Zimbabwe bělochům vrátí zabavené pozemky

HARARE Vláda v africkém Zimbabwe včera oznámila, že bělošští farmáři, jimž byla v době pozemkové reformy v letech 2000 až 2001 zabavena půda, mohou požádat o její vrácení. V případech, kdy to nebude možné, budou nabídnuty náhradní pozemky. Reformy, při nichž byli běloši vyhnáni ze svých farem, provedla vláda někdejšího prezidenta Roberta Mugabeho, která tak vyvolala velkou ekonomickou krizi.

Loni Harare ohlásilo, že farmářům, kteří přišli o půdu, zaplatí 64 milionů dolarů, avšak tato kompenzace se týkala jen nemovitého majetku, nikoli pozemků.

Bez farmářů přišla krize

Nyní ministři financí Mthuli Ncube a zemědělství Anxious Masuka podle zpravodajské stanice BBC nabídli bělochům, že mohou požádat o navrácení vyvlastněných pozemků. Kde to nebude možné, mohou dostat náhradní půdu. Vláda také podle obou ministrů zruší písemné nabídky na převzetí půdy vydané černošským farmářům. Běloši, kteří o navrácení půdy požádají, si mohou pozemky najmout na 99 let.

Za kontroverzní Mugabeho reformy bylo z půdy v Zimbabwe vyhnáno na 3 500 bělochů.

Zimbabwe se vymanilo z nadvlády bělošské menšiny v roce 1980. V té době patřila většina orné půdy asi čtyřem tisícům bílých farmářů. Cílem pozemkové reformy bylo rozdělit půdu mezi černošské farmáře, a tím napravit koloniální příkoří. Mugabe v roce 2000 nabyl dojmu, že je reforma moc pomalá, a bílé farmáře vyhnal silou. Z hlediska mezinárodního práva je vyvlastnění bez odškodnění, které provedl Mugabe, stále nelegální.

Tento kontroverzní krok uvrhl někdejší obilnici Afriky do bídy a poznamenal vztahy s bývalými koloniálními mocnostmi. Mugabe vyvlastněné majetky předával často svým stoupencům, většinou veteránům z války za nezávislost, kteří o zemědělství nic nevěděli.

Přerozdělení půdy se tedy nekonalo ve prospěch drobných zemědělských dělníků. Naopak, až jeden milion z nich musel svou práci opustit. Desetitisíce jich pak dlouhé roky žily v provizorních táborech, často na silnicích poblíž místa, odkud byli vystěhováni. (ČTK, zah)