Úmorný úsměv Katy Perry
Na tváři smích, hluboký hudební kal. Takto parafrázovaně by se dala charakterizovat deska zpěvačky Katy Perry jménem Smile.
Je to sice hodně nepatřičné přirovnání, ale pod názvem Smile vydal v roce 2004 popový génius Brian Wilson, tahoun kapely Beach Boys, album, které je považováno za milník populární hudby. Ostatně jako prakticky vše, na co tenhle vizionář, z něhož měli mindrák i samotní Beatles, sáhl.
V ostrém kontrastu k tomuto dílu stojí Smile od Katy Perry, což je takřka ukázková popová prázdnota. Přiznám se, Katy Perry má část mých sympatií. Trsala s panem Burnsem v Simpsonových, hrála v sitcomu Jak jsem poznal vaši matku a její písnička Hot N Cold je prostě hit jako hrom. Navíc se do jejího rytmu krásně oprašuje z dlaní mouka, jak ukazují amatérští kuchtíci v soutěži MasterChef Česko.
Džungle tuctových melodií
To, co Katy Perry a její tým předvádějí na tomhle albu, je víceméně mizerie. Dokonalá ukázka prázdnoty současných popových výrobků. Hlušina bez jakékoliv snahy přijít s něčím opravdu chytlavým nebo zábavným, praštěným třeba, ale zapamatovatelným. Poslouchat tuhle desku je jako prosekávat se hustou džunglí halabala na sebe naplácaných a letmo nahozených melodických motivů. K uzoufání nudných a tuctových.
Tohle snad nemohlo bavit zpívat ani samotnou Katy Perry. Písničky jsou upachtěné, odvozené, postavené na stokrát slyšených nápadech a motivech. Není tu žádný „rajc“, zdánlivý taneční odvaz Tucked sedí na zadku a evokuje doby, kdy Rudolf Hrušínský nejml. za doprovodu písní Michala Davida a Kroků Františka Janečka ve filmu Discopříběh pobíhal hanbatý po Plzni.
Jděte raději na vzduch
Následující Harleys In Hawaii už je naprostý muzak, doprovod do výtahů, soundtrack k vkládání zboží do košíku v supermarketech. Dvě za cenu jedné, hudba různé druhy, pop pro všechny a pro nikoho. Opravdu poctivě jsem se během poslechu snažil rozklíčovat, pro koho je vlastně tahle deska určena. Nepřišel jsem na to, mozkové buňky spolehlivě udolala bezpohlavní a neosobní hudební masa, již bylo nutno v pravidelných intervalech zastavovat a jít se nadýchat čerstvého vzduchu. Nejinak tomu bylo i při psaní recenze. Radost z toho, že se deska už chýlí ke konci, vystřídala deprese z toho, že bude třeba si ji pustit ještě minimálně jednou.
Katy Perry nebyla nikdy kdovíjak silná hudební osobnost, což Smile jen potvrzuje. Je to povrchní a plytká hudební hmota, která sice neuráží úplnou pitomostí, zároveň ale nenabízí zhola nic, čeho by se dalo chytit.
Smile Katy Perry
35%