Proč zemřel šéf slovenské policie
Zemřel sám, nebo věděl příliš mnoho? Panují pochybnosti o smrti bývalého šéfa policistů, který seděl ve vazbě. Oficiální verze má trhliny.
Bývalý slovenský policejní prezident Milan Lučanský nemohl ve vazební cele ten večer 8. prosince usnout. Ve věznici skončil pro podezření z přijímání úplatku. Ráno 9. prosince jej bachaři našli, jak leží na posteli se zarudlým okem. Tvrdil, že v noci chodil sem a tam po cele, zakopl a padl na roh kovové postele. Zranění ale bylo vážné, skončil v nemocnici, kde mu oko operovali.
Slovensko okamžitě začalo spekulovat, jestli ve věznici Lučanského někdo nezbil nebo se nepokusil o sebevraždu. Vězeňská služba udělala kontrolu s tím, že Lučanskému nikdo neublížil a vše je v pořádku.
O několik dní později se Lučanský v cele oběsil a zemřel. A na Slovensku to teď vře a všichni se ptají: Zemřel sám, nebo věděl příliš mnoho? Ministerstvo proto zveřejnilo veškerou dokumentaci k události.
Milan Lučanský, jedenapadesátiletý generál, byl umístěn v cele číslo 114 prešovské věznice, kde nejsou kamery, byť v areálu jich je spousta.
Vězeňská služba jej měla kontrolovat každých třicet minut. Naposledy jej bachař zkontroloval 29. prosince v 16.30. Přes okénko kovových dveří jej viděl ležet na posteli. „Na moji kontrolu přes dveřní průzor reagoval zdvihnutím hlavy,“popsal dozorce Jaroslav Vaško. O devět minut později přinesli k cele bachaři večeři. Lučanský opět ležel na posteli, ale nereagoval. „Vstoupili jsme do cely a zjistili, že leží na břiše, s hlavou těsně nad čelem postele, okolo krku měl jedenkrát obtočenou vězeňskou teplákovou bundu, která byla uvázaná k horní konstrukci patrové postele,“popsal dál Vaško v dokumentech, které má MF DNES k dispozici.
Velké zatýkání
Pro pochopení toho, co se stalo, je třeba zrekonstruovat, jak se vůbec Lučanský do vazby dostal.
Policie začala počátkem prosince zatýkat vysoké policejní důstojníky, které podezřívá, že brali úplatky, spolupracovali s mafií nebo zařizovali beztrestnost některým kontroverzním podnikatelům. Zatknout chtěla i právě Lučanského.
Ten byl v té době v zahraničí, s rodinou v Chorvatsku, a měl tak prostor před razií uniknout a uprchnout. Místo toho se ale s vyšetřovateli dohodl, kdy se vrací na Slovensko a že ještě týž večer se přihlásí na služebně. To skutečně dodržel, dobrovolně přišel na výslech, po kterém skončil s obviněním, že přijal úplatek zhruba půl milionu eur, tedy v přepočtu 13 milionů korun. Není úplně jasné, zač měl být úplatek, spekuluje se o tom, že měl souviset s krytím podnikatele podezřelého z podvodů a jeho „nestíháním“. Lučanský sloužil u policie třicet let, postupně se vypracoval až na zástupce policejního prezidenta, kterého v roce 2018 vystřídal.
Za úplatky mu nyní hrozilo deset až patnáct let vězení, policie obvinění stavěla na výpovědích jeho bývalých kolegů.
Lučanský po prvním zranění v cele do protokolu uvedl, že ani nepožaduje ošetření či psychologickou pomoc. „To nic není, uhodil jsem se,“měl podle protokolu Vězeňské služby říct doslova.
Už v tu chvíli se začalo spekulovat, zda se nechtěl pokusit o sebevraždu.
Vězeňská služba mu právě proto psychologa přidělila. Okolí exprezidenta Milana Lučanského ale příliš verzi, že by sám upadl na postel a následně byl hodinu operován v nemocnici, nevěří.
„Máme zprávu z nemocnice, ve které lékaři popisují zlomeniny nadočního oblouku a vmáčknutí oka dovnitř. Vzhledem k tomu, že jsem Lučanského znal opravdu dlouhé roky a vím, že je to tvrdý chlap, nemám důvod věřit oficiální verzi, že upadl na postel,“říká bezpečnostní analytik, bývalý novinář a autor dokumentu Soumrak bossů o slovenské mafii Milan Žitný.
Lučanský byl jeho přítelem a Žitný tak popisuje svůj výklad událostí. Každopádně právě jeho slova přinutila ministerstvo spravedlnosti, aby zveřejnilo dokumenty z věznice, co se osudné dny stalo.
Ministryně Mária Kolíková věřila, že tím všechny domněnky rozptýlí. Jenže tomu bylo naopak. Přisadila si i Lučanského manželka Martina, jež svého muže navštívila v nemocnici. Právě v ní po oběšení skončil na přístrojích a druhý den po činu zemřel. „Nesměla jsem ho odkrýt, protože jinak mi jeho po zuby ozbrojená ochranka vyhrožovala, že mi nedovolí, abych u něho dál byla. Proč se asi tak báli, abych viděla jeho tělo? Jediné, co jsem viděla, byla jeho hlava a krk. Ten byl mimochodem zcela čistý bez šrámů po údajném oběšení,“řekla Lučanská.
Naopak primář neurologického oddělení nemocnice v Trenčíně, který Lučanského v nemocnici ošetřoval, tvrdí, že jeho první zranění nemohl zavinit nikdo jiný. „Po útoku jiné osoby na tvářovou část obviněného by byl úraz rozsáhlejší. V případě fyzického útoku na obviněného by došlo k poškození očnice, fraktuře čelní nebo lícní kosti. Žádné uvedené znaky na tváři obviněného nebyly přítomné, stejně tak ani na těle,“uvedl primář v protokolu a cizí zavinění vyloučil.
Smrt vyšetří speciální komise
Úraz bývalého policejního prezidenta Lučanského i jeho sebevraždu už zkoumá policejní inspekce.
Kromě toho jeho smrt vyšetřuje i speciální komise, kterou zřídila ministryně Kolíková. Ve čtvrtek se má situací a případem zabývat také parlamentní výbor pro obranu a bezpečnost.
Smrt generála Lučanského hýbá i slovenskou politickou scénou. Opoziční strana Hlas – sociální demokracie bývalého premiéra Petera Pellegriniho tvrdí, že policistu k smrti dohnala atmosféra posledních měsíců, kdy policie při mnoha raziích zatýká vysoké policisty, soudce, prokurátory nebo politiky.
„Tragický krok generála Lučanského vnímáme jako jeden z důsledků atmosféry na Slovensku, kde se závody v zatýkání staly předmětem politického boje. Presumpce neviny se úplně ztratila. Obviněné osoby jsou automaticky označované za zločince a vazba se namísto preventivního stala trestním opatřením,“napsala strana ve svém prohlášení.
Ve vazbě je také Lučanského předchůdce v čele policejního sboru Tibor Gašpar, který odstoupil z funkce v roce 2018 po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Gašpar pak byl krátce poradcem českého ministra vnitra Jana Hamáčka z ČSSD.
Ve vazbě je i náměstek Slovenské informační služby Boris Beňo, exšéf protikorupční jednotky Národní kriminální agentury (NAKA) Róbert Krajmer, bývalý ředitel NAKA Peter Hraško, zástupce ředitele finanční jednotky NAKA Milan Mihálik, exředitel této jednotky Bernard Slobodník a další.