Do Velikonoc bude hůř
To nejhorší máme ještě před sebou, očekává Francie a Německo
PAŘÍŽ Nákaza novým koronavirem ve Francii během posledních dnů postupuje „extrémně rychle“, varoval včera premiér Edouard Philippe. Zejména první polovina dubna podle něj bude velmi obtížným obdobím. Ve Francii dosud na onemocnění COVID-19 zemřelo na 2 300 osob, počet nakažených se blíží čtyřiceti tisícům.
Už v pátek přitom Asociace státních nemocnic oznámila, že kapacita nemocnic v Paříži a jejím blízkém okolí se do 48 hodin zcela vyčerpá. Právě Paříž a její předměstí patří mezi nejvíce zasažené oblasti Francie: nákaza tu byla potvrzena u 29 tisíc osob, 1 300 z nich je na jednotkách intenzivní péče. „Regiony si mezi sebou musí pomáhat a rozdělit si péči. Jinak nás čeká katastrofa,“řekl k tomu předseda Asociace Frédéric Valletoux.
Ačkoli francouzská vláda předminulý týden vydala zákaz vycházení a uzavřela obchody, školy, městské parky a hřiště, řada Francouzů pravidla porušuje. Po celé zemi hlídkuje sto tisíc policistů, kteří už rozdali pokuty ve výši 25 milionů eur.
„I z Německa může být Itálie“
Německo má v rámci Evropy zatím nejnižší procento zemřelých a zároveň vede v počtu lůžek intenzivní péče, přesto se podle epidemiologů možná nevyhne katastrofálnímu stavu, v němž se ocitla Itálie: „Nemůžeme vyloučit, že v Německu nenastane situace, kdy tu bude více kritických pacientů než dostupných plicních ventilátorů,“uvedl předseda Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler.
„Jsme stále na začátku. Vyzývám všechny, aby pandemii brali velmi vážně,“řekl Wieler. Vliv preventivních opatření, která německá vláda zavedla před týdnem, se podle něj projeví nejdříve o Velikonocích. Vážná situace podle něj nastane, pokud se virus začne šířit v nemocnicích a domovech důchodců.
Německo má zatím téměř šedesát tisíc nakažených a přes 450 úmrtí, týdně se provede až 200 tisíc testů. Právě dobré znalosti o ohniscích a šíření viru jsou pro zvládání epidemie zásadní, německá vláda chce proto plošné testování ještě výrazně rozšířit. Dvě stě tisíc testů se má podle ministerstva zdravotnictví v polovině dubna provést každý den.
Británie: z letiště bude márnice
Zatímco britská zdravotnická služba NHS se připravuje na vyšší nárůst kritických případů a zřizuje polní nemocnice v Londýně, Manchesteru a Birminghamu, stát už plánuje, co s vysokými počty zemřelých. Mimo jiné tak, že z letiště v Birminghamu se dočasně stane márnice. Pro skladování těl, kterých má pojmout patnáct set, je prozatím vyčleněn jeden hangár.
Situaci v Británii kromě pozdě zavedených preventivních opatření komplikuje i to, že hlavní vedení země pro zvládání epidemie je v karanténě: nákazu koronavirem v pátek potvrdily testy u premiéra Borise Johnsona a ministra zdravotnictví Matta Hancocka. S příznaky onemocnění COVID-19 je v izolaci také hlavní poradce vlády pro zdravotnictví Chris Whitty.
Vzhledem k Johnsonově blízkému kontaktu se členy vlády se mluví také o tom, že nákazu mohl chytit i ministr financí Rishi Sunak. Ten se podle svých slov zatím nenechal testovat, „protože necítí příznaky“.
Zákaz vycházení a pravidla pro omezení sociálního kontaktu britská vláda po dlouhých odkladech a kritice odborníků zavedla teprve minulé pondělí.
Přesto nic z toho nemuselo být, kdyby Čína, kde virus vznikl, problém netajila a začala se jím zabývat včas. Pokud by přijala opatření k prevenci šíření viru o týden dříve, případů by ubylo o 66 procent, uvádějí ve své analýze vědci z univerzity v Southamptonu. Opatření zavedená o dva týdny dříve by podle nich míru nákazy snížila o 86 procent, a o tři týdny dříve o 95 procent. Naopak s každým dalším týdnem, kdy může nákaza volně postupovat, se riziko násobí.
Jako nejúčinnější postup vědci uvádějí kombinaci plošného testování, důsledné karantény nakažených osob a omezení kontaktů. Naopak zákaz cestování a uzavření hranic podle nich tak účinné nejsou.