Nejvyšší schodek v historii

Stát loni hospodařil s deficitem 367 miliard korun. Letos bude výsledek zřejmě ještě horší

Rekordní schodek státního rozpočtu ve výši 367 miliard korun je špatnou a dobrou zprávou zároveň. Loňské hospodaření státu skončilo s největším deficitem v historii země, na druhou stranu plány ministerstva financí byly o dost pesimističtější. Počítaly se schodkem 500 miliard.

Za odklonem od schváleného novelizovaného rozpočtu stojí především příjmy, které o 110,7 miliardy převýšily rozpočtovanou úroveň. Podílely se na tom z poloviny daňové příjmy, ale také například příjmy z Evropské unie.

„Pro nás bylo překvapující, že mzdy a platy rostly meziročně zhruba o šest procent,“uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Výdaje byly naopak nižší oproti schválenému novelizovanému rozpočtu o 22 miliard. „Například v Antiviru zůstalo zhruba pět miliard, nedočerpané jsou ale i Covid nájemné či Covid ošetřovné a ty peníze se utratí,“vysvětlovala.

Finance řídil koronavirus

Když rozpočet předloni Poslanecká sněmovna schvalovala, vyčíslila plánovaný deficit na 40 miliard korun. Covid ale ciframi značně zamíchal. Nejvýrazněji se na propadu na straně příjmů podílel výpadek výběru sociálního pojištění.

„Byl v tom hlavně program Antivirus, odklad či zrušení záloh pro OSVČ, nižší objem mezd a platů, což se projevilo i na výběru pojištění,“upřesnila ministryně.

Oproti plánu naopak vzrostly běžné transfery podnikatelům o 59 miliard či náklady na nejrůznější sociální dávky o 36 miliard. Rozpočtové plány se loni měnily vícekrát. Vláda kvůli opatřením proti šíření koronaviru se souhlasem Sněmovny zvýšila nejprve schodek na 200 miliard, poté na 300 miliard korun. Nakonec schodek navýšila na 500 miliard.

„Jako by státní finance řídil koronavirus a nikoli vláda,“uvedl Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities, podle kterého se veřejné finance nedočkaly výrazných úsporných opatření a stát bobtná.

Podle Lukáše Kovandy, analytika Trinity Bank, nelze nad schodkem jásat. Hovořit však o rozvratu veřejných financí je podle něj stále nepřípadné. „V letech 2013 až 2019 Česko snížilo svůj veřejných dluh v poměru k HDP pátým nejvýraznějším tempem v Evropské unii,“podotkl Kovanda.

Propad v poměru k HDP bude ale zřejmě výrazný. „Celé veřejné finance podle našich odhadů skončily v loňském roce v deficitu 7,2 procenta HDP, což je o dva procentní body více než v doposud rekordním roce 2009,“říká František Táborský, ekonom z Komerční banky.

Zaděláno na nový rekord

Nejvyšší schodek měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. „Letošní rok směřuje k deficitu ještě vyššímu, a to pravděpodobně nad 400 miliard, to je přes sedm procent HDP, a to následkem pokračující pandemie a snížení daní z příjmů,“soudí Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.

Sněmovna schválila na rok 2021 schodek ve výši 320 miliard. Vláda jej ale bude muset novelizovat. Neobsahuje dopady daňového balíčku, který ruší superhrubou mzdu a zvyšuje slevy na poplatníka. A přitom jenom ten by měl připravit příjmy rozpočtu o zhruba sto miliard korun.

Ještě loni v tomto období Schillerová prezentovala rozpočet roku 2019 se schodkem 28,5 miliardy korun. Ekonomové tehdy upozorňovali na možné zpomalení ekonomiky, kterému napovídaly nižší daňové příjmy, než se předpokládalo. Realita byla horší.

Podle šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly státní rozpočet nebyl na mimořádnou krizi vůbec připraven. „Covid ale nemůže za všechno,“podotkl. Od začátku roku se meziročně zvyšovalo čerpání celkových výdajů, a to měsíčně o desítky miliard korun, a tyto nárůsty se týkaly hlavně provozních výdajů. Při zvyšování schodku státního rozpočtu v rámci jeho novelizací však vláda s výjimkou snížení výdajů v kapitolách ministerstev dopravy a obrany nenavrhla žádné úspory peněz.

Při zvyšování schodku státního rozpočtu vláda s výjimkou snížení výdajů v kapitolách ministerstev dopravy a obrany nenavrhla žádné úspory peněz.