ZA KOLIK BUDEME V ČESKU LYŽOVAT
Ceny skipasů v zimních střediscích
Za týden až dva snad odstartují nejpodivnější „české hory“v historii. Přírodní sníh na nich zatím moc nenajdete, ale provozovatelé už začínají zasněžovat. Zároveň se třesou, jestli jim dá vláda zelenou a případně za jakých podmínek provoz umožní.
Podmínkou fungování skiareálů je přechod Česka do třetího stupně v systému PES. Nejistota panuje také ohledně bezpečnostního režimu na horách. Vláda s hygieniky ladí manuál, který představí nejspíš do konce příštího týdne.
Covid letos kompletně přepsal plány horských podnikatelů, proto výrazně škrtali investice. S čím však lyžaři musejí opět počítat, je růst cen v řadě míst, byť je většinou mírnější než před rokem.
Zdražení o inflaci
Ze 26 skiareálů zahrnutých do průzkumu MF DNES jich navýšilo ceny skipasů jedenáct. Většinou jde o kosmetické úpravy o několik procent, tedy maximálně o desítky korun. Výjimky se ale najdou. Dospělí návštěvníci Skiareálu Ještěd za jednodenní permici zaplatí 690 korun, o stokorunu (17 procent) více než před rokem.
„S otevřením nové sjezdovky a zlepšením lyžování na Ještědu si troufáme říct, že zdražení jízdného
je oprávněné,“uvedla Eva Strapková. Do navýšení si areál započítal například investice do výstavby sjezdovky Nová Skalka, dlouhé 1,5 kilometru a široké 45 metrů.
Lyžařská střediska v průměru zdražila jednodenní skipas pro dospělého o 2,9 procenta, tedy zhruba o inflaci. Cena za permici narostla z 617 korun na 635 korun.
Podle Libora Knota, ředitele Asociace horských středisek, však obecně ceny napříč Českou republikou rostly méně, protože spousta malých areálů nezdražila vůbec nebo jen nepatrně.
K nejdražším střediskům patří Špindlerův Mlýn, kde už druhým rokem funguje kalkulace cen po vzoru leteckých společností. V exponovaných časech skipasy zdražují,
když je volněji, jejich cena padá. Permice se pohybují od 390 do 990 korun, přičemž dolní hranice se od loňska zvýšila o 90 korun.
Ceny na českých horách se však mohou ještě na poslední chvíli změnit kvůli chystaným novým požadavkům na bezpečnost, upozornil Knot. „Když máte omezit počet lidí ve středisku, budete muset změnit i ceník,“řekl.
Právě omezení počtu lidí ve skiareálech je jednou z aktuálně diskutovaných možností, kterou prosazuje ministerstvo zdravotnictví. „Jde o nějaký limit, který bude platit na lanovkách a vlecích, respektive v celém středisku,“popsal Knot. To by podle něj zvýšilo koncentraci lidí ve frontách pod vleky, kde budou platit dvoumetrové rozestupy.
Knot má za to, že omezení počtu lidí nedávají moc smysl i proto, že v Česku jsou zejména otevřené lanovky s krátkým dopravním časem, a nikoliv uzavřené kabinky jako v Alpách. Obecně provozovatelé nicméně očekávají, že zimní sezona bude letos slabší.
Mají k tomu několik důvodů. Nejistá je přítomnost zahraničních turistů, kteří tvoří až 20 procent všech návštěvníků. Ministerstvo školství nedoporučuje v určitých stupních lyžařské zájezdy, takže je možné, že tato skupina odpadne. A někteří si hory mohou odpustit kvůli ztrátě zaměstnání nebo poklesu příjmů. Na druhou stranu mohou přibýt tradiční návštěvníci alpských středisek, kteří letos raději zůstanou v tuzemsku.
Drastický propad zahraničních turistů na českých horách je jistý. A teoreticky může být ještě hůř. Několik alpských zemí v čele s Itálií totiž volá po tom, aby se vánoční sezona na horách úplně zrušila. Nápadu se chopilo Německo.
„Chceme v rámci Evropské unie prosadit hlasování o úplném uzavření všech lyžařských resortů,“řekla ve čtvrtek v Bundestagu kancléřka Angela Merkelová.
Hrozí zakázaná sezona
Epidemie nemoci covid-19 v minulých dnech v mnoha alpských zemích kulminovala. Německo ve čtvrtek hlásilo téměř 19 tisíc nových případů nakažených, Itálie bezmála 26 tisíc.
Byl to právě italský premiér Giuseppe
Conté, který otevřel téma zákazu lyžování během vánočních prázdnin až do 10. ledna. Bavit se o něm však nechtějí Rakušané ani Švýcaři. Druzí jmenovaní navíc nejsou členem EU. Právě kvůli rakouskému postoji Merkelová připouští, že prosazení zákazu nebude jednoduché.
„Víme, že Evropská unie nemá otázku zdravotnictví ve své gesci, takže by to bylo stejně na úrovni nějakých deklarací,“komentoval to Libor Knot.
Zákaz svátečních hor by byl pohromou pro všechny podnikatele v oboru. Vrchol sezony generuje v tuzemských střediscích odhadem 25 až 30 procent tržeb. „Pro regiony a obce by to mělo zásadní dopad z hlediska zaměstnanosti
a dalších věcí. Rakousko uzavřeným skiareálům poskytlo kompenzace ve výši 80 procent. To by v Česku bylo absolutně nemyslitelné,“dodal Knot.
Horští podnikatelé už na jaře přišli o desítky až stovky milionů korun tržeb, když 13. března nečekaně sezonu utnula epidemie. Jedním ze symbolů šíření nemoci v Česku se přitom staly návštěvy lyžařských středisek na severu Itálie.
Místo rekordu útlum
Momentálně na českých horách vrcholí přípravy na další nestandardní sezonu. „Každým dnem už začneme. Doteď jsme nemohli zasněžovat, a to i kvůli větru,“líčí vedoucí areálu Červenohorské sedlo v Jeseníkách Martin Dubský.
Lyžařská střediska lákají i na zesílená bezpečnostní opatření. „Nechybí ani každodenní dezinfekce interiéru budov areálu, včetně kritických míst, jako jsou kliky, umyvadla a toalety,“vyjmenoval Radek Polák, mluvčí developera Trigema, který provozuje středočeský skiareál Monínec.
V Česku je 150 lyžařských areálů a dalších přibližně tři stovky samostatných vleků. Nebýt pandemie, areály by se v tomto roce dočkaly historicky rekordních investic přesahujících jednu miliardu korun. Byznysplány však nečekaně přepsala celosvětová pandemie. Podnikatelé kvůli ní od jara pozastavili investice nejméně v objemu 350 milionů korun.
— S přispěním regionálních redakcí
Několik alpských zemí v čele s Itálií totiž volá po tom, aby se vánoční sezona na horách úplně zrušila.