V Alpách bývalo míň ledu
Alpy měly před 6 000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské Akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4 000 metrů a více.
Vědci svou studii založili na zkoumání stáří vzorků ledu odebraného z hloubky ledovce Weisseespitze, který se nachází na rakousko-italském pomezí ve výšce 3 518 metrů nad mořem. „Protože tento led se vytvořil jako první, stanovit jeho stáří může určit období, kdy led (na vrcholu) chyběl,“uvedli badatelé ve studii, kterou zveřejnil specializovaný časopis Scientific Reports.
Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil zhruba před 5 900 lety. Podle
badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4 000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.
Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu neboli období, které začalo před zhruba 11 700 lety, ledovce pod 4 000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4 000 metrů nad mořem a více.
Vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5 300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu. (ČTK)