Frustrovaná Serena: Můj tenis je teď jako špatné rande
Něco je špatně. Nebo ještě hruběji řečeno: skoro všechno je špatně. „Je těžké zůstat pozitivní, když hraju takhle. Čím to je? Sama nevím,“zoufá si Serena Williamsová. Jednu z nejlepších tenistek historie v generálce na US Open výsledkově i herně znectila Maria Sakkariová, ve třetím setu soupeřka legendu rozprášila 6:1.
„Pro takový výsledek nemám žádnou výmluvu,“řekla Williamsová. A tenis zírá.
Rok 2020 zahájila nejlepším možným způsobem – titulem v Aucklandu. Z turnajového triumfu se radovala po dlouhých třech letech, což v její skvostné sportovní dráze znamenalo čekání dlouhé málem jako století. Věřila, že se opět objevila Serena-dominátorka.
Jenže od té doby jsou čísla neúprosná.
„Měla jsem vyhrát. Tolik příležitostí jsem dostala,“říkala na tiskové konferenci turnaje Western&Southern Open, který se letos z bezpečnostních důvodů přesunul ze Cincinnati do New Yorku. Se Sakkariovou padla 7:5, 6:7, 1:6.
„Porazila jsem svůj idol,“jásala osvalená Řekyně. I to je docela vypovídající: Serena na kurtech již nešíří strach, obavy. Pokud nezapočteme zmíněný aucklandský triumf, je na chudičké zápasové bilanci 6-4, po restartu zní 3-2. Návrat po koronavirové pauze tak jen potvrdil započatý trend.
„Ke konci mě dokonce začaly brát křeče, což by se mi nemělo stávat,“popisovala Williamsová. „Jasně, všechno je nové, nejsem zvyklá hrát tak rychle za sebou. A člověku vůbec nepomáhá vědomí toho, že je zápas ztracený a ještě k tomu jsou vaše už tak unavené nohy čím dál víc a víc zničené.“
Ještě smutněji jí však bylo na duši. Když v lednu 2017 vyhrála v Melbourne a ohlásila pauzu kvůli těhotenství, zdálo se to jen jako kratičké intermezzo v jejím sprintu za pozicí královny dějin tenisu. Radovala se z narození dcery, těšila se zpět do akce. Měla doma 23 grandslamových pohárů, na Margaret Courtovou ztrácela jediný.
A dosud ztrácí. Od svého comebacku byla již ve čtyřech finále (2x Wimbledon, 2x US Open), což je skvělá bilance, ale jen na první pohled, neboť všechna čtyři prohrála.
Na to není vůbec zvyklá. Její tak proslulé sebevědomí, zdá se, eroduje.
„Do tak špatné situace jsem se dostala sama, doslova jsem si ji zavinila,“bilancovala duel se Sakkariovou. „Je to jako jít na rande s někým, u něhož dopředu víte, že za nic nestojí. Takhle to teď mám. Musím se toho zbavit! Takhle to totiž nedává smysl, frustruje mě to. A že mě braly křeče? Hm, to není omluva. Nemůžu tu přece sedět a vymlouvat se.“
Třeba Petra Kvitová ji před svým odletem do USA řadila mezi největší favoritky obou akcí v New Yorku, US Open totiž na současný turnaj naváže hned od pondělí. Kvitová věřila jejím zkušenostem, výhodě domácího prostředí (na americkém grandslamu vyhrála Williamsová úctyhodných 89 procent svých zápasů), auře šampionky.
Místo toho si i taková ikona najednou oprašovala samotné základy tenisu.
„Já vám nevím. Prostě se musím naučit, jak zase vyhrávat klíčové výměny,“řekla. „To je můj problém už od ledna. Tolik zápasů jsem mohla urvat! Když to zvládnu, bude všechno lepší.“
V New Yorku se bleskově poroučely jednička Karolína Plíšková i zmíněná Kvitová, Williamsová vyhrála aspoň jeden duel. Ale sama cítí, že zdůrazňovat to by byla jen další z výmluv, které nesnáší.
„Vybavuju si, jak jsem začala sledovat tenis a hltala Serenu. Ona je nejlepší ze všech, je neuvěřitelná,“vyprávěla Sakkariová. „Jsme šťastní, že tu pořád je s námi.“
Úcta a respekt ano, ohledy ne. Pro legendu to skoro vypadá jako pozvolný začátek konce.