19 statečných brání seniory před virem
Aby ochránili klienty domovů pro seniory před koronavirovou nákazou, pečovatelé a zaměstnanci dobrovolně bydlí s nimi.
Domovy pro seniory patří mezi nejzranitelnější místa koronavirovou nákazou. Pokud se nemoc dostane mezi nejstarší populaci, začíná se rychle šířit. To se stalo například v zařízení v Litoměřicích nebo v Břevnici.
Existuje jediný způsob, jak nákaze čelit – úplná izolace. Na první pohled jednoduché řešení, které však vyžaduje obrovskou oběť personálu.
Přesto k takto razantní prevenci některé domovy přistupují. Patří mezi ně i domov pro seniory v České Kamenici. „Zvládáme to s vypětím sil, ale nálada na palubě je pozitivní, pro tento režim je potřeba vybrat personál, o kterém víte, že to psychicky zvládne, je to opravdu obrovský tlak,“říká ředitelka zařízení Šárka Kopáčková.
V izolaci mají celé jedno patro, ve kterém kromě klientů bydlí aktuálně také zaměstnanci. Většinu tvoří pečovatelky a zdravotní sestry, společně s nimi však musí být izolováni také kuchaři a uklízečky. Celkově je to devatenáct pracovníků, kteří se přihlásili dobrovolně. Přespávají na vypůjčených matracích ve společenské místnosti, ze které se teď stala provizorní noclehárna.
„Jeví se to jako jednoduché a ideální řešení z hlediska bezpečnosti seniorů. Ideální řešení to je, ale rozhodně není jednoduché,“říká Daniela Lusková, viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Upozorňuje, že není vůbec jasné, jak takovou situaci vyřešit podle zákoníku práce. Zaměstnanci navíc do takového režimu vstupují dobrovolně. Nikdo je nemůže nutit. „Myslím si, že většina zařízení s touto variantou počítá, ale nelze plošně říci, že je to realizovatelné,“dodává Lusková. Domovy pro seniory mají připravené krizové plány, avšak je těžké odhadovat, jak by se zaměstnanci tváří v tvář extrémní fyzické a psychické zátěži nakonec zachovali a jak dlouho by byli schopni režim vydržet.
Domovy pro seniory jsou v současné době kvůli nákaze zkrátka ve velmi složité situaci. Krizová řešení sice připravená mají, obrovskou daní je ale psychická zátěž. „Naši zaměstnanci mají uzavřený prostor a společně se seniory jsou tam úplně sami. Samozřejmě jsou v kontaktu s rodinou přes moderní technologie, ale fyzický kontakt to není,“vysvětluje Kopáčková zkušenosti z České Kamenice.
Personál je možné obměnit po čtrnácti dnech. V České Kamenici takto fungují od 18. března, když bude situace dobrá, začnou se vracet k běžnému provozu v polovině dubna. Do té doby mohou zaměstnanci vyjít maximálně na chodbu, kam odloží třeba použité ložní prádlo určené na vyprání nebo si převezmou v dohodnutý čas potraviny na přípravu jídla. Jiná zařízení zase musela vybudovat mobilní bydlení.
Mnozí bydlí v karavanech
„Snažíme se – a mnoho zaměstnanců to vnímá pozitivně – zavést systém sedmi- a čtrnáctidenních turnusů,“popisuje Boris Šťastný, bývalý poslanec a zdravotnický expert ODS, který dnes vede Alzheimer Home, síť osmi soukromých domovů pro seniory a osoby s vážnými onemocněními v Praze, Středočeském, Jihočeském a Karlovarském kraji. Zpočátku pro své zaměstnance vyhradil místa přímo v zařízeních. Protože ale vláda uložila těmto domovům ve svých prostorách vyhradit deset procent kapacity pro případnou karanténu, nezbylo pro některé zaměstnance místo.
Před mnohé budovy nyní proto postavil karavanová městečka za pomoci lidí z projektu Karavany pomáhají Česku. Velká část zaměstnanců bydlí v zařízeních či u nich a střídají se. V případech, kdy jsou zaměstnanci doma nepostradatelní, se alespoň snaží co nejvíce snížit riziko, ať už pravidelnou kontrolou zdravotního stavu, či zajištěním cesty do práce autem. „Dezinfikujeme všechny zásilky, které do zařízení přicházejí. Máme ozónovače, čistíme prostory ozónem. Včetně karavanů, kde bydlí zaměstnanci,“dodává Šťastný s tím, že personál se v této těžké době semkl.
Zrychlit testování seniorů
Obrovskou pomocí by pro provozovatele bylo hlavně zrychlení testování. „V tuto chvíli by bylo nejideálnější, kdyby seniora, kterého posíláme do nemocnice s podezřením na onemocnění COVID-19, lékaři otestovali a vrátili ho až v momentě, kdy test bude negativní, nebo aby na zavolání přijela odběrová laboratoř, která by odebrala vzorek a rychle ho vyhodnotila. Do vyhodnocení jsme schopní pacienta od ostatních izolovat sami,“zdůrazňuje Lusková.
Zdravotníci i pečovatelé, kteří pracují v nejrůznějších pobytových zařízeních pro seniory či nemocné, mezitím dělají, co mohou. „Platí, že naše pacienty neopustíme, a teď jde o to, aby ta péče byla zorganizována co nejlépe, čili aby byla ta zařízení dobře vybavená ochrannými pomůckami a byla dobře edukována,“říká Robert Huneš, prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče.
Ten se domnívá, že je potřeba zajistit pro nemocné klienty v pobytových zařízeních sociálních služeb lůžka v nemocnicích, neboť tamní personál je mnohem lépe vybavený a proškolený, jak s infekčními pacienty zacházet. Na oplátku nabízí, že by se mohli postarat o pacienty, kteří mají test na koronavirus negativní.
Některé LDN hlásí stop stav
Situace je nyní tíživá hlavně v léčebnách dlouhodobě nemocných, kde leží lidé s vážnými zdravotními potížemi. Například v LDN při pražské Thomayerově nemocnici se dostala nákaza mezi většinu pacientů části oddělení. V LDN se léčil také muž, který byl v Česku první obětí koronaviru. Po jeho smrti vyšlo najevo, že se nemocí COVID-19 nakazili i jeho dva spolubydlící a dva zdravotníci. Tam, kde na to mají kapacity, vytvářejí zvláštní místa pro nemocné. Některé léčebny dlouhodobě nemocných ale už nepřijímají nové klienty, nebo jen ty s negativním testem na koronavirus.
Řešení nelehké situace je teď hlavně na vedení domovů a obětavém personálu. Na druhou stranu mají teď sociální služby důvod alespoň k mírnému optimismu. Ještě minulý týden hrozilo, že vyschnou jejich zásoby zdravotnických pomůcek, situace se ale pohnula. Od tohoto týdne začínají kraje do domovů pro seniory distribuovat nejnutnější vybavení.
„Zatím se nedá odhadnout, jestli je zdravotnických pomůcek pro pečovatelské služby dostatek, nicméně alespoň nějaké pomůcky teď máme,“uzavírá Lusková.