Jak plynulá je vaše angličtina?
Požadavek dorozumět se v angličtině obsadil většinu tuzemské pracovní inzerce. S frázemi a slovíčky se víceméně popasuje každý středoškolák. Jak má ale angličtina vypadat, když chce absolvent udělat kariéru?
Zní to jednoduše. Buď se anglicky domluvíte, nebo ne. Jenomže zatímco v turistických destinacích můžete zakrýt své jazykové nedostatky ruční gestikulací, při prezentaci projektu vám něco takového zkrátka neprojde.
„Na manažerských pozicích se očekává angličtina na dobré mluvené i psané úrovni. Zpravidla pokud člověk na začátku kariéry nevládne jazyku, musí to dohnat během získávání praxe, aby mohl v kariérním žebříčku stoupat,“říká Barbora Tomšovská z headhunterské agentury Touchdown.
Důvod je nasnadě. „Je mnoho profesních serverů, kde se získávají informace, inspirace, jsou naučné servery i aplikace, které jsou pouze v angličtině, a pokud jí někdo nevládne, tak se ochuzuje o zajímavé zdroje informací,“říká Barbora Tomšovská.
Například v informačních technologiích. „Dokumentace programovacích jazyků a stejně tak většina kvalitních zdrojů pro studium programování je v angličtině. Konverzace na nejaktivnějších programátorských fórech, kde můžete od ostatních dostat odpovědi na vaše dotazy, probíhají anglicky. Není nutné mít perfektní psanou angličtinu, spíše je důležité rozumět dobře psanému textu a plynule se domluvit,“upozorňuje Jana Večerková z Coding Bootcamp Praha.
„Jazyk se neustále vyvíjí, je jako jedoucí vlak, který se snažíte doběhnout. Můžete se ale naučit skvěle komunikovat, číst odbornou literaturu, sledovat filmy. A pak se vám otevírají nové obzory, nejste oslíkem, kterému někdo něco nabulíkuje.“
Ivana Suchomelová, jazyková škola Tandem
Kdo promluví s klientem?
Velké rozdíly ve znalostech jsou právě mezi absolventy. „Někteří ovládají angličtinu velice dobře a jiní se nezvládnou domluvit vůbec. Velkou skupinou mezi mladými zaměstnanci jsou i tací, kteří mají jazykové vzdělání či zkoušky, ale mají bariéry mluvit,“říká ředitel personální agentury Předvýběr František Boudný.
Pokud jste v posledních deseti letech úspěšně maturovali z angličtiny, jsou vaše znalosti podle profesionálů na úrovni někde mezi A2 a B2.
Nejčastěji ale maturanti dosahují úrovně B1, tedy středně pokročilé. Umějí psát jednoduché texty na známá témata, pobavit se v běžné konverzaci, přečtou si s porozuměním osobní dopis. Zaměstnanci právě s touto úrovní se nejčastěji stávají žáky jazykových škol.
„Dnes už nikdo nezačíná s angličtinou od nuly. Ti horší se většinou pohybují kolem B1. Potřebují se nastartovat, začít používat odbornou slovní zásobu, fráze z firemní komunikace a hlavně si zvýšit sebevědomí, že se domluví,“říká o firemních studentech Ivana Suchomelová, ředitelka jazykové školy Tandem.
Motivace jsou různé. „Firmy platí kurzy těm, kteří jazyk potřebují ke své práci nebo potenciálně budou potřebovat. Jedna účetní firma, ve které jsme začali učit, ztratila před časem zakázku, protože nebyla schopna se s klientem domluvit. Tomu chtějí předejít, a proto se do kurzů pustili,“vysvětluje Ivana Suchomelová.
Nejčastěji se v kurzech zaměřují na vše, co zahrnuje firemní komunikace. Od telefonování přes meetingy a prezentace až po small talk, tedy malou nenucenou konverzaci.
Architekti probírají s lektorkou-specialistkou odborné termíny a baví se o projektech. V advokátních kancelářích zase zní právnická angličtina. „U některých studentů se lektoři zaměřují na zlepšení nebo udržení plynulosti projevu. Pokud má zaměstnanec jednání v cizím jazyce jen párkrát za rok, pohotovost se vytratí,“popisuje ředitelka jazykové školy Tandem.
Angličtina jen naoko
Nemálo zaměstnanců se setkává s tím, že ačkoliv si firma dala do požadavků znalost angličtiny, v práci ji adept nijak nevyužil. „Před pohovorem jsem intenzivně dva týdny ležel v učebnicích gramatiky, nakonec jsem nemluvil ani na pohovoru, ani jsem ji nikdy nepotřeboval v práci,“říká osmadvacetiletý pracovník v administrativě Ondřej.
Personalisté tento „automatický požadavek“omlouvají tím, že znalost světového jazyka patří k základní středoškolské vzdělanosti a vypovídá i o rozhledu a dovednostech adeptů. Přesto by byla škoda, pokud se anglicky nedomluvíte, místo dopředu vzdát.
O tom, jak moc to s angličtinou myslí firma vážně, se můžete dozvědět už ze samotného inzerátu. Bude vaší náplní práce každodenní korespondence či telefonický styk s mateřskou firmou v zahraničí? Budete vaše projekty i sami prezentovat před vedením firmy? Máte odeslat životopis i motivační dopis v angličtině? Čeká vás cizojazyčný pohovor? Čím víc si vás firma bude chtít v angličtině prozkoušet už na začátku, tím více je pro vás jazyk důležitý.
V jednom případě ale personalisté dokážou menší plynulost v angličtině odpustit, to když na vysoké úrovní zvládáte jiný světový jazyk.
„Záleží vždy na konkrétní pozici. Je-li pro ni potřeba angličtina, což je pravidlo u manažerských pozic, většinou by její úroveň měla dosahovat úrovně B2 nebo vyšší. Pro řadové pozice, kde není pravidelná potřeba, stačí i nižší úroveň, případně se ani nepožaduje,“říká Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.
Podle množství kandidátů dokážou personalisté své požadavky změnit. „V průběhu výběrových řízení
se požadavky na jazykové znalosti leckdy zmírňují nebo se od nich úplně ustoupí,“poznamenává František Boudný z agentury Předvýběr.cz
Jazyk manažerský
U seniorních pozic už často s jazykem problémy nejsou. „Úroveň angličtiny se postupem času u manažerů sjednocuje a nejsou tak velké rozdíly, jako tomu bylo v minulosti. Všichni jsou schopni komunikovat ústně i písemně na potřebné úrovni se znalostí konkrétní terminologie,“objasňuje Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.
Očekávání jsou ale v různých oborech rozdílná. „U architektů, hlavních vývojářů a technologických lídrů se znalost angličtiny obvykle očekává alespoň na úrovni C1–C2, ale i junioři v oblasti IT by měli být schopni snadno komunikovat se svými kolegy v týmu,“upřesňuje Tomasz Bujok z IT jobportálu No Fluff Jobs.
Na úrovni C1 se mluvčí vyjadřuje plynule, dokáže jasně a přesně popsat složitá témata, bez námahy rozumí filmům, rozumí odborným článkům i technickým instrukcím.
Zajímavostí je, že od potřebné úrovně znalostí už nemají lidé tak velkou touhu se zdokonalovat. „Manažeři řeší priority, takže ve chvíli, kdy dosáhnou dostačující úrovně, zaměřují se na jiné,“poukazuje Stanislav Petříček z TP Consulting.
Anebo to vezmou za druhý konec. „Chodí dál na lekce, většinou se ale učí druhý či třetí jazyk,“doplňuje Barbora Tomšovská z agentury Touchdown.