Komentář: Školský chaos

Týdenní střídání distanční a prezenční výuky nedává žádný smysl. Stejně jako mnohá další opatření, jimiž chce ministerstvo školství čelit koronavirové epidemii. Proč jsme od jara nikam nepokročili a nepoučili se z chyb? Proč se školství tak hrne do třetí

Vpondělí se otevírají základní školy pro všechny žáky. Většina z nich se bude učit prezenčně, část však čeká takzvaná turnusová výuka, kdy stráví týden ve škole a týden doma. Toto rotování extrémně zatíží ředitele, učitele, žáky i jejich rodiče. Epidemický efekt střídavé výuky je přitom minimální, protože ke snížení vzájemného počtu kontaktů moc nepřispěje.

V běžné základní škole se bude prezenčně učit celý první stupeň plus všichni žáci 9. ročníků. To je šest devítin z celkového počtu ročníků. Na prezenční výuku zároveň nastoupí polovina žáků 6. až 8. tříd. Celkem se tudíž sejde ve stejnou dobu více než 83 procent dětí a všichni učitelé. Ti už nebudou moci vyučovat z domova na dálku. Většinu hodin musí odučit prezenčně. Mezitím budou odbíhat do svých kabinetů nebo prázdných tříd, odkud mohou vyučovat online zbylé žáky, kteří zůstali doma na distanční výuce.

Jelikož první stupně základních škol bývají početnější než stupně druhé, často se bude výuka na dálku týkat méně než 15 procent žáků. Ti mají navíc nárok vyzvednout si oběd ve školní jídelně. V ní se tudíž může denně vystřídat 100 procent žáků. K čemu jsou všechny manévry s rotační výukou, když bude její epidemický efekt mizivý?

O nás bez nás

Podobných nedomyšleností najdete v novém protiepidemickém systému více. Je to tím, že opatření pro školy nebyla konzultována s lidmi z praxe. Ministr školství Robert Plaga nekomunikuje se zástupci organizací sdružujících pedagogy. Dotazy, kolik škol skončilo v karanténě a proč byla nastavena opatření zrovna takto, mechanicky přesměrovává na ministerstvo zdravotnictví. A úředníci ministerstva zdravotnictví stejně stereotypně odpovídají, že je třeba kontaktovat ministerstvo školství.

Když se učitelé ozvali, aby pro ně jejich ministerstvo zařídilo respirátory, odkázal je ministr Plaga na zřizovatele škol. Jenže mateřské a základní školy zřizují jednotlivé obce. To by znamenalo, že tisíce starostů začnou narychlo shánět ochranné prostředky pro pedagogy. Mnohem efektivnější by bylo, kdyby je hromadně nakoupila vláda. Zejména když už není třeba dovážet respirátory z Číny, protože v Česku máme výrobce kvalitních nanoroušek. Obdobně by měl stát zajistit preventivní testování ve školách. Překvapuje mě, že ačkoliv se již otevřely, teprve se začíná diskutovat o tom, zda testovat učitele a žáky plošně, či jen náhodně. Kantoři by rozhodně ocenili, kdyby se testovalo alespoň ve školách, kde se koronavirus vyskytl, což se mnohdy neděje. Například se netestovaly děti nebo hygieny nestíhaly trasovat.

V červnu měli rodiče nárok na ošetřovné, i když se školy otevřely. Někteří se totiž báli posílat děti do školy, protože žijí ve společné domácnosti s rizikovou osobou. Nyní, kdy je epidemická situace mnohem horší, tuto možnost nemají. Ministr to „řeší“odkazem na resort práce kolegyně Jany Maláčové. Pokud by nebyla legislativa k ošetřovnému v červenci zrušena, protože nikdo nepočítal s druhou vlnou koronaviru, ulehčilo by to především mateřským školám.

Školky zůstaly po celou dobu otevřené prakticky bez omezení. Vláda nepřijala žádná opatření, která by alespoň částečně ochránila zdraví učitelek a rodin dětí. Například na Slovensku musí být ve školkách zajištěna homogenita tříd, u nás se ráno a odpoledne třídy spojují jako dřív.

V průběhu října přitom došlo k rychlému nárůstu počtu mateřinek v karanténě. Například v Praze to bylo na začátku října 18 školek, ale na konci října už 109, což je více než 25 procent všech mateřských škol na území hlavního města. Zlínský kraj dokonce hlásí, že od září do konce října byla vyhlášena karanténa ve 41 procentech školek.

Mateřskou školu ovšem může uzavřít její ředitel i z jiného důvodu, než je karanténa. Například když do ní rodiče přestanou posílat kvůli covidu své děti nebo když onemocní většina učitelek. Na jaře byl takto omezen provoz v 95 procentech českých mateřských škol.

To už je mohla vláda plošně uzavřít, stejně jako to udělali na jaře na Slovensku nebo nyní v Rakousku. Jaké procento mateřských škol muselo na podzim přerušit nebo omezit provoz, se už asi nikdy nedozvíme, protože tato data v Česku nikdo nesbírá.

Zdá se mi, že jsme od jara příliš nepokročili a nepoučili se z minulých chyb. Pokračuje chaos a improvizace. Vláda opatření nezdůvodňuje. Původní SEMAFOR nahradil nový PES. Plošně se otevírají školy, přestože v jednom kraji je aktuálně reprodukční číslo 0,7 (3. stupeň rizika), ale v jiném zůstává 1 (tedy stále nejvyšší, 5. stupeň).

Kdo tomuto přístupu vlády nerozumí, nechť zvedne ruku... Takhle nás brzy čeká třetí vlna a další lockdown.

Stát by měl zajistit preventivní testování ve školách, když je otevírá.