Přísnější nebudeme
Roman Prymula o zákazech, otevřených hospodách i počtu uzdravených
Epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro MF DNES přiznává, že ačkoli vládní opatření proti šíření koronavirové nákazy zabrala, stále není vyhráno.
„Stále jsme na jakési hraně, která by se mohla velmi rychle zvrtnout do průběhu, který by nebyl úplně kontrolovatelný,“říká Roman Prymula.
Čekají nás v blízké době další přísná omezení?
Zatím nepřipravujeme nějaké dramatické utužování současných nařízení. Teď spíše řešíme takové kosmetické drobnosti, na které se třeba zapomnělo, nebo naopak brání efektivnímu výkonu. Je to spíše dolaďování už přijatých opatření.
Jsou současná omezení podle vás účinná?
Určitě jsou. Provádíme analýzy jednotlivých opatření a opravdu snižují explozivní rozšiřování nákazy.
Je počet nakažených v této chvíli takový, jaký jste očekávali?
Myslím si, že se to odráží od počtu testovaných. Číslo je v tuto chvíli v souladu s našimi předpoklady. Očekávali jsme, že do konce března bude tři až tři a půl tisíce případů.
Je nějaké pomyslné světlo na konci tunelu, že se koronavirová nákaza zastaví?
Určitě ano. Křivku nákazy máme v parametrech, kde jsme ji očekávali. Musíme ji ale samozřejmě ještě snížit. Stále jsme na jakési hraně, která by se mohla velmi rychle zvrtnout do průběhu, který by nebyl úplně kontrolovatelný. Takže s ní musíme ještě o pár desetin pohnout dolů, abychom byli v nějakém bezpečnějším pásmu.
Kdy plánujete otevřít třeba restaurace?
To je ještě těžké předvídat. I když se ale hospody otevřou, tak to nebude, jako to bylo před opatřením. Hosté budou muset třeba mezi sebou dodržovat vzdálenost jeden a půl metru. Takže to ještě nějaký pátek bude trvat.
Jak to, že počet uzdravených je zatím tak nízký?
Vysvětlení je jednoduché, vylučování viru z těla je poměrně dlouhé. Trvá to zhruba tři až čtyři týdny, takže za čtyři týdny od prvních testů začnou narůstat počty uzdravených.
Bude se zvyšovat počet nakažených s větším objemem testování?
Je to tak. My teď samozřejmě testujeme skupinu, která je více riziková. Když však zvýšíme protestovanost, tak se ukáže více případů i z bezpříznakových skupin. Ty se teď snažíme zjistit i prostřednictvím inteligentní karantény, kterou testujeme v Jihomoravském kraji.
To znamená, že budete testovat i lidi, kteří nemají příznaky?
Ano. Budeme testovat jedince, kteří nemají žádné příznaky.
Kdy plánujete, že bude fungovat v celé republice inteligentní karanténa?
Chceme, aby to začalo fungovat po Velikonocích.
Andrej Babiš říká, že musíme být „odvážní a koronavirus společně porazíme“. Co přesně má být tím vítězstvím nad koronavirem? Co je takový pomyslný bod zlomu?
Nákaza nevymizí úplně. I když budeme mít denně nějakých sto nových případů a nebude docházet k velké progresi, tak to bude velké vítězství.
Za jak dlouho bychom se mohli k takovému bodu dostat? Je to v řádu měsíců?
To není otázka měsíců. Tohle se podle mě ukáže do několika týdnů. Právě současná opatření v souvislosti s chytrou karanténou by mohla vést k tomuto zlomu do několika týdnů.
Dojde v polovině dubna k uvolňování současných opatření, nebo se spíš ještě prodlouží?
Doufáme, že některá z nich uvolněna budou a budou nahrazena individuální formou karantény.
Až na to dojde, nebojíte se, že přijde druhá vlna nákazy?
Samozřejmě, to se stát může, proto musíme omezení uvolňovat velmi opatrně. To znamená, že budeme postupně uvolňovat různé služby a podobně. Určitě to nebude jako mávnutím kouzelného proutku, že zvedneme oponu a zase se všichni budeme chovat tak, jak jsme se chovali před tím. To určitě nenastane.
Nedávno jste mluvil, že se hranice uzavřou na roky. Mají se lidé bát, že teď nějaký čas nepojedou na dovolenou?
Já jsem upřímně neříkal, že se zavřou třeba na dva roky, ale že si myslím, že se může stát, že se po takovou dobu nebude smět vycestovat. Pokud jde o letošní sezonu, myslím se, že vycestovat nebude možné vůbec. Ta pandemie bude i v jiných zemích. Jak se situace bude vyvíjet třeba příští rok, to nemůže nikdo vědět. Pokud se však najde lék, tak to bude samozřejmě něco jiného.
Měl jste nebo máte strach z nákazy i vy jako epidemiolog?
Situace v Evropě není to, co by nás uklidňovalo. Když vidíme, jak se to dramaticky šíří a jaké jsou problémy ve zdravotnických systémech třeba s hospitalizací pacientů, tak to je asi pro každého takové memento.
Říká se, že až přijde teplé počasí, nákaza se zastaví. Je to pravda?
Nedá se to úplně předpokládat, protože třeba v Íránu asi také úplně chladné počasí nebylo. Zatím se proto nejeví moc pravděpodobné, že tam (u koronavirové pandemie – pozn. red.) bude nějaká sezona, jako je třeba u chřipky, která vždycky v březnu zmizí.
Nyní se jako velký problém ukázaly domovy důchodců. Nepodcenili jste jejich ochranu?
Někde byl problém, že se setkaly děti se svými prarodiči. Nákaza probíhala mírně, až pak to bouchlo v několika domovech najednou.
Jak se snažíte domy seniorů před zatažením nákazy chránit?
Snažíme se, aby personál nechodil domů. Optimální by bylo, kdyby v domovech zaměstnanci zůstávali se svými klienty a vytvořili komunitu, která se nepromoří a nenakazí, protože tam nákaza postupuje velmi rychle. Teď jsme kvůli tomu vydali kompletní opatření, aby každý kraj vyčlenil nějakou rezervní kapacitu. Ne že bychom chtěli stěhovat všechny pacienty, ale abychom v zasažených domech uvolnili nějaká lůžka a dokázali je izolovat. Aby se dalo zařízení rozdělit na část, kde budou pacienti pozitivní, a část, kde budou zdraví.
Zabralo by, kdyby se společnost virem promořila?
Tak to by zabralo jen za předpokladu, že bychom byli schopni se promořit, aniž bychom obětovali příliš vysoký počet osob, které zemřou. A druhá věc je, že vůbec ještě ani nevíme, jestli kolektivní imunita u tohoto onemocnění existuje. Jsou názory, že po prodělaném onemocnění protilátky poměrně rychle mizí, takže je hypotetická možnost, že by se lidé mohli znovu infikovat.
Je teď nějaká šance, že už se blížíme k nějakému vývoji léku?
Zatím se používá řada různých kombinací, které se zkoušely v jiných zemích a jsou k dispozici. Ale dosud není úplně vidět nějaký průlomový lék, kde bychom řekli: ano ten má 99procentní účinnost. Takový zatím nemáme.
Za jak dlouho by se takový lék mohl dostat k českým pacientům?
Některé léky se k nám dostanou poměrně rychle.
V čele Ústředního krizového štábu vás má vystřídat ministr vnitra Jan Hamáček. Proč taková změna?
Mluvili jsme o tom s panem premiérem, protože se nedá sedět na třech židlích. Potřebuji se věnovat hlavně problematice všech různých opatření a konceptu medicínské péče. A sedět na všech těch štábech mi bere strašně velké množství času. Po vzájemné diskusi jsme se dohodli, že bych se věnoval chytré karanténě a opatřením, tedy především zdravotnictví.
Nyní jsou zdravotníci ve velkém stresu, máte možnost jim nějak ulevit?
Je to problém. V době epidemie moc rezerv není. Na klíčových pracovnících to bohužel leží a nikdo z nás nemá v podstatě víkendy nebo volno.
Zatím se nejeví moc pravděpodobně, že u koronaviru bude nějaká sezona, jako je třeba u chřipky, která vždycky v březnu zmizí.