Davos, ekonomická Mekka, v Singapuru

Před rokem v lednu jsem byl v Davosu na nejznámější ekonomické konferenci. Zato posledních deset měsíců jsem strávil jen na trase kancl–domov v Česku. Letošní ročník Davosu byl posunut na květen. A nebude jako tradičně ve Švýcarsku, ale v Singapuru. Mají tam nízké počty nakažených covidem-19. S koronaviry a dočasnými uzávěry částí ekonomik se většina Asie naučila žít a podnikat, mají zkušenosti s onemocněními MERS a SARS. Od října Singapur povoluje konference pro maximálně 250 lidí. Většinou všichni projdou rychlotesty.

V Davosu bylo loni hlavní téma klima. Teď se k němu asi přidají i zdraví a ekonomiku ohrožující nemoci. Před rokem jsem v Davosu říkal, že Česká národní banka má 2–3 procenta z rezerv zainvestováno do mezinárodních dluhopisů projektů firem a měst financující zlepšení životního prostředí, ekologičtější budovy a továrny či rozvoj regionů. A že navrhnu postupné navýšení. Celkem máme takto zainvestováno kolem 2,9 miliardy eur, loni v lednu to bylo 2,7 miliardy. K tomu držíme i akcie velkých farmaceutických firem, jež jsou součástí hlavních burzovních indexů, včetně Pfizeru.

Ty zelené dluhopisy nedržíme kvůli dobročinnosti, ale proto, že mají očekávaný výnos nad naše interní benchmarky. Vydělávají a pomáhají = win win. Loni jsem ale dodal, že k reálnému snížení emisí nestačí tlačit v Evropě tyhle zelené dluhopisy. Nebo dávat nesmyslně přísné limity emisí aut evropským automobilkám. Ale že je třeba jednat nikoliv v Davosu, ale v nějakém asijském městě. Protože 60 procent ze zvýšení světových emisí CO2 od narození Grety Thunbergové (pamatujete si ji ještě?) lze přičíst Číně. Dalších 18 procent Indii. Osud si zahrál a fakt do Asie světové ekonomické fórum přemístil.