Kysilka o odvolávání šéfa ČT
Nespokojenost s činností dozorčí komise Rady České televize tu byla dlouhodobě a byla prezentována, říká k jejímu odvolání člen rady Pavel Kysilka.
Naučil jsem se takové věci trochu ignorovat, protože myslím, že to jsou trochu politické tanečky, říká o bouři, kterou vyvolalo nedávné odvolání dozorčí komise Rady České televize, člen rady a bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka.
Chystáte se odvolat generálního ředitele České televize Petra Dvořáka? Myslíte si, že by měl skončit?
To vůbec nebylo předmětem jakékoli diskuse. Při přípravných jednáních ani při těch oficiálních jsem nikdy nic takového nezaznamenal. Pro mě to teď vůbec není téma.
Proč je tedy právě snaha o odvolání ředitele Dvořáka či o destabilizaci ČT její radě vyčítána?
Na to neumím odpovědět. Musíte se zeptat těch, kteří to říkají. Upřímně, ani to moc nesleduji. Za ta léta jsem se podobné věci naučil trochu ignorovat, protože si myslím, že to jsou trochu politické tanečky. Je to úplně jiné hřiště, na kterém se hraje jiná hra, než je ta moje.
Tyto spekulace spustilo, když Rada ČT odvolala – podle jejích kritiků – naprosto nečekaně dozorčí komisi kvůli spornému nákupu pozemků před budovou ostravské ČT za jeden a půl milionu korun. Není právě to důvod k podobným úvahám?
Dozorčí komise je poradní orgán rady, není to vnitřní útvar v ČT. Podle zákona podléhá jen radě, která si ho podle novely zákona o ČT i výkladu za přesně stanovených podmínek zřizuje. Podle zákona a důvodové zprávy k jeho novele rada komisi volí i odvolává. Takže spojitost s fungováním či nefungováním televize či jejího managementu je nulová. Vyvozovat z toho to, co říkáte, může jen někdo, kdo si nepřečetl příslušný zákon, novelu zákona o ČT z roku 2001 a důvodovou zprávu. V té stojí: „Dozorčí komise budou radami voleny a odvolávány a jim budou také odpovědné.“Tečka. Nulový vztah k České televizi jako instituci. Pochopitelně kromě toho, že je komise ve věcech hospodaření ČT pomocným orgánem rady. Odvolání komise tedy nemá nic společného s manažerskou strukturou ČT.
Z odvolání komise se přesto stalo politikum. Proč jste ji tedy tak narychlo odvolávali?
Naprosto rozporuji slovo narychlo. Když si kdokoli, kdo má zájem o vyvážený a realistický pohled, pustí či pročte dostupné záznamy z jednání Rady ČT v různém složení z minulosti, tak zjistí, že výhrady vůči činnosti dozorčí komise tu byly i dříve. Existuje záznam, kde na oficiálním jednání otevírá kritiku a možné odvolání dozorčí komise bývalý předseda rady Jan Bednář. Toho jsem ve funkci ani nezažil. Takže nespokojenost tu byla dlouhodobě a byla prezentována. Poslední kapkou bylo to téma pozemků před ostravským studiem.
Zmínil jste rok starý postoj bývalého předsedy Rady ČT Jana Bednáře, který dohledala a na svých facebookových stránkách vyvěsila vaše kolegyně z rady Hana Lipovská. Kromě jiného našla i to, že o odvolání komise loni v prosinci při jednání o rozpočtu na rok 2020 volal také člen rady Zdeněk Šarapatka. Tehdy mluvil o „ztrátě důvěry“. Čím si vysvětlujete jeho nynější výroky typu, že neslyšel praktické zdůvodnění odvolání a že „volání po krvi bylo naplněno“?
Nevím, to se musíte zeptat jeho. Působí to poněkud zvláštně. Jestliže loni v prosinci sám navrhuje odvolání nějakého orgánu, a když k němu dojde, tak se proti tomu postaví, tak ať si každý soudný člověk udělá závěr sám.
Pojďme k samotnému výkupu pozemků před budovou ostravské ČT. Skutečně jste neohrozili její fungování třeba tím, že by jim majitel mohl zakázat vstup do budovy či působit další problémy?
Řeknu k tomu tři poznámky. Zaprvé jsem byl od počátku přesvědčen, že je správné, aby ČT využila předkupního práva a nakoupila pozemek i za cenu vyšší, než říkaly posudky. Občas se dostanete do situace, kdy za nějakou věc musíte dát i vyšší cenu než normální. Majitel vám to třeba přes všechna jednání za jinou nedá. Za druhé tato část transakce vůbec neměla být předkládána Radě ČT ke schválení, což nakonec uznalo i vedení ČT. To byla procesní chyba, za kterou zodpovídá dozorčí komise, která měla nás i vedení ČT upozornit, že to není věc, o které může a má rozhodovat rada. Třetí věc je, že ať už o takových věcech rozhoduje rada či management ČT, tak součástí podkladů musí být analýza ekonomické návratnosti a rizik, která by mohla nastat, kdyby se pozemek nekoupil. To tam chybělo. Požádal jsem, aby byl tento dokument dodatečně vypracován. Taková analýza totiž případně ospravedlňuje i zaplacení vyšší ceny, pokud ji nemáte šanci snížit. K vypracování dokumentu ze strany vedení ČT došlo, podle mého soudu uspokojivě. I takový dokument pak mohl pomoci managementu ČT udělat rozhodnutí.
Problémy s pozemky má ČT v Ostravě několik let, proč se to řešilo až nyní na poslední chvíli?
To je další obrovský otazník a vykřičník, který se při jednání rady ukázal. Jak management televize, tak rada byly postaveny před řešení této otázky pod obrovským časovým tlakem poté, co se věc skoro deset let neřešila. Právě dozorčí komise měla na problém důrazně upozornit jak radu, tak vedení České televize. K tomu z její strany v minulosti nedošlo.
Pavel Kysilka (62) se členem Rady České televize stal letos v březnu. Oficiálně ho jmenoval Svaz průmyslu a dopravy, ve Sněmovně ho však podporovalo především hnutí ANO. V roce 1992 jmenoval prezident Václav Havel absolventa Fakulty ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze a bývalého člena KSČ nejprve členem bankovní rady a viceguvernérem Státní banky československé, o rok později členem bankovní rady a viceguvernérem České národní banky. Od prosince 1997 do července 1998 byl pověřen zastupováním guvernéra ČNB po dobu, kdy byl Josef Tošovský premiérem. V ČNB Kysilka skončil v roce 1999, později byl generálním ředitelem České spořitelny.
Kdy Rada ČT zvolí nové členy dozorčí komise?
Je to věc, kterou musíme udělat promptně. Kvalitních kandidátů se podařilo shromáždit řadu, jejich počet překračuje násobně počet členů dozorčí komise. Takže jsem přesvědčený, že budeme schopni udělat rozhodnutí rychle. Ideálně v horizontu dnů či týdnů.
Kvůli odvolání dozorčí komise rezignovali na své funkce předseda Rady ČT René Kühn a její místopředseda Jaroslav Dědič. Co jste jejich kroku říkal?
Opět se musíte zeptat jich. Já to beru na vědomí. Rada teď musí rychle dovolit své předsednictvo.
Kdo by mohl být novým předsedou?
Vedeme o tom velmi seriózní diskuse, ale neprozradím vám to, protože to je otevřený proces.
Když se vrátíme na začátek, tak dnešní obrázek Rady ČT, jejíž členy volí Sněmovna, u jejích kritiků či na sociálních sítích je, že „koalice vyslanců hnutí ANO, sociálních demokratů, komoušů a nácků“odvolala komisi a teď jde po vedení České televize. Co vy na to coby součást této – v uvozovkách – koalice?
Za sebe mohu říct, že jsem nikdy nebyl, nejsem a nebudu součástí koalice jakéhokoli typu. Už na začátku jsem řekl, že podobné výroky či nálepky jsou zřejmě součástí nějaké hry na politickém hřišti. Ale její relevance pro rozhodování rady je v mém případě nulová. Rozhoduji se dle vlastního vědomí, svědomí a hlavně se řídím zákonem, který je podle mě velmi dobře napsaný a dává všem jasný směr, jak mají ve věci České televize postupovat.
Asi nemůžete popřít, že jste byl jedním z nominantů hnutí ANO, které vás podpořilo, ne?
To naprosto popírám. Byl a jsem nominantem Svazu průmyslu a dopravy. S jeho vedením jsem udělal dohodu, že se o členství v Radě ČT ucházím proto, abych mohl pomoci zvýšit váhu ekonomické publicistiky, zpravodajství, edukace a osvěty. V době – a to bylo ještě před covidem – kdy dochází k obrovským globálním změnám v oblasti průmyslu, ekonomiky a podnikání. Zadruhé jsem se se svazem dohodl, že se pokusím ČT v nesnadné době pomoci řešit věci týkající se jejího hospodaření.
Jak se díváte na to, že s vaší kolegyní Hanou Lipovskou pod hlavičkou Institutu svobody a demokracie neustále běhá a vydává stanoviska Jana Bobošíková, která kvůli své minulosti v ČT působí na řadu lidí jako červený hadr na býka? Nevzbuzuje to zbytečně zlou krev?
Nemám čas ani chuť řešit, co se děje v nějakých institutech. Pokud jde o členy rady, sleduji je jen při pracovních jednáních, která se týkají České televize a její rady, a při oficiálních jednáních. To i v případě paní Lipovské. Takže se bohužel neumím vyjádřit k tomu, co členové rady dělají při dalších aktivitách a iniciativách. Ani mi to nepřísluší.
Jste spokojen s tím, jak vypadá zpravodajství ČT? Dejme tomu to ekonomické, o kterém říkáte, že jste ho přišel vylepšit…
Několikrát jsem už i při oficiálních a veřejných zasedáních Rady ČT říkal, že si myslím, že by se měl významně zvýšit podíl ekonomické publicistiky, vzdělávání, osvěty. Myslím si, že poptávka bude i ze strany veřejnosti extrémně narůstat. Může to souviset s covidem a restrikcemi, ale velkým změnám budeme čelit i poté, co pandemie pomine. Pokud se tedy ptáte, jestli jsem spokojený, tak nejsem. Není to kritika, ale myslím, že máme předjímat trendy. Vedení ČT už několikrát vyslalo signál, že jsou připraveni tyto věci zvažovat a adekvátně reagovat.
Myslel jsem to spíš obecněji. Stejně jako politika totiž lidi štěpí i názor na ČT. Pro jedny je to jediná objektivní a nezávislá žurnalistika v zemi, pro druhé „pravdoláskařská hlásná trouba TOP 09 a podobných spolků“. Jak na zpravodajství ČT koukáte z těchto dvou možných úhlů pohledu?
To není úplně moje doména. Pokud bych chtěl – a je to role Rady ČT – hodnotit třeba vyváženost podle zákona, tak myslím, že dnes máme dost analýz, dat a vstupů, o které se můžeme opřít. Takže bych nerad vycházel z nějakých subjektivních pocitů, ať už mých, nebo kohokoli jiného. Zákon o České televizi je dobře napsaný a to, jak ho ČT naplňuje, nemůže být věcí nahodilého výběru, když si zrovna pustíte televizi, ale profesionálních dat, analýz a statistik.