Po stopách Samotářů jezdily výpravy
Před dvaceti lety objevilo velké plátno Ivana Trojana, v rukou Jiřího Macháčka přistál Český lev a vrstevníci hrdinů našli svůj kultovní příběh. Teď se Samotáři vracejí do kin.
Režisér David Ondříček na svůj druhý film po debutu Šeptej vzpomíná jako na výraz svobodné doby.
Proč jdou vlastně Samotáři po dvaceti letech znovu na velké plátno, jakou mají šanci?
Byl to spontánní nápad. Seděl jsem u ředitele distribuční společnosti Falcon Jana Bradáče a dohodli jsme se na odložení filmu Zátopek na příští rok. V té ponuré chvíli jsem se zmínil, že se Samotáři stále občas hrají v kinech a že analogové kopie jsou už zničené, skoro nekoukatelné. Bradáč okamžitě řekl – sem s nimi. Rozhodli jsme se udělat novou, digitální kopii a znovu Samotáře pustit do kin. Je to spíše takový happening a pomoc kinařům v těžké situaci. Budu rád, když diváci přijdou.
Milovník marihuany Čekal jste už tehdy, že se rodí generační kult?
Nečekal, ale doufal jsem, že se film bude lidem líbit. Něco naznačovaly první projekce a pak už to jelo neuvěřitelně. Tenkrát se film hrál pouze v několika kopiích, tuším do deseti. Rok vydržel v jednom kině, pražském Světozoru, ani nebyl v multiplexech. Z dnešního hlediska neuvěřitelné.
O filmu panuje plno pověstí – že jste scénář nejprve odmítl, že byl Macháček během natáčení povinně zkouřený, že Japonce hráli Mongolové. Můžete je potvrdit, případně přidat další?
Kolem Samotářů je vážně hodně příběhů. Dokonce jedna cestovní kancelář v Polsku pořádala zájezdy na místa, kde se Samotáři točili. S Jirkou Macháčkem jsme se opravdu dohodli, že bude kouřit marihuanu, což čistě profesionálně dělal. Japonce částečně hráli Mongolové a dívka, na niž ve filmu Jakub v Macháčkově podání zapomněl, byla na fotografii moje budoucí žena.
Dal by se takový projekt – nezávislý, fanouškovský, přitom natáčený dva měsíce – uskutečnit ještě dnes?
Určitě. Stačí odhodlání a nadšení. Proč ne.
Když teď Samotáře sledujete, vidíte něco, co byste opravil, nebo naopak žasnete, jak jste to tenkrát udělal?
Nikdy se nedívám na filmy, které jsem natočil, takže vlastně nevím.
Jak vlastně vznikla slavná hláška o skvělé hudbě neboli státní hymně a jak jste vybíral památnou muziku k filmu?
Maminka Petra Zelenky po přečtení jeho scénáře navrhovala, že by postava Jakuba měla na začátku filmu zapomenout na něco fatálního. Kdo vymyslel, že to bude státní hymna, už nevím, ale pravděpodobně Petr. Hudbu jsme dávali dlouho dohromady s Honzou Muchowem. Některé skladby nahrával už během natáčení, což mám rád.
Tipuji, že pro hrdiny Samotářů máte pochopení, kdežto pro Zátopka obdiv. Pletu se?
To není tak jednoduché. I pro hrdiny Samotářů mám obdiv a pro Zátopka pochopení.
Chtěl byste dvacet let po zrodu Samotářů něco vzkázat?
Samotáři vznikali v době svobodné, radostné a zároveň melancholické. Byl podzim a celý štáb vnímal, že se děje něco mimořádného. Můj táta vždycky říkal, že film musí mít rádi všichni, kdo ho dělají, jedině pak může být dobrý. U Samotářů to bylo znát od první klapky a já bych rád všem, kteří se na něm podíleli, ještě jednou poděkoval.