Příběhy z pandemie

si pro ně učitelka pohádku, kterou doplňuje animovaná prezentace s obrázky, jež se vážou k příběhu. Ozvláštnit výuku prezentacemi, které se hýbou, napadlo Svobodovou na začátku distanční výuky. Teď řadu věcí z online výuky přenáší i do třídy. „Malé děti jsou zvyklé s něčím manipulovat, něco brát do ruky a střídat činnosti. Při výuce online jsem se to snažila nahradit právě animovanými prezentacemi. Když děti něco řekly správně, tak se jim objevil na obrazovce třeba nějaký obrázek. Prezentace tak reagovala na to, co říkaly děti i co jsem říkala já,“vysvětluje učitelka. Navíc se díky nim dařilo pedagožce lépe udržet pozornost žáků. „Šestileté děti se i během normálního vyučování dokážou soustředit jen chvíli,“doplňuje. Aby se dětem mohla věnovat na dálku podobně jako ve třídě, neučila je během distanční výuky najednou. „Rozdělila jsem je do tří skupin, abych udržela jejich pozornost. Učila jsem je maximálně po deseti, abych je mohla průběžně všechny vyvolávat,“objasňuje Svobodová. „Učila jsem tři hodiny v kuse, ale každé dítě tak mělo ode mě jen hodinu. Nedovedu si představit, jak bych učila celou třídu online najednou,“hodnotí zpětně učitelka. Oporou jí také byli rodiče