Čeman málem králem
Proč před dvaceti lety Čechmánek zářil v NHL
Diváci v burácejícím kotli zvaném First Union Center šíleli, když čahoun „Checko“vyrážel puky hlavičkami. Rick Tocchet, Mark Recchi nebo Keith Primeau, věhlasní spoluhráči z Philadelphia Flyers, mluvili o českém nováčkovi s uznáním.
Novináři básnili o senzačním zjevení zachránce tradičního klubu, v němž se brankáři smaží v ohnisku pozornosti přísné veřejnosti.
Právě před dvaceti lety Češi vládli hokejovému světu a na mnoha kluzištích v Evropě i Severní Americe dělali zázraky. Přesto vážení znalci i prostí fanoušci zírali, jak rychle se v National Hockey League prosadil Roman Čechmánek. Jen málo Evropanů se hned v první sezoně v nejslavnější lize vyšvihlo až na špičku.
V devětadvaceti se vsetínský fantom pružně přizpůsobil zámořským jedinečnostem a svými výkony ozdobil výjimečnou sezonu 2000/01, v níž se v NHL zaskvěli Jágr, Hašek, Eliáš a další krajané.
MF DNES ji připomíná sérií textů.
Na farmě nemá co dělat
Časopis The Hockey News (THN) v lednu 2001 citoval Bobbyho Clarka, generálního manažera Flyers, který se při otázce na Čechmánka divil: „Proč si ho, propána, dřív nikdo nevzal? A proč jsme ho dřív nedraftovali my?“
NHL postupně odkrývala evropská ložiska talentu. Agent Petr Svoboda starší nabídl Clarkovi zkušeného borce. Přimluvil se Václav Slánský, český skaut Philadelphie, která si pak Čechmánka vybrala v červnu 2000 v šestém kole. Doufali, že by se mohl uplatnit jako dvojka. Jak skromní byli ve svých představách!
Jako by nic neznamenalo, že s reprezentací posbíral tři zlaté medaile na mistrovství světa a jednu na olympiádě. Že v extralize šestkrát dosáhl na titul. Po příchodu do „Města bratrské lásky“se v kempu rozkoukával, načež jej odveleli do AHL. Další vývoj ve zkratce vylíčil jeho tehdejší zástupce Svoboda:
„Clarke mi vyprávěl, že se po třech zápasech ptal kouče na farmě, jak Čeman vypadá.“
„Ze sluchátka uslyšel: Nemá tady co dělat, Bobby! Patří do NHL.“
„Vytáhli ho nahoru. Zápas od zápasu se zlepšoval. Lidi se do něj zamilovali. Vyrážel puky hlavou. Nepřipouštěl si tlak. Čapal jako sviňa.“
Úžasný zelenáč
V hlasování reportérů o Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže (MVP) skončil čtvrtý za božskou trojicí Joe Sakic, Mario Lemieux, Jaromír Jágr.
Kluboví manažeři jej v anketě o Vezina Trophy pro gólmana roku pasovali na druhé místo za Dominika Haška. Čechmánek se protlačil do druhého All Star Teamu NHL, nastoupil v exhibici All Star Game.
Když se v kabině Flyers rozhodovalo o Clarke Trophy pro týmového MVP, nebylo ani třeba zvedat ruce. Magazín THN mu udělil výjimečnou známku A+.
Spasitel
Svými statistikami (průměr 2,01, úspěšnost 92,1 % a 35 vítězství) předčil Jevgenije Nabokova, který obdržel Calder Trophy pro nováčka sezony. Nabokov se ještě vešel pod věkovou hranici pro udělení této ceny, o čtyři roky starší Čechmánek už ne.
Stal se v zámořské hokejové říši málem králem, což vysvětloval takto: „Nedával jsem si cíle, nesnažil jsem se prosadit tak moc jako ostatní. Lákalo mě zkusit, jestli na NHL mám. A chytal jsem jako doma.“
Tedy báječně.
Rapl se zklidnil
Žádost o rozhovor nyní zdvořile odmítl. Dříve ale v MF DNES popsal, jak ve Philly přeskočil mladíky Briana Bouchera a Maxima Oueletta a stal se jedničkou.
„Ostatním se nedařilo, tak jsem dostal šanci. Boucher chytal fantasticky v tréninku, nikdo mu nemohl dát gól. V zápasech, když se dostal pod tlak, už tolik nezářil. Psychika odlišuje nejlepší gólmany od těch dalších. Každý je před důležitým mačem trochu nervózní. Ale mě ty bitvy obvykle vybičovaly, bavilo mě porážet ty nejlepší.“
Záhy rozptýlil pochyby, že ve zběsilém tempu na užším hřišti neobstojí. Už na podzim hlásil kouč Craig Ramsay: „Zvyká si. Očekává střelu kdykoliv, odkudkoliv.“
Ve Vsetíně se občas choval jako rapl. Máchal dlouhými pažemi, peskoval chybující spoluhráče, hádal se s rozhodčími.
Za oceánem působil klidněji. „Asi dvakrát jsem se rozčílil a na výkonu mi to nepřidalo,“všiml si.
Mužstvo oslabil spor stávkujícího kapitána
Erica Lindrose s Clarkem a dlouhodobé zranění bouráka Johna LeClaira. Vše viselo na Čechmánkovi, jenž desetkrát uhájil nulu a třeba od prosince do ledna natáhl šňůru dvanácti utkání bez porážky.
„Svatý Diego Maradono! Vždyť on puk hlavičkuje jako fotbalový míč,“psaly The Hockey News.
„Nikdo o něm moc neví. Přitom by mohl být ligovým MVP. Představte si, kde bychom byli bez Romana,“řekl útočník Rick Tocchet.
Byť si z Čechmánkova neučesaného stylu kdekterý chytrolín utahoval, i brankářský kouč Reggie Lemelin
svého svěřence velebil: „Ramena tlačí dopředu, nekácí se dozadu. Není snadné trefit se proti němu pod horní tyč. Pracuje holí, přikládá ji na led. Občas v zoufalé chvíli vytrčí betony, ale to je O. K.“Hlavní trenér Bill Barber, jenž nahradil Ramsayho, vyzdvihoval Čechmánkův klid a soutěživost bez jakýchkoliv „kdyby“a „jenže“. Na reportéry udělal dojem skromností. Dlouho jim tvrdil: „Brian (Boucher) je jednička, ne já.“
Když jej nominovali na All Star Game, podotkl: „Příliš brzy.“Odmítal názory, že předčil i Haška: „Pro mě je dál nejlepší on.“
Proč si ho, propána, dřív nikdo nevzal? A proč jsme ho dřív nedraftovali my?
Politicky nekorektní živel
Ve Philadelphii, kterou i Hašek označil za klub, v němž brankáři čelí brutálnímu presu, působil Čechmánek tři sezony. Ve 163 partiích udržel průměr 1,96 (historický rekord Flyers) s úspěšností 92,2 %.
Přesto mu kritici vytýkali určitou nevyrovnanost. V play off se jeho čísla trochu zhoršila.
Tým s ním pokaždé postoupil do Stanley Cupu, leč jen jednou překročil první kolo. Centr Jeremy Roenick tvrdil, že se Čechmánek vždy na jaře těšil, až zmizí domů.
On sám důvody ztroskotání viděl jinak: „První rok jsme měli jedinou kvalitní lajnu. Pak přišel Roenick a chtěl na sebe strhnout zájem médií, což nedělalo dobrotu. Pokaždé něco nesedělo. Záleží na kouči, jestli udělá z hráčů fungující tým.“
Jeho angažmá ve Flyers patrně zkrátila aféra ze série s Ottawou v dubnu 2002. Ve čtvrtém zápase za stavu 0:3 vypěnil. „Vyjel z brány na modrou a seřval mančaft. Koučoval z brány, jak byl zvyklý z Česka,“objasňuje agent Svoboda.
„V Americe to brali jako projev neúcty vůči hvězdám, navíc v přímém přenosu na celostátní televizi. Pár frajerů to neskouslo. Že nemá respekt ke spoluhráčům. V týmu vydržel už jen rok, než ho vyměnili do Los Angeles. Kdyby byl politicky korektní, ještě pár let by ve Philadelphii kraloval.“