Coleman a Násirová. Co bude s hříšníky?

Každý individuální profesionální sportovec ten systém zná. Den co den do něj zapisuje hodinu, při které bude na konkrétním místě k zastižení.

Hodinu, kdy za ním můžou přijet antidopingoví komisaři a provést test. Přesto se stává, že sportovci zapomenou. Jednou, dvakrát, dokonce i třikrát, jako v nedávné době mistryně světa na čtvrtce Salva Ajd Násirová nebo současný nejrychlejší muž planety Christian Coleman. Co s nimi bude? MF DNES odpovídá s pomocí Tomáše Vávry, zástupce ředitele Antidopingového výboru ČR.

Co hříšníkům nyní hrozí?

Až dva roky bez závodů. „Pokud by se prokázala skutková podstata, pak by se jednalo o porušení antidopingových pravidel podle článku 2.4 Kodexu, konkrétně o porušení povinnosti informovat o místě pobytu. Trestem z ustálené praxe by pravděpodobně byl jeden či dva roky zastavení činnosti. Každý případ se ovšem posuzuje individuálně,“říká Vávra.

Nemůže Coleman trestu stejně jako v minulém roce utéct?

Při loňském šetření mohl díky mezeře v pravidlech datovat první test na začátek kvartálního období, tím pádem neměl tři černé puntíky během 12 měsíců. Byť jen o pár dní.

Nyní by i s touto právní kličkou zůstal ve dvanáctiměsíční lhůtě. „I tak je ale důležité počkat na přezkum okolností a hlavně na definitivní rozhodnutí k tomu určených autorit,“upozorňuje Vávra.

Má antidopingový komisař telefonovat, pokud sportovce nezastihne, jako se to stalo u Colemana?

Jeho obhajoba, že byl pět minut od svého domu nakupovat vánoční dárky a že mu nikdo nevolal, je značně děravá. Žádné takové pravidlo totiž neexistuje, alespoň ne na papíře.

„Komisaři delegovaní Antidopingovým výborem ČR sportovce kontaktují všemi dostupnými prostředky. Předpokládám, že to je ustálená praxe i jiných antidopingových organizací. Zda se to stalo i v tomto případě, nevím, ale není to pro sportovce polehčující okolnost, ten musí na nahlášeném místě být,“říká Vávra.

Jak často se stává, že komisaři sportovce nezastihnou?

Obvyklé to není, ale stává se to. Komisaři mají instrukce, aby kontrola proběhla podle všech platných pravidel a aby dostáli svým povinnostem. Co to znamená, vysvětluje Vávra: „Jsou na místě vždy před určenou dobou a také po skončení dané hodiny. Zároveň se snažíme při problémech sportovců s nahlášením místa pobytu jim spíše pomoci než je poté perzekvovat.“

Přichází vlna obvinění slavných jmen?

Před týdnem se atletický svět dozvěděl o třech zmeškaných testech čtvrtkařské mistryně světa Salvy Ajd Násirové, nyní vyšel najevo Colemanův problém. Až se chce pomyslet, kdo bude další...

„Jde o celosvětově známá jména, ale potíže s hlášením míst pobytu mají i další sportovci. Byť počet není alarmující, je zapotřebí si uvědomit, že to patří k základním povinnostem těchto sportovců,“míní Vávra.

I české oštěpařce Barboře Špotákové jednu dobu přišlo, že po puntících za absenci antidopingoví komisaři vyloženě jdou. Na kontroly chodí často v neděli, o svátcích…

Vávra dodává: „I tak je z mého pohledu toto porušení jedno z nejzbytečnějších, protože každý sportovec může delegovat hlášení třeba na člena svého týmu, který by za to zodpovídal. Změny můžou hlásit esemeskou či e-mailem.“

Co s dopingovými testy udělala koronavirová krize?

Každá země zvolila jiný postup. Zatímco některé nepřestaly testovat své sportovce víceméně vůbec, jiné úplně zmrazily testování.

„Nebudu predikovat, zda s vyhlášením nouzového stavu bylo prvotní reakcí sportovců sáhnout po zakázaných látkách či metodách a uměle si zvýšit svou výkonnost. V České republice – na rozdíl třeba od Ruska či Kanady – nebyl kontrolní testovací program přerušen. Při dodržení veškerých opatření jsme se vždy snažili pokračovat v testování,“říká Vávra.

V současné době bude testování i díky zahájení některých soutěží přibývat a u většiny měřitelných látek v těle lze vystopovat změny i hluboko do minulosti.

Vznikne pro krizová období alternativní způsob testování?

Americká agentura USADA použila novátorský způsob testování, kdy se tamní sportovci testovali na dopingové látky sami a natáčeli se u toho na kameru. Tento způsob ale v současné době nemá certifikaci, tudíž je z obecného hlediska neplatný.

„Ale v případě, že by koronavirová krize udeřila znovu, bude jistě potřeba přijít s inovativními metodami,“dodává Vávra.