Michael Saran

● Je zakladatelem skupiny Odien, která dříve vlastnila cestovní kancelář Čedok. Působil v investičních firmách v Londýně, Bostonu, Frankfurtu a Praze.

● Na Stanford University studoval ekonomii a mezinárodní vztahy, titul MBA získal na Harvard Business School.

● V červnu jel na kole z Prahy do Splitu znovuotevřít hotel a dnes vyráží na 900 km dlouhou adrenalinovou cestu po Chorvatsku.

Je už známá konkrétní podoba čtvrti, nebo plánujete ještě samostatné architektonické soutěže?

Máme nyní koncepční studii a celý areál rozdělíme do čtyř etap. Nepůjde jen o bytové domy. Nechceme stavět tak, aby tam lidé jen bydleli a pak mizeli za prací a službami do centra. Chceme vytvářet i pracovní místa. V tom je velká výhoda brownfieldu. Chystáme také 8,5 hektaru parků, chceme budovat sportoviště. Praha je co do sportovišť poddimenzovaná.

Jak sportoviště v nové čtvrti budou vypadat?

Ve sport hodně věřím. Hlavně kvůli své osobní zkušenosti. Vzhledem k velikosti projektu máme možnost vytvořit v Letňanech multifunkční sportoviště. Spolupracujeme s volejbalovou, basketbalovou i fotbalovou federací i olympijským výborem a jednou z potřeb, které tyto organizace zmiňují, je mít ve městě více multifunkčních sportovišť, kde je možné provozovat více sportů. To v Praze chybí.

Jaká je vaše osobní zkušenost se sportem?

V životě jsem díky němu získal hodně. Na univerzitu ve Stanfordu jsem se dostal díky stipendiu, jelikož jsem hrál americký fotbal a zápasil. Díky sportu jsem se stal i úspěšným podnikatelem, naučí vás hodnotám, které jsou důležité i v životě a podnikání. Třeba oddanost a obětavost nebo týmovost, což jsou podle mě velmi důležité věci. Navíc v dnešní době, kdy bojujeme s koronavirem, je sport ještě důležitější. Proto jsem hrdý na to, že jsem založil nadaci Sport2Life, která má za cíl podporovat sport a pohyb u mladých a dětí. Chceme dostat co nejvíce dětí ke sportu.

Jak jste se vlastně se svým podnikáním dostal právě do Prahy?

Měl jsem k tomu částečně osobní důvody, a když jsem začínal podnikat, naskytla se mi možnost usídlit se tady. Vzal jsem to proto, že je Praha centrem celého regionu střední a východní Evropy. Je tu mnoho možností a byla to správná volba.

Vaše firma se zaměřuje na investice. V Česku jste vlastnili například Čedok, věnujete se dodávkám energií, teď i developmentu. Která oblast podnikání vás baví nejvíce?

To je těžká otázka. Ale momentálně bych řekl, že mě nejvíce baví právě realitní development. Ten nabízí možnost vytvořit něco nového. To mě baví i na Avia City projektu. Musíte použít představivost, řešit problémy místa a zároveň to může být velmi výnosné. A když mluvím o výnosnosti, nemyslím jen z pohledu investora, ale i z pohledu celé společnosti. Nejsme klasický developer, který něco postaví a jde dál.

V Letňanech jsme od roku 2004, velké části tamní zástavby poskytujeme teplo a zůstaneme tam i v roce 2040, kdy snad bude hotová poslední etapa.

Sledujete také vývoj na dalších pražských brownfieldech?

Vedení města výstavbu na brownfieldech podporuje, což je dobře. Je to správná cesta, jak řešit problémy, kterým Praha čelí. Potřebuje více bytů, protože neustále rostou ceny a prohlubuje se propast mezi příjmem a cenami bydlení. Proto potřebujeme dostupné bydlení. A nejlepším způsobem, jak ho vytvořit, jsou právě brownfieldy.

Jak se projevil koronavirus na developerském trhu?

Záleží na tom, jakému developmentu se jako firma věnujete. Pokud stavíte komerční budovy a obchody, tam je ten zásah koronaviru větší. Stejně tak ve výstavbě kanceláří je dopad silnější, protože mnoho velkých firem snižuje počty zaměstnanců, zavádí home office a snaží se šetřit. Obecně má podle mě koronavirus na development negativní vliv a řekl bych, že to nejhorší nás ještě čeká. V případě bytové výstavby ten problém tak zásadní nebude ze dvou důvodů. Konkrétně v Praze je stále nedostatek bytů a vysoká poptávka po nich. Druhým důvodem je to, že lidé vnímají byty jako bezpečnou investici.

Vlastníte také hotely. Předpokládám, že v tomto odvětví řešíte kvůli pandemii ještě větší problémy.

Ano, máme skupinu hotelů a vlastníme jeden z největších rezortů v Chorvatsku ve Splitu. Lidé se bojí cestovat a turistický ruch koronavirus zasáhl asi nejvíce. Ale přestože nás krize velmi zasáhla, tak jsme nakonec měli úspěšnější léto, než jsem v průběhu pandemie očekával. Nemuseli jsme nikoho vyhodit.

Dočetl jsem se o vás, že jste se účastnil extrémního závodu Eco Challenge. Můžete přiblížit, co to je za závod?

Jak jsem říkal, miluji sport, přírodu a pohyb. Rád sám sebe testuji a dosahuji vyšších a vyšších cílů. Eco Challenge je považován za jeden z nejtěžších závodů světa. Jde tam hlavně o vytrvalost a orientaci. Zahrnuje nejrůznější disciplíny, jako je cyklistika, kajak, lezení po skalách. Je to něco, co otestuje vaše schopnosti. Minulý ročník se konal na Fidži a byl dlouhý 671 kilometrů. Jste v džungli naprosto bez technologií, máte jen mapu. Rád bych v takových aktivitách pokračoval, protože se snažím jít především příkladem. Proto jsem třeba v červnu, když se otevřely hranice s Chorvatskem, jel do našeho hotelu ve Splitu z Prahy na kole. Chtěl jsem inspirovat ostatní, že v dnešní době je potřeba hledat nové výzvy.