Do přírody s rezervací
Počet turistů na nejatraktivnějších místech je podle ministerstva potřeba omezit.
Turisticky nejatraktivnější místa v českých národních parcích patrně čeká poslední sezona bez regulace počtu návštěvníků. Od příštího roku plánuje ministerstvo životního prostředí omezit vstup na nejhezčí místa české přírody. „Máme shodu s národními parky, že to vyzkoušíme. Lídrem bude Krkonošský park,“říká ministr Richard Brabec.
Podle Radka Drahného, mluvčího Krkonošského národního parku (KRNAP), se už v Krkonoších dlouho nedá mluvit o turismu, ale jen o „overturismu“, tedy fenoménu, který trápí všechna populární místa ve světě. Znamená to, že pro populární místa se turismus stává nebezpečnou zátěží.
Fronta na Sněžku
A vše ukazuje, že letošní rok bude v počtu turistů rekordní, davy mířící na nejatraktivnější místa Krkonoš nezastavila ani karanténa. Regulace je podle ministra v zájmu všech: obcí, přírody i samotných turistů. „Na Sněžku čekáte ve frontách, a když se někdo po cestě zastaví, tak za ním se okamžitě vytvoří zácpa. Vypadá to jako známá fronta turistů na Everestu,“popisuje Brabec. Ministr připouští, že podle vývoje sezony může na první takový projekt regulace dojít už letos. „Letošní sezonu bereme jako zatěžkávací zkoušku,“říká Brabec. Na příští rok bude podle něj všechno připraveno jak investičně, tak technicky. Regulace nebude spočívat v nákupu vstupenky, jakou znají turisté z Adršpachu nebo Prachovských skal, ale časové vstupenky – jde vlastně o rezervaci vstupu na konkrétní místo na určitý den a hodinu – která bude zdarma.
„Lidé by si to mohli dopředu objednat a věděli by, že tam bude jen konkrétní, omezený počet lidí,“popisuje Brabec. Zatím není jasné, jak přesně bude regulace technicky vypadat. Pravděpodobně se bude lišit podle konkrétních možností v dané lokalitě, jestli budou strážci kontrolovat unikátní QR kód na vstupence nebo v mobilu, nebo jestli se bude jednat o namátkové kontroly. Varianta je i turniket. Brabec také rozhodně vylučuje plošné zpoplatnění, které znají turisté z polské strany Krkonoš.
Regulace má podporu i přímo v národních parcích. „Regulace je určitě namístě. Je načase se o tom začít nejenom bavit,“říká Drahný. Na nejvyšší horu Česka Sněžku přijde denně pět tisíc lidí, v sezoně až deset tisíc. „Ten vrchol má velikost poloviny fotbalového hřiště, turisté, kteří tam přicházejí, jsou zklamáni, čekají přírodu, a najdou jedno z nejnavštěvovanějších míst nejen v Krkonoších, ale v celé republice,“popisuje Drahný.
Situace s počtem návštěvníků v Krkonoších je podle Drahného dlouhodobě problematická. Park v přepočtu návštěvníků na rozlohu parku patří k nejnavštěvovanějším na světě, tím trpí příroda, ale návštěvu si kvůli davům neužijí ani turisté. A nejde jen o Sněžku, stejný problém je i na dalších turisticky atraktivních místech, nejen v Krkonoších, ve všech národních parcích, na Šumavě, v Českosaském Švýcarsku, v Podyjí. Zatím se parky snaží regulovat proud návštěvníků marketingově – maximálně se snaží popularizovat méně známé lokality. „Ukazujeme, že Krkonoše nejsou jen známá místa. V rámci projektu Neznámé Krkonoše ukazujeme krásná místa v nižších polohách, ale když přijede nepřipravený návštěvník, spolehlivě míří na Sněžku nebo k prameni Labe,“přiznává Drahný.
Zástupy kolem Vydry
Podobně jako v Krkonoších míří především k nejznámějším místům davy turistů i na zmiňované Šumavě. K pramenům Vltavy, na cestu kolem Vydry, na známé slatě. „Návštěvnický tlak je obrovský, dlouhodobě přemýšlíme o tom, jak to vyřešit,“potvrzuje mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. „Hledáme způsoby, jak by mohla být návštěvnost regulována. Zkoumáme technické a legislativní možnosti,“potvrzuje.
Dalším krokem po regulaci by bylo zavedení placeného vstupného do národních parků. To zatím není podle Brabce v plánu, plošně ani na konkrétních lokalitách. „Časová vstupenka je pokus, jak začít regulovat, zjistit, jak to zabere, a podle toho budeme chystat další kroky,“vysvětluje ministr. Časová rezervace na rozdíl od placené vstupenky podle Brabce nevyžaduje ani změnu legislativy.
Ministerstvo je proti vstupnému
Za vstup do národních parků se platí třeba v Polsku. U nás jsou poplatky jen okrajovou záležitostí. Třeba na Šumavě se platí za některá parkoviště, splouvání Vltavy a některé programy – vycházku s průvodci.
Parky však připouštějí, že o budoucnosti financování je potřeba diskutovat. „Nazrála doba, kdy je potřeba veřejně debatovat o podobě a formě vstupného,“říká mluvčí KRNAP Drahný.
Vstupné by bylo také šancí, jak přinést do ochrany přírody další peníze. Potíže se suchem a s kůrovcem parkům totiž udělaly díru do rozpočtů, protože zejména v Krkonoších a na Šumavě tvořily peníze za dřevo značnou část jejich příjmů. Cena dřeva za pět let spadla zhruba o polovinu, stouply také náklady na těžbu a zpracování.
„Výnosy z prodeje dřeva letos očekáváme ve výši 130 milionů, v roce 2018 to bylo 314 milionů korun. Propad v příjmech oproti roku 2018 tak činí 184 milionů korun,“ vypočítává mluvčí Dvořák. Takový propad by podle ministra Brabce nezaplatilo ani zavedení vstupného. „V Polsku je výnos zhruba třicet milionů ročně, něco stojí i samotný výběr vstupného. Propad ze dřeva je podstatně vyšší,“vysvětluje.
Ministerstvo je podle něj schopné ze svého rozpočtu (společně s úsporami, které se nebudou týkat návštěvnického provozu, s využitím rezerv nebo různých grantů) problémy s financováním parků vyřešit.
Nicméně zavedení vstupného by podle průzkumu KRNAP nevadilo ani návštěvníkům.
„Nechali jsme si udělat socioekonomický průzkum, ze kterého vzešlo, že více než polovina dotazovaných lidí by s nějakou formou vstupného či příspěvku souhlasila, že to nepovažují za problém,“dodává Drahný.
Jako možnost Richard Brabec připouští formu dobrovolného vstupného. Návštěvníci by měli možnost si koupit samolepku a tak přispět na provoz národního parku. „Bohužel nemáme možnost udělat adopci nějakého zvířete, jako to dělají zoologické zahrady,“dodává Brabec. Kromě regulace by měly být národní parky přísnější i na neukázněné návštěvníky. S většími pokutami už začali například v Krkonoších. Když si někdo rozloží deku na louce s chráněnými druhy, tak zkrátka přijde citelný trest.
Jako extrémní případ se uvádí prohřešek skupiny výletníků na sněžných skútrech, kteří na počátku dubna, v době nouzového stavu, projeli napříč Krkonošemi. Vandalové rozjezdili nejcennější lokality v první zóně národního parku, hrozí jim za to pokuta až sto tisíc korun.