se zpožděním deseti vteřin. Vláda by měla odhadnout, kam se ta společnost mezitím dostane.
Co nastane, až se vládní opatření opět uvolní?
Představuju si, že se opatření začnou uvolňovat ve chvíli, kdy budou mít epidemiologové pocit, že jsme překonali vrchol. Tehdy to už půjde. Jak se to bude konkrétně provádět, si představit úplně neumím.
Je něco, čeho se jako odborník v budoucím vývoji trochu obáváte?
Kritický moment systému představují pacienti, kteří vyžadují intenzivní péči, v kritickém stavu. V každém státě je totiž omezený počet intenzivních lůžek, protože jsou velice drahá na provoz. Česko jich má poměrově víc než třeba Itálie nebo Španělsko. Ale pořád existuje limit. Je jistě dobré, že vláda koupila další ventilátory, nicméně k nim musíte sehnat specialisty, kteří s nimi umí zacházet, běžný lékař to neumí. A ty si neumíme rychle opatřit. Tohle je jeden z hlavních důvodů, proč se snažíme průběh epidemie zploštit, aby nesklouzlo mnoho lidí naráz do kategorie kriticky nemocných pacientů.
Takže největším rizikem je, že nebude dostatek lékařů a zdravotníků, kteří by se o pacienty v kritickém stavu starali.
Specialistů, kteří by se o pacienty starali, i těch intenzivních lůžek, všeho dohromady. Ale ventilátory se dají koupit, lékaři ne. Pořád doufám, že potřeba intenzivních lůžek nebude tak velká. Ale máme teprve první pacienty a problém tkví v tom, že doba léčby kriticky nemocných je docela dlouhá.
Mnoho lidí se bojí, že koronavirus může být kdekoliv. V regálech obchodů, na klice, na uchu nákupní tašky.
Nechci strašit, ale koronavirus opravdu může být všude, ale to není důvod k panice. Lidé se děsí koronaviru jako strašného nebezpečí, protože ho nevidí a mají strach z neznáma. Ale na druhou stranu, ať si každý uvědomí, že žijeme ve světě, který je plný bakterií, virů. K našemu životu prostě patří. A koronavirus sám o sobě není tak patogenní, jako byl kdysi mor či pravé neštovice. Je asi o něco horší než běžná respirační infekce, ale zase ne o tolik, pokud nedostaneme příliš velkou infekční dávku. Na těch klikách a tlačítkách bude množství viru relativně malé. Jde o to si pokaždé umýt ruce, ale není to tak, že by na nás číhal koronavirus a šel nám po životě.
Jaký je nejčastější způsob přenosu? Aerosol při kýchnutí, nebo třeba přes dotyk předmětů?
Obě cesty jsou významné. Proti tomu kýchnutí nosíme roušky. Ty nás chrání docela dobře. Pokud jde o druhou cestu, kdy se člověk dotýká kontaminovaných předmětů, tak to musí rukama donést do vlastních dýchacích cest nebo na sliznice. Třeba tím, že začne jíst, smrkat nebo protírat oči, to jsou hlavní vstupní brány.
Překvapilo vás něco z dosavadních poznatků o koronaviru?
Velmi mě překvapilo to, že současná pandemie je nakažlivější, než byly předchozí dvě – SARS či MERS. Obě vyvolaly velkou paniku, velkou hrůzu, ale počty lidi, kteří byli zasaženi, se zastavil řádově na tisících. Zatímco v tomto případě máme statisíce. Virus se najednou chová víceméně jako běžné respirační virus, který se šíří s podobnými charakteristikami jako chřipka. Má potenciál, aby se neuvěřitelně šířil, aby nás promořil a aby se stal součástí palety respiračních virů, se kterými běžně žijeme.
Bude tedy běžné, pokud se najde vakcína proti koronaviru, že se budeme nechávat očkovat nejenom proti chřipce, ale i proti COVID-19?
Věřím tomu. Mimochodem, tohle je apel na to, aby si lidé uvědomili, jak je plošné očkování důležité. Doufám, že i jeho odpírači to pochopí a že tato pandemie bude výstrahou.
Kdybychom teď dali vzduch okolo nás pod speciální lampu, najdeme tam nejvíc koronaviru, nebo tam budou i běžné viry?
Jedna z možných příčit toho, že v Itálii byl průběh natolik závažný, je, že v tu dobu ještě doznívala chřipková epidemie a chřipkový virus způsoboval postižení dýchacích cest, na který nasedl ten koronavirus. Koincidence dvou virových infekcí může hrát roli a může zhoršovat průběh onemocnění. V podstatě jde o to, že nejvíc respiračních virů je v populaci v průběhu zimy, a my už se dostáváme do období jara a přijde léto, kdy se jejich výskyt snižuje. Koronavirus tu bude, ale už nebude mít další pomocníky, kteří by mohli zhoršovat jeho průběh. To dává určitou naději.
Mimochodem, jednou jste se vyjádřil, že to přeháníme s rouškami. Co jste tím myslel?
Roušky jsou potřeba všude tam, kde se lidi setkávají ve větším počtu na malém prostoru. Pokud jsme sami venku v přírodě, tak jejich užitek tak velký není, tam to vnímám spíš jako gesto, že lidé jsou disciplinovaní a ohleduplní vůči sobě. A také není dobré ji nosit třeba osm hodin denně v celku. Je třeba si ji po nějaké době vyměnit, nemít ji celou pracovní dobu.